Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Plicní hypertenze neboli PH (zkratka pochází z anglického názvu pulmonary hypertension) je patologicky zvýšený arteriální tlak v plicním oběhu. Jinými slovy, chronicky zvýšený krevní tlak postihuje krevní cévy, které přenášejí krev ze srdce do plic. Plicní hypertenze se často vyskytuje zároveň s některými onemocněními. Patří mezi ně onemocnění plic (například CHOPN nebo plicní fibróza) či onemocnění levé části srdce (například chlopenní vady). Určitá forma PH se častěji vyskytuje v rodinách. Někdy se příčinu plicní hypertenze nepodaří odhalit. Příznaky PH jsou zejména na začátku pro pacienty i jejich blízké obtížně zařaditelné. PH se může projevovat například sníženou tělesnou výkonností, dušností a únavou. S postupujícím onemocněním se zhoršuje fungování životně důležitých procesů v těle. Dušnost a snížená výkonnost se pak objevují i v klidu. Léčba se liší podle formy PH a zahrnuje různé přístupy: např. léčbu základního onemocnění, užívání léků, u některých forem připadá v úvahu operace atd. Viz také plicní oběh, hypertenze.

Plicní arteriální hypertenze neboli PAH (zkratka pochází z anglického názvu pulmonary arterial hypertension) je jedna z forem plicní hypertenze. Při PAH dochází ke zúžení malých krevních cév v plicích. Krev pak nemůže plícemi proudit tak, jak by měla. To vede ke zvýšenému krevnímu tlaku v plicních tepnách (tepny, které přivádějí krev s nízkým obsahem kyslíku ze srdce do plic). Srdce se postupně oslabuje, protože musí pracovat intenzivněji, aby dodávalo krev do plic. Bez léčby může PAH způsobit řadu problémů se srdcem, plícemi i jinými částmi těla. Viz také plíce, arteriální, hypertenze, plicní hypertenze.

Chronická tromboembolická plicní hypertenze neboli CTEPH (zkratka pochází z anglického názvu chronic thromboembolic pulmonary hypertension) je jedna z forem plicní hypertenze. Při CTEPH v malých plicních cévách vzniká abnormálně vysoký krevní tlak jako následek opakovaných plicních embolií: krevní sraženiny, které při embolii do plic vnikly, se nerozpustí dostatečně. Důsledkem je zúžení průsvitu malých plicních cév a zvýšení krevního tlaku v této oblasti. Viz také chronický, tromboembolie, plicní hypertenze.

Plicnice neboli plicní kmen (lat. truncus pulmonalis) je tepna, která odvádí odkysličenou krev z pravé komory do plicních tepen, kterými se dostává do plic. Obrázek: Průřez lidským srdcem – pohled zepředu. Povšimněte si zejména těchto částí (v závorkách jsou kurzívou uvedeny latinské názvy): levá síň (atrium sinistrum), levá komora (ventriculus sinister), pravá síň (atrium dextrum), pravá komora (ventriculus dexter), dolní dutá žíla (vena cava inferior), horní dutá žíla (vena cava superior), plicnice (truncus pulmonalis), plicní žíly (venae pulmonales), aorta (aorta). (Zdroj: By OpenStax College - Anatomy & Physiology, Connexions Web site. http://cnx.org/content/col11496/1.6/, Jun 19, 2013., CC BY 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=30148201)

Tlak v plicnici neboli PAP (zkratka pochází z anglického názvu pulmonary artery pressure) je krevní tlak, který působí na cévní stěnu v plicnici. Normální (fyziologické) hodnoty jsou následující: systolický tlak v plicnici (pulmonary artery systolic pressure, PASP): 15 až 28 mmHg, diastolický tlak v plicnici (pulmonary artery diastolic pressure, PADP): 6 až 16 mmHg, střední tlak v plicnici (mean pulmonary artery pressure, MPAP): 10 až 11 mmHg. Je-li MPAP v klidu chronicky zvýšen nad 20 mmHg, jedná se o tzv. plicní hypertenzi. Viz také krevní tlak, plicnice.

Esenciální hypertenze je jiný název pro primární hypertenzi. Viz také esenciální, hypertenze.

Primární hypertenze neboli esenciální hypertenze je vysoký krevní tlak, jehož příčinu nelze zjistit. Primární hypertenzí trpí 90–95 % lidí, kteří mají vysoký krevní tlak. Viz také primární, hypertenze, sekundární hypertenze.

Symptomatická hypertenze je jiný název pro sekundární hypertenzi. Viz také symptomatický, hypertenze.

Sekundární hypertenze neboli symptomatická hypertenze je vysoký krevní tlak, jehož příčina je známa. Sekundární hypertenze může být způsobena celou řadou různých onemocnění. Sekundární hypertenzí trpí 5–10 % lidí, kteří mají vysoký krevní tlak. Viz také sekundární, hypertenze, primární hypertenze.

Nitrolební hypertenze, intrakraniální hypertenze neboli zvýšený nitrolební tlak je nahromadění tlaku v okolí mozku. Nitrolební hypertenze může vzniknout náhle – například v důsledku těžkého úrazu hlavy, cévní mozkové příhody nebo prasklého mozkového aneurysmatu. Jindy vzniká pozvolna: v takových případech bývá způsobena nějakým onemocněním mozku – například mozkovým abscesem, nádorem mozku, meningitidou nebo encefalitidou. Nitrolební hypertenze může vzniknout i jako komplikace jiného onemocnění, například vysokého krevního tlaku. Mezi příznaky zvýšeného nitrolebního tlaku se řadí silné bolesti hlavy, nevolnost a/nebo zvracení. Pokud nitrolební tlak dále stoupá, člověk může upadnout do kómatu nebo i zemřít. Způsob léčby nitrolební hypertenze je vždy individuální a závisí na příčině jejího vzniku. Viz také hypertenze, nitrolební tlak.