Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Rizikové těhotenství je těhotenství, které je spojeno se zvýšenými zdravotními riziky pro těhotnou ženu, plod nebo obojí. O rizikové těhotenství se jedná, pokud existují anamnestické nebo diagnostické údaje o možných komplikacích, které by se v průběhu těhotenství mohly vyskytnout u ženy nebo plodu. Mezi kritéria rizikového těhotenství se řadí zejména: věk těhotné ženy 35 let nebo více, prodělané potraty nebo předčasné porody, prodělaný císařský řez, některá chronická onemocnění těhotné ženy, některá kardiovaskulární onemocnění (např. hypertenze), diabetes mellitus, některá onemocnění nervového systému (např. epilepsie), některá infekční onemocnění (např. HIV), vícečetné těhotenství. Dalšími faktory, které nahrávají rizikovému těhotenství, jsou kouření, konzumace alkoholu, užívání drog, zneužívání léků a obezita v průběhu těhotenství. Žena s rizikovým těhotenstvím by měla být pečlivě sledována ve specializované poradně pro riziková těhotenství, aby se snížilo riziko výskytu komplikací. Viz také těhotenství.

Cévní rizikové faktory jsou rizikové faktory, které zvyšují pravděpodobnost vzniku srdečně-cévního onemocnění. Cévní rizikové faktory jsou rovněž spojovány se zvýšeným rizikem vzniku kognitivních poruch a demence. Některé cévní rizikové faktory lze ovlivnit úpravou životního stylu, a snížit tak riziko vzniku kognitivních poruch a demence. Mezi nejvýznamnější cévní rizikové faktory se řadí: vysoký krevní tlak (hypertenze), vysoká hladina cholesterolu v krvi (hypercholesterolemie), cukrovka (diabetes mellitus), obezita, kouření. Viz také krevní cévy, rizikové faktory.

Riziková skupina v souvislosti s lékařstvím označuje skupinu lidí, kteří jsou si v určitých ohledech podobní (například mají podobný věk, životní styl apod.), a proto mají podobné riziko vzniku konkrétního onemocnění. Například lidé, kteří nekouří, mají nižší riziko vzniku rakoviny plic než lidé, kteří kouří. Kromě toho mohou být například onkologičtí pacienti se stejným typem zhoubného nádoru rozděleni do různých rizikových skupin, které jsou vymezeny určitými vlastnostmi jejich nádoru. Konkrétním příkladem jsou tři rizikové skupiny pacientů s karcinomem prostaty: Riziková skupina Klinické stadium nádoru Hodnota PSA Gleasonovo skóre nízce riziková skupina do T2a a do 10 ng/ml a do 6 středně riziková skupina T2b nebo 10-20 ng/ml nebo 7 vysoce riziková skupina T2c-4 nebo více než 20 ng/ml nebo 8 nebo více Volba nejvhodnější léčby pak může být založena na tom, do které rizikové skupiny pacient spadá.

Rizikové sporty jsou sporty s potenciálně vysokým rizikem, např. sólolezení (tedy lezení po skále bez jištění), slacklining ve velkých výškách, strmé sjezdy na horském kole, base jumping atd. Typický rizikový sport se vyznačuje tím, že chyby mohou snadno vést k vážným nebo dokonce smrtelným úrazům.

Rizikové faktory jsou vlivy vnitřního nebo vnějšího prostředí, eventuálně kombinace obou, které mohou působit na vznik některých onemocnění nebo se na jejich vzniku podílet. Rizikové faktory obecně rozdělujeme na: neovlivnitelné – např. věk, pohlaví, genetická predispozice nebo již existující chronické onemocnění, ovlivnitelné – např. kouření, vyvážená strava, množství pohybové aktivity apod. Doporučeními ohledně životosprávy, případně lékařskými intervencemi (např. směřujícími ke snížení hodnoty krevního tlaku či hladiny cholesterolu), se praktický lékař snaží ovlivnit zejména rizikové faktory onemocnění, které nejčastěji způsobují invaliditu a časná úmrtí, jako jsou srdečně-cévní onemocnění a nádorová onemocnění. Očkováním se snižuje riziko infekčních onemocnění.

Jednočetné těhotenství je těhotenství, při kterém se v děloze ženy vyvíjí jeden plod, tudíž vede k porodu jednoho dítěte. Jednočetných těhotenství je v běžné populaci převážná většina. Viz také těhotenství, vícečetné těhotenství.

Molární těhotenství je abnormální forma těhotenství, kdy v děloze se místo normálně se vyvíjejícího embrya a placenty vytvoří tzv. hydatidózní mola – hroznovitý útvar, který může vyplňovat celou děložní dutinu. Viz také těhotenství.

Vícečetné těhotenství je těhotenství, při kterém se v děloze ženy vyvíjí více než jeden plod. Z vícečetného těhotenství pocházejí dvojčata, trojčata, popř. i vícerčata. S vícečetným těhotenstvím je obvykle spojeno více rizik než s jednočetným těhotenstvím. Viz také těhotenství, jednočetné těhotenství.

Těhotenství neboli gravidita je doba od početí až po porod (nebo potrat). Průměrná doba trvání normálního těhotenství je 9 kalendářních měsíců, což odpovídá 40 týdnům, neboli 280 dnům od prvního dne poslední menstruace. V průběhu těhotenství se z jediné buňky (zygoty) vyvine zralý plod (novorozenec). Těhotenství se tradičně dělí na tři období neboli trimestry. Odvozená přídavná jména jsou: těhotná, resp. gravidní (těhotná žena), těhotenská – např. těhotenská cukrovka. Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz těhotenství, těhotenská apod.

Mimoděložní těhotenství neboli ektopická gravidita je těhotenství, při kterém se embryo uhnízdilo jinde než v děložní dutině. Nejčastějším místem mimoděložního těhotenství bývá vejcovod, ale může to být i břišní dutina, zevní povrch dělohy či vaječník. Mimoděložní těhotenství ve vejcovodu je obzvláště nebezpečné, pokud není zjištěno včas. Vejcovod – narozdíl od děložní sliznice – totiž není schopen vytvářet placentu, ani neumožňuje růst. Místo toho může prasknout, což vede k vnitřnímu krvácení, které může ženu ohrozit na životě. Z výše uvedených důvodů nemůže mimoděložní těhotenství vést k narození živého dítěte. Obrázek: Mimoděložní těhotenství – zjednodušený nákres. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také těhotenství.