Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Poměr obvodu pasu a boků neboli WHR (zkratka pochází z anglického názvu waist-to-hip ratio) umožňuje posoudit individuální riziko, které je spojeno s rozložením tělesného tuku. WHR lze jednoduše spočítat tak, že změříme obvod pasu i obvod boků, a tyto hodnoty spolu vydělíme: WHR = obvod pasu (v cm) / obvod boků (v cm) Například u člověka s obvodem pasu 76 cm a obvodem boků 97 cm se WHR vypočítá následovně: WHR = 76 cm / 97 cm = 0,78 Typické rozložení tuku u mužů vede ke spíše vyšším hodnotám WHR, zatímco u žen bývají tyto hodnoty o něco nižší. Pokud je však hodnota WHR vyšší než 0,9 (u mužů) nebo 0,85 (u žen), lze předpokládat zvýšené riziko rozvoje dalších onemocnění. Viz také rozložení tělesného tuku.

Obvod pasu neboli WC (zkratka pochází z anglického názvu waist circumference) umožňuje posoudit individuální riziko, které je spojeno s rozložením tělesného tuku. Měří se obvod břicha ve výši pupku. Pokud je obvod pasu větší než 88 cm (u žen) nebo 102 cm (u mužů), svědčí to o abdominální obezitě – a podle závěrů WHO lze předpokládat zvýšené riziko rozvoje dalších onemocnění. Viz také rozložení tělesného tuku.

Hlavní proud kouře je tabákový kouř, který vydechují kuřáci. Hlavní proud kouře je jednou z forem kouře z druhé ruky. Obsahuje nejen nikotin, ale i mnoho škodlivých chemických látek, které způsobují mj. různé typy rakoviny. Vdechování hlavního proudu kouře zvyšuje riziko vzniku rakoviny plic i jiných typů zhoubných nádorů a dalších zdravotních problémů, například kardiovaskulárních a plicních onemocnění. Viz také tabák, kouření, vedlejší proud kouře.

Hlava slinivky břišní neboli hlava pankreatu (lat. caput pancreatis) je nejširší část slinivky břišní. Hlava slinivky břišní se nachází v těsné blízkosti dvanáctníku, který ji téměř celou obtáčí. Na hlavu slinivy břišní bezprostředně navazuje tělo slinivky břišní. Viz také slinivka břišní.

Hlavové nervy neboli kraniální nervy jsou nervy, které párově vystupují přímo z mozku (na rozdíl od míšních nervů, které vystupují z různých úseků míchy). Hlavových nervů je 12 párů, procházejí různými otvory v lebce a jsou číslovány od I do XII. Konkrétně to jsou (každý nerv se vyskytuje v páru, zde jsou však pro přehlednost všechny názvy uvedeny v jednotném čísle): I. hlavový nerv neboli čichový nerv, II. hlavový nerv neboli zrakový nerv, III. hlavový nerv neboli okohybný nerv, IV. hlavový nerv neboli kladkový nerv, V. hlavový nerv neboli trojklanný nerv, VI. hlavový nerv neboli odtahující nerv, VII. hlavový nerv neboli lícní nerv, VIII. hlavový nerv neboli vestibulokochleární nerv, IX. hlavový nerv neboli jazykohltanový nerv, X. hlavový nerv neboli bloudivý nerv, XI. hlavový nerv neboli přídatný nerv, XII. hlavový nerv neboli podjazykový nerv. Hlavové nervy jsou součástí periferního nervového systému. Obrázek: Hlavové nervy vycházejí přímo z mozku, na rozdíl od míšních nervů. Znázorněna jsou pouze místa, kudy hlavové nervy vycházejí z mozku, nikoli celé nervy. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také nervy, míšní nervy.

Sekundární bolesti hlavy vznikají jako druhotný příznak v důsledku jiného onemocnění či poruchy, o nichž je známo, že bolesti hlavy způsobují. Příklady sekundárních bolestí hlavy jsou bolesti hlavy způsobené bakteriální meningitidou, traumatem nebo nadměrným užíváním léků. Někdy však mohou mít sekundární bolesti hlavy i závažné příčiny. Viz také sekundární, bolest hlavy, primární bolesti hlavy.

Primární bolesti hlavy jsou takové bolesti hlavy, které jsou poruchami samy o sobě. Primární bolesti hlavy jsou způsobeny nezávislými patofyziologickými mechanismy, nikoli jinými onemocněními či poruchami. Příklady primárních bolestí hlavy jsou migréna, tenzní bolest hlavy nebo cluster headache. Viz také primární, bolest hlavy, sekundární bolesti hlavy.

Tenzní bolesti hlavy jsou nejčastějším typem bolestí hlavy. Jedná se o bolest nebo nepříjemné pocity v oblasti hlavy, pokožky hlavy nebo krku, které jsou často spojeny s napětím svalů v těchto oblastech. Tenzní bolesti hlavy se mohou objevit, když jsou svaly na krku a na hlavě dlouhodobě napjaté nebo stažené. Tyto svalové kontrakce mohou být reakcí na stres, depresi, poranění hlavy nebo úzkost. Tenzní bolesti hlavy mohou být způsobeny prakticky jakoukoli činností, při které člověk dlouho drží hlavu v jedné poloze bez pohybu (např. práce na počítači, jemná manuální práce, používání mikroskopu apod.). Tyto bolesti hlavy však může vyvolat i spánek v příliš chladné místnosti, spaní na nevhodném polštáři apod. Mezi další spouštěče tenzních bolestí hlavy patří tělesný nebo duševní stres, konzumace alkoholu a/nebo kofeinu (ať už nadměrná konzumace, nebo příznaky po vysazení těchto látek), a také nachlazení, chřipka, zánět vedlejších nosních dutin, problémy se zuby (včetně zatínání čelistí nebo skřípání zubů), únava očí, kouření, obecně únava nebo velká tělesná námaha. Tenzní bolesti hlavy se mohou objevit i u lidí s migrénou. Viz také bolest hlavy.

Chronické bolesti hlavy je označení pro takové bolesti hlavy, kdy člověk pociťuje jen málo nebo dokonce vůbec žádná bezbolestná období. Pro různé formy bolestí hlavy existují stanovené referenční hodnoty, od kterých odborníci hovoří o chronických bolestech hlavy. Viz také chronický, bolest hlavy, epizodické bolesti hlavy.

Epizodické bolesti hlavy je odborný výraz pro výskyt akutních záchvatů (epizod) bolestí hlavy v určitém časovém období. Mezi dvěma epizodami je „klidné“ období, kdy člověk žádné bolesti hlavy nepociťuje. Viz také epizodický, bolest hlavy, chronické bolesti hlavy.