Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Plicní arteriální hypertenze neboli PAH (zkratka pochází z anglického názvu pulmonary arterial hypertension) je jedna z forem plicní hypertenze. Při PAH dochází ke zúžení malých krevních cév v plicích. Krev pak nemůže plícemi proudit tak, jak by měla. To vede ke zvýšenému krevnímu tlaku v plicních tepnách (tepny, které přivádějí krev s nízkým obsahem kyslíku ze srdce do plic). Srdce se postupně oslabuje, protože musí pracovat intenzivněji, aby dodávalo krev do plic. Bez léčby může PAH způsobit řadu problémů se srdcem, plícemi i jinými částmi těla. Viz také plíce, arteriální, hypertenze, plicní hypertenze.

Arteriální hypertenze je odborný název pro vysoký krevní tlak. Viz také arteriální, hypertenze.

Arteriální embolizace, transarteriální embolizace neboli TAE (zkratka pochází z anglického názvu transarterial embolisation) je zákrok, při kterém lékař zablokuje přívod krve do zhoubného nádoru nebo abnormální oblasti nějaké tkáně. Při arteriální embolizaci lékař provede malý řez na vnitřní straně stehna a zavede katétr (tenkou ohebnou trubičku) do tepny v blízkosti nádoru nebo abnormální tkáně. Jakmile je katétr na určeném místě, jsou do něj vstříknuty miniaturní částice (nejčastěji drobné želatinové kuličky). Tím je zablokována tepna a zastaven přítok krve do nádoru nebo abnormální oblasti tkáně. V onkologii se arteriální embolizace používá k léčbě některých typů zhoubných nádorů jater, zhoubných nádorů ledvin a neuroendokrinních nádorů. Viz také arteriální, embolizace, radioembolizace, chemoembolizace.

Arteriální hypotenze je odborný název pro nízký krevní tlak. Viz také arteriální, hypotenze.

Arteriální tlak neboli tepenný tlak je krevní tlak, který působí na cévní stěnu v tepnách; obvykle se tím rozumí tepny systémového oběhu (viz Poznámka níže). Normální (fyziologický) arteriální tlak v klidu se u dospělých pohybuje v rozmezí: 100 až 140 mmHg během systoly (systolický krevní tlak) 60 až 90 mmHg během diastoly (diastolický krevní tlak). Poznámka: Pro arteriální tlak v plicním oběhu (přesněji řečeno v plicnici) se používá název tlak v plicnici. Viz také arteriální, krevní tlak, venózní tlak.

Arteriální znamená „tepenný“ nebo „týkající se tepny“. Příklady: arteriální tlak – krevní tlak, který působí na cévní stěnu v tepnách, intraarteriální – „uvnitř tepny“ nebo „do tepny“, plicní arteriální hypertenze – zvýšený krevní tlak v plicních tepnách, apod. Viz také tepny (lat. arteriae) a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz arteriální.

Plicní hypertenze neboli PH (zkratka pochází z anglického názvu pulmonary hypertension) je patologicky zvýšený arteriální tlak v plicním oběhu. Jinými slovy, chronicky zvýšený krevní tlak postihuje krevní cévy, které přenášejí krev ze srdce do plic. Plicní hypertenze se často vyskytuje zároveň s některými onemocněními. Patří mezi ně onemocnění plic (například CHOPN nebo plicní fibróza) či onemocnění levé části srdce (například chlopenní vady). Určitá forma PH se častěji vyskytuje v rodinách. Někdy se příčinu plicní hypertenze nepodaří odhalit. Příznaky PH jsou zejména na začátku pro pacienty i jejich blízké obtížně zařaditelné. PH se může projevovat například sníženou tělesnou výkonností, dušností a únavou. S postupujícím onemocněním se zhoršuje fungování životně důležitých procesů v těle. Dušnost a snížená výkonnost se pak objevují i v klidu. Léčba se liší podle formy PH a zahrnuje různé přístupy: např. léčbu základního onemocnění, užívání léků, u některých forem připadá v úvahu operace atd. Viz také plicní oběh, hypertenze.

Chronická tromboembolická plicní hypertenze neboli CTEPH (zkratka pochází z anglického názvu chronic thromboembolic pulmonary hypertension) je jedna z forem plicní hypertenze. Při CTEPH v malých plicních cévách vzniká abnormálně vysoký krevní tlak jako následek opakovaných plicních embolií: krevní sraženiny, které při embolii do plic vnikly, se nerozpustí dostatečně. Důsledkem je zúžení průsvitu malých plicních cév a zvýšení krevního tlaku v této oblasti. Viz také chronický, tromboembolie, plicní hypertenze.

Plicnice neboli plicní kmen (lat. truncus pulmonalis) je tepna, která odvádí odkysličenou krev z pravé komory do plicních tepen, kterými se dostává do plic. Obrázek: Průřez lidským srdcem – pohled zepředu. Povšimněte si zejména těchto částí (v závorkách jsou kurzívou uvedeny latinské názvy): levá síň (atrium sinistrum), levá komora (ventriculus sinister), pravá síň (atrium dextrum), pravá komora (ventriculus dexter), dolní dutá žíla (vena cava inferior), horní dutá žíla (vena cava superior), plicnice (truncus pulmonalis), plicní žíly (venae pulmonales), aorta (aorta). (Zdroj: By OpenStax College - Anatomy & Physiology, Connexions Web site. http://cnx.org/content/col11496/1.6/, Jun 19, 2013., CC BY 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=30148201)

Tlak v plicnici neboli PAP (zkratka pochází z anglického názvu pulmonary artery pressure) je krevní tlak, který působí na cévní stěnu v plicnici. Normální (fyziologické) hodnoty jsou následující: systolický tlak v plicnici (pulmonary artery systolic pressure, PASP): 15 až 28 mmHg, diastolický tlak v plicnici (pulmonary artery diastolic pressure, PADP): 6 až 16 mmHg, střední tlak v plicnici (mean pulmonary artery pressure, MPAP): 10 až 11 mmHg. Je-li MPAP v klidu chronicky zvýšen nad 20 mmHg, jedná se o tzv. plicní hypertenzi. Viz také krevní tlak, plicnice.