Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Sekvenování nádorové DNA je laboratorní metoda, která slouží k určení přesné sekvence (pořadí) nukleotidů, které tvoří DNA v nádoru konkrétního onkologického pacienta. „Chyby“ (odborně mutace) v sekvenci těchto tzv. DNA nukleotidů totiž mohou způsobit růst a šíření nádorových buněk. Znalost sekvence nádorové DNA může lékařům pomoci naplánovat léčbu, která bude zaměřena na konkrétní mutaci v tomto nádoru. Viz také sekvenování, nádor, DNA, sekvenování DNA, sekvence (v biochemii).

Sekvenování DNA je laboratorní metoda, která slouží k určení přesné sekvence (pořadí) nukleotidů, které tvoří DNA. Genetická informace je totiž v DNA uložena právě ve formě dlouhé sekvence čtyř různých DNA nukleotidů, jejichž tzv. nukleovými bázemi jsou adenin (A), cytosin (C), guanin (G) a thymin (T). V lékařství se sekvenování DNA využívá například k nalezení mutací (změn) DNA, které mohou způsobovat některá onemocnění, například rakovinu. Viz také sekvenování, DNA, sekvenování RNA, sekvence (v biochemii).

Nádorové onemocnění je jiný název pro zhoubný nádor. Viz také nádor.

Nádory vulvy zpočátku jen zřídkakdy způsobují potíže. Při jejich vzniku hraje významnou roli lidský papilomavirus (HPV), který se přenáší pohlavním stykem. Obvykle jsou postiženy velké stydké pysky, méně často malé stydké pysky nebo oblast klitorisu. Po infekci HPV se nezhoubné nádory objeví nejdříve po čtyřech týdnech, často však až po několika měsících jako bělavé nebo narůžovělé výrůstky, které vypadají jako malé bradavičky. Zhoubné nádory vulvy často způsobují trvalé svědění. Teprve v pokročilých klinických stadiích může být nádor viditelný, když začíná růst směrem ven. Viz také nádor, vulva.

Invazivní nádor je zhoubný nádor, který se rozšířil mimo vrstvu tkáně, v níž vznikl, a prorůstá do okolních (dosud zdravých) tkání. Viz také invazivní, nádor.

Nádorový supresor je jiný název pro tumor-supresorový gen. Viz také nádor.

Smíšené nádory jsou nádory, které obsahují různé typy buněk, z nichž pocházejí. Například karcinosarkom obsahuje nádorové buňky pocházející z epitelové a pojivové tkáně, a kombinuje tak vlastnosti karcinomu a sarkomu. Smíšené nádory mohou být zhoubné (maligní) nebo nezhoubné (benigní). Viz také nádor, smíšený germinální nádor.

Nádorová kachexie je pokles tělesné hmotnosti, úbytek svalové hmoty a celková slabost u onkologických pacientů. Kachexie se vyznačuje dramatickým úbytkem svalové síly a často ji doprovází výrazný úbytek hmotnosti, neboť tělo nadměrně odbourává kosterní svalovou tkáň i tukovou tkáň. Pacienti trpící kachexií jsou často tak křehcí a slabí, že i „obyčejná“ chůze pro ně může být extrémně vysilující. Nádorová kachexie se vyskytuje u mnoha typů zhoubných nádorů, obvykle v pokročilých klinických stadiích. Nejčastěji se vyskytuje u zhoubných nádorů slinivky břišní a žaludku, ale také u zhoubných nádorů plic, jícnu, tlustého střeva a hlavy a krku. Viz také nádor, kachexie.

Hormonální léčba zhoubných nádorů je hormonální léčba, která může být za určitých okolností užívána u onkologických pacientů. Hormonální léčba ovlivňuje endokrinní systém prostřednictvím podávání buď konkrétních hormonů (zejména ze skupiny steroidních hormonů), nebo léků, které ovlivňují produkci hormonů v organismu. Steroidní hormony významně ovlivňují genovou expresi v některých nádorových buňkách; změna hladiny nebo aktivity určitých hormonů proto může způsobit, že některé typy zhoubných nádorů přestanou růst, nebo dokonce zaniknou. Za hormonální terapii lze považovat i chirurgické odstranění endokrinních žláz (např. varlat u mužů nebo vaječníků u žen). Viz také hormonální léčba, zhoubný nádor.

Hormonálně závislé nádory se vyznačují tím, že na povrchu jejich nádorových buněk je větší množství hormonálních receptorů, než je pro daný orgán obvyklé. Na tyto receptory se mohou vázat hormony, které pomáhají zhoubnému nádoru růst a šířit se (metastazovat). Zdaleka ne všechny typy zhoubných nádorů jsou hormonálně závislé. Mezi hormonálně závislé nádory se řadí zejména některé podtypy zhoubných nádorů prsu, vaječníků, dělohy a prostaty (například hormonálně citlivý karcinom prostaty). Pro ošetřujícího onkologa je důležité vědět, zda je zhoubný nádor hormonálně závislý či nikoli, neboť to může mít značný vliv na volbu nejvhodnějšího typu léčby. Viz také hormony, nádor, hormonální receptory, zhoubný nádor.