Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Nutriční bilance je pojem, který se obvykle používá v souvislosti s vyšetřením nutricionistou nebo nutričním terapeutem. Jedná se o zhodnocení příjmu jednotlivých živin, obvykle na základě nutriční anamnézy, případně záznamů o zkonzumovaném množství jídla a pití (zejména pokud je pacient hospitalizován). Do nutriční bilance se započítávají všechny formy výživy – tedy kromě běžné stravy i umělá výživa, pokud ji pacient dostává. Podle toho jsou pak odhadnuty nutriční potřeby pacienta a případně upravena jeho dieta. Viz také nutrice (výživa), vyvážená strava.

Vyrovnaná energetická bilance (v souvislosti s výživou) je stav, kdy příjem energie potravou je stejný jako celkový energetický výdej. Při vyrovnané energetické bilanci si člověk udržuje stálou hmotnost. Obrázek: Vyrovnaná energetická bilance – schematický nákres. Je-li příjem energie potravou stejný jako celkový energetický výdej, pak je energetická bilance vyrovnaná. Celkový energetický výdej se skládá ze tří složek: bazální energetický výdej, energetický výdej při pohybové aktivitě a termický efekt potravy. (Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR) Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz energetická bilance.

Pozitivní energetická bilance (v souvislosti s výživou) je stav, kdy příjem energie potravou je vyšší než celkový energetický výdej. Důsledkem dlouhodobě pozitivní energetické bilance je přibývání na váze, které může vést k nadváze až obezitě. Obrázek: Pozitivní energetická bilance – schematický nákres. Je-li příjem energie potravou vyšší než celkový energetický výdej, pak je energetická bilance pozitivní. Celkový energetický výdej se skládá ze tří složek: bazální energetický výdej, energetický výdej při pohybové aktivitě a termický efekt potravy. (Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR) Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz energetická bilance.

Energetická bilance (v souvislosti s výživou) je rozdíl mezi příjmem energie potravou a celkovým energetickým výdejem. Energetická bilance může být: vyrovnaná – příjem energie potravou je stejný jako celkový energetický výdej, pozitivní – příjem energie potravou je vyšší než celkový energetický výdej, negativní – příjem energie potravou je nižší než celkový energetický výdej. Viz také celkový energetický výdej.

Negativní energetická bilance (v souvislosti s výživou) je stav, kdy příjem energie potravou je nižší než celkový energetický výdej. Důsledkem dlouhodobě negativní energetické bilance je hubnutí. Obrázek: Negativní energetická bilance – schematický nákres. Je-li příjem energie potravou nižší než celkový energetický výdej, pak je energetická bilance negativní. Celkový energetický výdej se skládá ze tří složek: bazální energetický výdej, energetický výdej při pohybové aktivitě a termický efekt potravy. (Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR) Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz energetická bilance.

Tekutinová bilance (v souvislosti s výživou) je rozdíl mezi množstvím přijatých a vyloučených tekutin. Tekutinová bilance se obvykle hodnotí v nemocnicích u hospitalizovaných pacientů, a to měřením a dokumentováním příjmu a výdeje tekutin v určitém časovém intervalu (např. 24 hodin). Tekutinová bilance může být: vyrovnaná – množství přijatých tekutin je stejné jako množství vyloučených tekutin, pozitivní – množství přijatých tekutin je vyšší než množství vyloučených tekutin, negativní – množství přijatých tekutin je nižší než množství vyloučených tekutin. Tekutinová bilance se často hodnotí kvůli zajištění vyváženého příjmu tekutin u pacientů, u nichž jsou dočasně nefungují fyziologické („normální“) mechanismy regulace vodní a elektrolytové rovnováhy – například v důsledku poruch endokrinního systému, krevního oběhu nebo funkce ledvin. Někdy se však tekutinová bilance hodnotí i u jiných skupin lidí (podle aktuální potřeby).

Nutriční asistent vykonává činnosti v rámci specifické ošetřovatelské péče pod odborným dohledem nutričního terapeuta a dále se ve spolupráci s lékařem podílí na preventivní, léčebné a diagnostické péči v oboru klinická výživa. Nutriční asistent absolvoval minimálně střední odbornou školu se specializací na výživu člověka. Může působit v nemocnicích, domovech pro seniory, lázeňských zařízeních, školních jídelnách apod. Práce nutričního asistenta se řadí mezi nelékařská zdravotnická povolání. Viz také nutrice (výživa), dietologie, nutriční terapie, výživové poradenství.

Nutriční stav je jiný název pro výživový stav. Viz také nutrice (výživa).

Nutriční doplňky jsou doplňky stravy, které jsou určeny k dodání živin, které by jinak nemusely být konzumovány v dostatečném množství; může se jednat například o vitaminy, minerální látky, proteiny, aminokyseliny nebo jiné živiny. Nutriční doplňky se obvykle užívají ve formě kapslí, tablet nebo tekutin, a lékař je může předepsat pacientům, kteří jsou ohroženi – nebo již trpí – podvýživou (malnutricí). Viz také nutrice (výživa), doplněk stravy.

Nutriční podpora je zajištění dostatečného množství energie a živin u pacientů, kteří toho nejsou schopni dosáhnout prostřednictvím běžné stravy. Nutriční podpora je poskytována například pacientům, kteří: mají poruchu polykání, trpí nechutenstvím, trpí výraznou malnutricí, z jakéhokoli důvodu nemohou vstřebávat živiny prostřednictvím trávicího traktu. Pokud má pacient potíže s příjmem potravy nebo trávením, je někdy nutné zajistit výživu pomocí umělé výživy, která je speciálně sestavena tak, aby poskytovala správnou rovnováhu tuků, bílkovin, cukrů, vitaminů a minerálních látek. Přípravky umělé výživy mohou být podávány: do střeva, kde se vstřebávají obvyklým způsobem, což je označováno jako enterální výživa, do krevního oběhu prostřednictvím infuze, čímž se „obchází“ trávicí trakt, což je označováno jako parenterální výživa. Viz také nutrice (výživa), enterální výživa, parenterální výživa, umělá výživa.