Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Albuminy představují skupinu proteinů, z nichž nejběžnější jsou sérové albuminy. Kromě toho se k albuminům řadí například laktalbumin (mléčná bílkovina) a ovalbumin (glykoprotein vaječného bílku).

Ortotik-protetik ve spolupráci s lékařem navrhuje, dohlíží nad výrobou nebo zhotovuje, upravuje, opravuje a aplikuje individuálně zhotovované ortopedické a protetické pomůcky, upravuje a aplikuje sériově zhotovované ortopedické a protetické pomůcky a dále seznamuje pacienty s používáním pomůcek a provádí základní nácvik. Práce ortotika-protetika se řadí mezi nelékařská zdravotnická povolání.

Ortoticko-protetický technik provádí činnosti v rámci léčebné a rehabilitační péče, při které ve spolupráci s ortotikem-protetikem navrhuje, zhotovuje, upravuje, opravuje a aplikuje individuálně zhotovované ortopedické a protetické pomůcky, upravuje a aplikuje sériově zhotovované ortopedické a protetické pomůcky, a dále seznamuje pacienty s používáním pomůcek a provádí základní nácvik. Práce ortoticko-protetického technika se řadí mezi nelékařská zdravotnická povolání.

S protein je jiný název pro spike protein.

Protéza je umělá náhrada chybějící části těla, o kterou člověk přišel následkem úrazu nebo nemoci, případně se bez ní již narodil. Účelem protéz je plnit funkci chybějící části těla (končetina, zuby apod.). Odvozené přídavné jméno je protetický. Viz také zubní protéza.

Proteino-energetická podvýživa je forma podvýživy, která vzniká při současném nedostatku proteinů a energie (kalorií) ve stravě, a to v různém poměru. Rozlišujeme mírnou, středně těžkou a těžkou proteino-energetickou podvýživu. Podle toho, co ve stravě více chybí, se proteino-energetická podvýživa dále dělí na kwashiorkor (nedostatek proteinů) a marasmus (nedostatek kalorií). Viz také proteiny, výživa, podvýživa.

Proteosyntéza je konkrétním příkladem biosyntézy. Jedná se o poměrně složitý proces tvorby proteinů, který se odehrává uvnitř buněk v lidském těle. Tento proces je pro přehlednost obvykle rozdělován několika kroků (ty však probíhají bezprostředně za sebou): transkripce – doslova „přepis“ informace o struktuře určitého proteinu, která je uložena v DNA, do struktury mRNA, posttranskripční modifikace mRNA, translace – doslova „překlad“, tedy vlastní biosyntéza polypeptidového řetězce, skládání polypeptidového řetězce tak, aby zaujal požadovanou prostorovou strukturu, posttranslační modifikace polypeptidového řetězce (enzymově řízené chemické úpravy – tyto nejsou přímo kódovány v DNA). Transkripce a posttranskripční modifikace mRNA probíhají uvnitř jádra. Takto připravená mRNA je pak transportována z jádra do cytoplazmy, kde proběhnou zbývající kroky. Poznámka: Mechanismus proteosyntézy je schematicky znázorněn na obrázku v článku COVID-19: co víme o mRNA vakcínách? Odvozené přídavné jméno je proteosyntetický.

C-reaktivní protein neboli CRP (zkratka pochází z anglického názvu C-reactive protein) je látka, jejíž zvýšená hladina v krvi je časnou známkou zánětu. CRP se řadí mezi „tradiční“ zánětlivé markery: běžně se vyšetřuje v ordinacích praktických lékařů, jeho hodnotu lze orientačně stanovit i domácím testem. Viz také proteiny.

Zubní protéza je jiný název pro snímatelnou zubní náhradu. Viz také zuby.

Inhibitory proteáz (v souvislosti s výživou) jsou sekundární metabolity rostlin, které jsou zároveň běžnou součástí lidské stravy. Inhibitory proteáz u rostlin blokují odbourávání proteinů. Klinické studie naznačují, že inhibitory proteáz mohou u člověka snižovat riziko vzniku některých nádorových onemocnění. Studie na zvířatech a in vitro poukazují na to, že inhibitory proteáz působí protizánětlivě. Inhibitory proteáz se vyskytují např. v luštěninách a v některých druzích obilovin (např. sója, rýže, kukuřice, oves, pšenice) a také v bramborách. Viz také sekundární metabolity, inhibitor.