Radioimunoterapie je forma radioterapie, při níž je radioaktivní látka spojena s monoklonální protilátkou a vpravena do těla. Monoklonální protilátka se uvnitř těla může vázat na buňky, které mají na svém povrchu odpovídající antigen, včetně nádorových buněk. Radioaktivní záření, které se uvolňuje z radioaktivní látky, může pomoci tyto nádorové buňky zničit. Radioimunoterapie se proto používá k léčbě některých typů zhoubných nádorů, například lymfomu: jakmile se monoklonální protilátka připojí na příslušný B-lymfocyt s antigenem CD20, zničí radioaktivní látka nejen tento lymfocyt, ale i všechny lymfomové buňky v blízkém okolí, tedy v dosahu radioaktivního záření.
Viz také radio-, imunoterapie.