Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Noční pomočování se u dětí vyskytuje poměrně často. Jedná se o nepříjemný problém, ale většina dětí z něj „vyroste“. Odnaučit se dá například používáním speciálního alarmu, který rodiče umístí dítěti do postele.

Syndrom nočního přejídání neboli NES (zkratka pochází z anglického názvu night eating syndrome) je porucha příjmu potravy, při níž člověk zkonzumuje po večeři tolik jídla, že to odpovídá alespoň čtvrtině (25 %) celkového denního příjmu energie. Podle jiné definice se jedná o „poruchu trvající déle než dva měsíce, při níž více než polovina denního příjmu kalorií připadá na večerní jídlo“. Podobně jako jiné poruchy příjmu potravy se i syndrom nočního přejídání vyznačuje pocitem viny při jídle nebo těsně po jídle; k tomu se obvykle přidává ranním nechutenství a konzumace cukru a jiných sacharidů v nevhodnou dobu. Viz také syndrom, poruchy příjmu potravy.

Noční můry jsou snové prožitky, které jsou spojeny se strachem a úzkostí. Vyskytují se obvykle v druhé polovině noci, během REM spánku (na rozdíl od nočních děsů, které se objevují během hlubokého spánku). Člověk se náhle probudí, podrobně si pamatuje intenzivní strašidelný sen. Po probuzení se však dokáže rychle zorientovat a uvědomí si, že to byl jen sen – noční můra. Samotný obsah nočních můr se může i častěji opakovat, vzájemně se podobat. Během noční můry se může objevit bušení srdce (vyšší srdeční frekvence), zrychlené dýchání (vyšší dechová frekvence), pocení a zvýšené napětí svalů. Noční můry se vyznačují tím, že nepříjemné pocity v průběhu snu se stále zesilují: většinou se jedná o strach, někdy také o hněv nebo smutek. U dětí se noční můry vyskytují obzvláště často mezi 6. a 11. rokem věku a mohou představovat důležitý vývojový milník. Viz také spánek, noční děsy.

Noční děsy jsou jednou z mnoha poruch spánku. Objevují se během hlubokého spánku (na rozdíl od nočních můr, které se objevují během REM spánku) a projevují se tím, že člověk se v posteli náhle vyleká, někdy s hlasitým výkřikem. Noční děsy se obvykle vyskytují u dětí, typicky v období mezi 4. a 12. rokem života (nejčastěji v době nástupu do školy). V období puberty nebo v dospělosti se noční děsy vyskytují jen zřídka. Viz také noční můry.