Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Pasivní kouření znamená neúmyslné vdechování tabákového kouře, který vydechují jiní lidé (tedy ti, kteří kouří aktivně). Bylo prokázáno, že u nekuřáků výrazně stoupá výskyt rakoviny plic i některých dalších onemocnění, pokud jsou pravidelně vystavováni tabákovému kouři jiných osob. Člověk, který pasivně kouří, je označován jako pasivní kuřák. Viz také tabák, kouření, aktivní kouření.

Aktivní kouření znamená úmyslné vdechování tabákového kouře z hořícího tabákového výrobku (nejčastěji z cigarety, doutníku nebo dýmky). Člověk, který aktivně kouří, je označován jako aktivní kuřák. Viz také tabák, kouření, pasivní kouření.

Kouření obecně znamená vdechování kouře, vznikajícího při spalování, tedy při hoření, za teploty kolem 400 °C a výše. Kouřit je možné různé produkty, nejen tabák. V každém případě však vzniká kouř – ten obsahuje vždy řádově tisíce látek, řadu z nich různě jedovatých. Uvádí se, že cigaretový kouř obsahuje kolem až 7000 látek, z nich desítky způsobují rakovinu a stovky jsou jinak toxické. Kouření a další užívání tabáku a nikotinu je pokládáno za jednu z nejzávažnějších příčin úmrtí na chronická neinfekční onemocnění, kterým by se však dalo účinně předcházet. Většina kuřáků si poprvé zapálí ještě před dosažením dospělosti. Kolem 70 % kuřáků by raději nekouřilo, s odvykáním jim mohou pomoci například specialisté v centrech pro závislé na tabáku. Viz také tabák, nikotin a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz kouření, kouř apod.

Pasivně agresivní porucha osobnosti je jednou z poruch osobnosti. Příklady chování postiženého člověka jsou následující: má sklon k neustálému hněvu, je silně sebestředný, je značně nedůvěřivý, je velmi odtažitý, má silnou potřebu hájit své vlastní hranice. Viz také porucha.

Pasivní pohybový aparát je součást pohybového aparátu, která slouží především k udržení správného tvaru těla a jeho zpevnění. Skládá se z kosterního systému a souvisejících struktur (kosti, chrupavky, klouby, meziobratlové ploténky a vazy). Viz také pohybový aparát, aktivní pohybový aparát.

Pasivní imunizace je cílené navození imunity, při kterém jsou do těla parenterálně (obvykle injekčně, případně prostřednictvím infuze) vpraveny protilátky proti konkrétnímu antigenu. Imunitní systém tedy tyto protilátky „pasivně“ přijímá. Protilátky mohou pocházet od jiného pacienta nebo z laboratorního zvířete (zejména monoklonální protilátky). Pasivní imunizace se používá především v případě, že aktivní imunizace již není z časových důvodů proveditelná – například proto, že pacient již byl vystaven infekčnímu agens. Pasivní imunizace sice působí okamžitě, ale není dlouhodobá (natož trvalá), protože protilátky jsou v těle odbourávány. Konkrétními příklady pasivní imunizace jsou: podání tzv. lidského antitetanického imunoglobulinu (hTIG) proti tetanotoxinu k profylaxi tetanu, podání tzv. rekonvalescentní plazmy při některých virových onemocněních (např. COVID-19). Poznámka: V širším slova smyslu lze za pasivní imunizaci považovat i přenos protilátek z matky na dítě: mateřské protilátky IgG přecházejí z očkované těhotné ženy přes placentu na plod, mateřské protilátky IgA jsou přenášeny mateřským mlékem. Viz také imunizace, aktivní imunizace.