Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

leuko- je předpona, která znamená „bílý“. Příklady: leukocyty – bílé krvinky, leukoplakie – bílé skvrny na sliznici, apod. Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz leuko-.

Leucin je jedna z dvaceti základních aminokyselin, z nichž jsou tvořeny proteiny v lidském těle. Leucin (zkratka Leu pochází z anglického názvu leucine) se zároveň řadí mezi esenciální aminokyseliny. Obrázek: Chemická struktura leucinu. V levé části obrázku jsou barevně odlišeny atomy různých chemických prvků: uhlíku (šedá), dusíku (modrá), kyslíku (červená) a vodíku (bílá). V pravé části obrázku konec každé úsečky (není-li na ní zakreslen atom jiného chemického prvku, např. dusíku nebo kyslíku) znázorňuje jeden atom uhlíku. Poznámka: Znázorněná molekula v levé části obrázku není orientována stejným směrem jako chemický vzorec v pravé části obrázku. Zdroj: 3D structure image of CID 6106 (leucine); PubChem Identifier: CID 6106; URL: https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/6106#section=3D-Conformer (levá část obrázku) a NEUROtiker - Own work, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=1637096 (pravá část obrázku). Viz také esenciální aminokyseliny.

Antagonisté leukotrienových receptorů je jiný název pro antileukotrieny. Viz také antagonista, receptor.

Diferenciální počet leukocytů je jiný název pro diferenciální krevní obraz.

Leukemie (někdy psáno i ve tvaru „leukémie“) je zastřešující pojem pro skupinu hematologických malignit, které vychází z bílých krvinek (leukocytů). Jedná se o zhoubné onemocnění krvetvorného systému, při kterém je narušena regulace procesu krvetvorby (hematopoézy): leukocyty se tvoří nekontrolovaně a navíc není dokončeno jejich zrání. To znamená, že v těle se nachází nadbytek nezralých leukocytů, které nemohou správně plnit svou funkci. Tyto nezralé leukocyty jsou odborně označovány jako blasty. Zároveň má tělo nedostatek zralých (tedy správně fungujících) leukocytů, což se následně projeví různými příznaky. Leukemie je někdy hovorově označována jako „rakovina krve“. Existuje velké množství různých typů leukemií. Podle průběhu se leukemie dělí na: akutní (acute), chronické (chronic). Podle typu postižených buněk se leukemie dělí na: lymfocytární (lymphocytic) či lymfoblastickou (lymphoblastic) – postihující tzv. buňky lymfoidní linie, myeloidní (myeloid) – postihující tzv. buňky myeloidní linie. Konkrétní příklady (uvedeny jsou jen čtyři, ale existuje mnoho dalších typů leukemií): akutní myeloidní leukemie (acute myeloid leukaemia, AML), akutní lymfoblastická leukemie (acute lymphoblastic leukaemia, ALL), chronická myeloidní leukemie (chronic myeloid leukaemia, CML), chronická lymfocytární leukemie (chronic lymphocytic leukaemia, CLL). Odvozené přídavné jméno je leukemický. Viz také leukocyty, -emie, hematopoéza, hematologické malignity a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz leukemie, leukemický apod.

Leukocyty neboli bílé krvinky jsou součástí krve a řadí se mezi buňky imunitního systému. Bílé krvinky společně s krevními destičkami tvoří méně než 1 % objemu krve. Leukocyty hrají rozhodující úlohu při obraně organismu proti infekčním onemocněním. Existuje pět typů leukocytů, které se dělí do dvou skupin podle toho, zda obsahují či neobsahují tzv. cytoplazmatická granula (malá zrníčka uvnitř buňky, která jsou viditelná pod mikroskopem): granulocyty (neutrofily, eozinofily a bazofily) – obsahují značné množství zřetelných granul („zrníček“), agranulocyty (lymfocyty a monocyty) – neobsahují viditelná granula. Obrázek 1: Pět typů leukocytů – zjednodušený nákres. (Zdroj: depositphotos.com) Obrázek 2: Různé typy leukocytů – fotografie ze světelného mikroskopu. Zleva doprava: bazofil, eozinofil, neutrofil, monocyt a lymfocyt. (Zdroj: By OpenStax: Anatomy & Physiology, March 11, 2023, CC BY 4.0) Viz také leuko-, -cyt.

Akutní lymfoblastická leukemie neboli ALL (zkratka pochází z anglického názvu acute lymphoblastic leukaemia) je rychle se rozvíjející nádorové onemocnění krve, při kterém se v kostní dřeni a krvi nachází příliš mnoho lymfoblastů (typ nezralých bílých krvinek). ALL se nejčastěji vyskytuje u dětí. Viz také akutní, lymfoblastický, leukemie, akutní leukemie.

Leukoplakie je bělavá skvrna (nebo i více skvrn), která se vytvořila na ústní sliznici, případně nebo i na sliznici jiné části těla (například zevních pohlavních orgánů. Tyto skvrny nelze odstranit mytím. Leukoplakie se řadí mezi prekancerózy, tzn. může se z ní stát rakovina. Užívání tabáku (nejen kouření, ale i žvýkání) a konzumace alkoholu mohou zvyšovat riziko vzniku leukoplakie v ústní dutině. Obrázek: Leukoplakie ústní sliznice u 62letého muže. (Zdroj: By Klaus D. Peter, Gummersbach, Germany - Own work, CC BY 3.0 de, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=14781133) Viz také leuko-.

Leukovorin neboli kyselina folinová je lék, který se v rámci protinádorové léčby používá ke zmírnění toxických účinků metotrexátu nebo i jiných látek, které blokují účinek kyseliny listové. Leukovorin se řadí mezi chemoprotektiva.

Chronická eozinofilní leukemie neboli CEL (zkratka pochází z anglického názvu chronic eosinophilic leukaemia) je onemocnění, při kterém se v kostní dřeni, krvi a dalších tkáních vyskytuje příliš mnoho eozinofilů (typ bílých krvinek). U některých pacientů CEL dlouhá léta nezpůsobuje žádné potíže, u jiných může rychle přejít v akutní leukemii. Chronická eozinofilní leukemie se řadí mezi tzv. myeloproliferativní onemocnění. Viz také chronický, eozinofily, leukemie, chronická leukemie.