Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Paralytický ileus je typ střevní neprůchodnosti, který se vyznačuje ochrnutím (paralýzou) hladké svaloviny střevní stěny. Paralytický ileus se může vyskytnout po některých typech operací, zejména po operacích v břišní dutině. Může být také důsledkem užívání některých léků, poranění páteře, zánětu kdekoli v břiše, který se vyskytuje v těsné blízkosti střev, či onemocnění samotné hladké svaloviny střeva. Bez ohledu na příčinu způsobuje paralytický ileus zácpu, nadýmání břicha, nevolnost a zvracení. Při poslechu břicha stetoskopem jsou typické střevní zvuky slyšet jen málo nebo vůbec (protože střevo je neaktivní). Viz také paralýza, ileus.

Ileus je odborný název pro střevní neprůchodnost.

Ilegální drogy je jiný název pro nelegální návykové látky.

Ileostomie je jedním z mnoha typů stomií. Jedná se o uměle vytvořený vývod z tenkého střeva na povrch těla, který se provádí především v případech, kdy bylo odstraněno tlusté střevo. Viz také stomie.

Mekoniový ileus je střevní neprůchodnost u novorozence, při níž jsou střeva (nejčastěji koncová část kyčelníku) ucpána hustým a lepkavým mekoniem (lidově „smolkou“). Nejčastější příčinou mekoniového ileu (podle některých odhadů více než 90 % všech případů) je cystická fibróza. V rámci tohoto dědičného onemocnění nefunguje správně jeden z chloridových kanálů (konkrétně protein označovaný jako CFTR), což vede k tvorbě vysoce viskózního hlenu v tenkém střevě: ze slinivky břišní nejsou vylučovány trávicí enzymy, takže střevní obsah není správně štěpen a následkem je „zalepení“ střeva. Viz také mekonium, střevní neprůchodnost (ileus).

Ileum je latinský název pro kyčelník. Odvozené přídavné jméno je ileální.

Ileitida je odborný název pro zánět kyčelníku. Viz také kyčelník (lat. ileum), -itida.

Terminální ileitida je zánět koncové části kyčelníku, tj. posledního úseku tenkého střeva. Tento zánět obvykle způsobuje různé příznaky v oblasti trávicího traktu, nejčastěji bolest břicha nebo průjem. Terminální ileitida je často spojována s Crohnovou chorobou, ale ta nemusí být vždy příčinou. Terminální ileitidu mohou způsobovat i některé infekce, ulcerózní kolitida a dokonce i nesprávné užívání nesteroidních protizánětlivých léků. Lékař může nasadit správnou léčbu teprve poté, co jednoznačně určí příčinu onemocnění. Viz také terminální, ileitida.

Ileální konduit je uměle vytvořený „kanál“, který slouží k odvodu moči z těla ven (u pacientů, u nichž bylo nutné odstranit močový měchýř). Jedná se o krátký úsek tenkého střeva (přesněji řečeno kyčelníku, lat. ileum), který chirurg „vyjmul“ z pacientova vlastního tenkého střeva – tím způsobem, že tenké střevo ve dvou místech přerušil a vzniklé „konce“ k sobě sešil, aby byla zachována celistvost trávicího traktu. „Vyjmutý“ krátký úsek tenkého střeva je pak použit k tvorbě ileálního konduitu: na jeho jeden konec jsou našity konce obou močovodů, zatímco jeho druhý konec je vyveden na břišní stěně z těla ven. Ileální konduit tak slouží jako nově vytvořená trubice, která spojuje oba močovody s vyústěním na kůži – tzv. urostomií. Obrázek: Při chirurgickém vytváření urostomie se nejčastěji využívá takzvaný ileální konduit. (Zdroj: By Cancer Research UK - Original email from CRUK, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=34333230) Viz také kyčelník (lat. ileum), konduit.