Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Poruchy dýchání ve spánku neboli SDB (zkratka pochází z anglického názvu sleep-disordered breathing) je souhrnné označení pro skupinu poruch, které se vyznačují abnormálním dýcháním během spánku. Nejčastější z nich je spánková apnoe, což doslova znamená „zástava dechu ve spánku“. Ačkoli existují i jiné typy apnoe, pojem „spánková apnoe“ obvykle označuje obstrukční spánkovou apnoi, při které člověk krátkodobě (avšak opakovaně) nemůže dýchat kvůli dočasnému ucpání (obstrukci) horních dýchacích cest. Viz také porucha, dýchání, spánek.

Vnější dýchání neboli zevní dýchání je výměna plynů (kyslíku a oxidu uhličitého) mezi organismem a vnějším prostředím, která probíhá v plicních sklípcích. Viz také dýchání, vnitřní dýchání.

Vnitřní dýchání je výměna plynů (kyslíku a oxidu uhličitého) ve vnitřním prostředí, která probíhá ve tkáních. Viz také dýchání, vnější dýchání.

Zevní dýchání je jiný název pro vnější dýchání.

Dýchání je mimovolný proces, nevyžaduje tedy vědomou kontrolu. Podílí se na něm pohyby hrudníku a bránice. Dýchání jsme si vědomi pouze ve chvílích, kdy se na něj soustředíme nebo kdy je něčím narušeno, např. náhlou dušností. Dýchání zajišťuje přísun životně důležitého kyslíku a vylučování oxidu uhličitého. Zdravý dospělý vdechuje a vydechuje asi 12× až 15× za minutu. Odborníci na biologii rozlišují mezi vnějším dýcháním a vnitřním dýcháním. Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz dýchání, dýchací, popř. dech, dechový apod.

Porucha vědomí je změna normálního stavu vědomí. Poruchy vědomí se rozdělují na kvantitativní a kvalitativní poruchy vědomí. Viz také porucha, vegetativní stav, kóma.

Kvalitativní poruchy vědomí jsou poruchy vědomí, u nichž jsou narušeny normální duševní pochody. Mezi kvalitativní poruchy vědomí se řadí mj. kognitivní, afektivní a psychomotorické poruchy, ale také poruchy vnímání (např. halucinace). Viz také poruchy vědomí.

Kvantitativní poruchy vědomí jsou poruchy vědomí, které se hodnotí podle Glasgowské stupnice hloubky bezvědomí. Ta nabývá hodnot 3 až 15 bodů. Rozlišujeme následující kvantitativní poruchy vědomí: spavost (somnolence) (13–14 bodů): pacient odpovídá na slovní podněty, sopor (9–12 bodů): pacient reaguje jen na bolestivý podnět, kóma (8 nebo méně bodů): pacient nereaguje na vnější podněty, veškeré reakce jsou pouze reflexní. Viz také poruchy vědomí.

Poruchy spánku jsou stavy, které se vyznačují změnami dříve obvyklého a bezproblémového spánku. Poruchy spánku mohou negativně ovlivňovat celkové zdraví i kvalitu života. Nedostatek spánku může kromě toho ovlivnit schopnost člověka bezpečně řídit a zvyšovat riziko dalších zdravotních potíží. Mezi příznaky poruch spánku patří nadměrná denní ospalost, nepravidelné dýchání nebo nadměrné pohyby během spánku, dále nepravidelný cyklus spánku a bdění a v neposlední řadě potíže s usínáním. Poruchy spánku u dospělých mají mnoho podob. Podle toho, o jakou poruchu spánku se jedná, se objevují další příznaky. Ne každá porucha spánku je spojena s vážnými zdravotními problémy. Některé akutní poruchy spánku (například jet lag po cestování letadlem) jsou relativně „neškodné“ a většinou po krátké době samy odezní. Poruchy spánku však mohou mít i organické příčiny, a někdy mohou mít í výrazně negativní dopad na tělesné i duševní zdraví. Chronické potíže se spánkem, nedostatečné množství spánku a příliš málo odpočinku mohou mít obrovský dopad na tělesnou výkonnost, psychiku i společenský život člověka. Při poruchách spánku hrají významnou roli faktory životního stylu a některé další vnější faktory. Existuje mnoho různých typů poruch spánku; například nespavost, syndrom spánkové apnoe, syndrom neklidných nohou či narkolepsie. Lékaři obvykle dokáží většinu poruch spánku účinně léčit, jakmile je správně diagnostikují. Viz také porucha, spánek, poruchy pohybu související se spánkem.

Porucha spánku s periodickými pohyby končetinami neboli PLMD (zkratka pochází z anglického názvu periodic limb movement disorder) je jedna z poruch pohybu souvisejících se spánkem. PLMD se projevuje opakovanými pohyby, nejčastěji dolními končetinami, které se vyskytují přibližně každých 20–40 sekund. Tyto pohyby mohou mít podobu krátkých svalových záškubů, trhavé pohyby nebo ohýbání nohou směrem nahoru (odborným názvem dorzální flexe). PLMD se vyskytují v epizodách, které mohou trvat od několika minut až po několik hodin. Příčina PLMD je často neznámá, ale může souviset s celou řadou dalších zdravotních potíží, včetně jiných poruch spánku. Mnoho lidí si vůbec neuvědomuje, že ve spánku hýbou končetinami. Často je na to upozorní až jejich partner(ka), protože to narušuje i jeho/její spánek. Viz také poruchy spánku, poruchy pohybu související se spánkem.