Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Oxytocin je hormon, který vzniká v hypothalamu, a do krevního oběhu je vylučován zadním lalokem hypofýzy (tzv. neurohypofýzou). U žen má oxytocin dva hlavní účinky: Kontrakce („stahy“) dělohy během porodu. Oxytocin jednak stimuluje („povzbuzuje“) děložní svalovinu (tzv. myometrium) ke kontrakcím, jednak zvyšuje produkci prostaglandinů, které kontrakce dále stupňují. Uměle připravený oxytocin se někdy podává k vyvolání porodu (pokud se porod nerozběhl přirozeně), nebo může být použit k posílení kontrakcí již rozběhlého porodu. Kromě toho se uměle připravený oxytocin někdy podává k urychlení porodu placenty a snížení rizika silného krvácení po porodu. Kojení. Při kojení oxytocin podporuje pohyb mateřského mléka mléčnými žlázami v prsu a umožňuje jeho vylučování bradavkou. Oxytocin se vyskytuje rovněž u mužů. V tomto případě hraje roli při transportu spermií ve varlatech, konkrétně v semenotvorných kanálcích (jejich stěny totiž obsahují hladkou svalovinu, na kterou oxytocin působí). Oxytocin se řadí mezi peptidové hormony, bývá rovněž řazen mezi tzv. hormony štěstí. Viz také oxytocinový zátěžový test.

Oxytocinový zátěžový test hodnotí srdeční akci plodu během kontrakcí dělohy, aby lékař zjistil, jak dobře bude dítě zvládat porod. Za účelem vyvolání děložních kontrakcí je těhotné ženě podána malá dávka oxytocinu. Během testu je monitorována srdeční akce plodu. Oxytocinový zátěžový test se nepoužívá často. Někdy se však provádí v případě nejistoty porodníka, zda je dítě dostatečně silné na to, aby sneslo spontánní porod. Provádí se rovněž v některých případech rizikového těhotenství. Viz také oxytocin, zátěžový test.