Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Zvýšený nitrolební tlak je jiný název pro nitrolební hypertenzi. Viz také nitrolební tlak.

Nitrolební tlak, intrakraniální tlak neboli ICP (zkratka pochází z anglického názvu intracranial pressure) je tlak mozkomíšního moku, který se nachází v tzv. subarachnoidálním prostoru – nebo zjednodušeně řečeno v prostoru mezi lebkou a mozkem. Nitrolební tlak se měří v milimetrech rtuti (mmHg) a v klidovém stavu je obvykle 7–15 mmHg. Lidské tělo má různé mechanismy, kterými udržuje stabilní nitrolební tlak. Viz také nitrolební hypertenze.

Nitrolební hypertenze, intrakraniální hypertenze neboli zvýšený nitrolební tlak je nahromadění tlaku v okolí mozku. Nitrolební hypertenze může vzniknout náhle – například v důsledku těžkého úrazu hlavy, cévní mozkové příhody nebo prasklého mozkového aneurysmatu. Jindy vzniká pozvolna: v takových případech bývá způsobena nějakým onemocněním mozku – například mozkovým abscesem, nádorem mozku, meningitidou nebo encefalitidou. Nitrolební hypertenze může vzniknout i jako komplikace jiného onemocnění, například vysokého krevního tlaku. Mezi příznaky zvýšeného nitrolebního tlaku se řadí silné bolesti hlavy, nevolnost a/nebo zvracení. Pokud nitrolební tlak dále stoupá, člověk může upadnout do kómatu nebo i zemřít. Způsob léčby nitrolební hypertenze je vždy individuální a závisí na příčině jejího vzniku. Viz také hypertenze, nitrolební tlak.

Nitrooční tlak, intraokulární tlak neboli IOP (zkratka pochází z anglického názvu intraocular pressure) je tlak tekutiny uvnitř oka. Nitrooční tlak může změřit oční lékař pomocí tonometrie. Vyšetření nitroočního tlaku je důležité při posuzování rizika vzniku zeleného zákalu.

Pulzní tlak je definován jako rozdíl mezi systolickým krevním tlakem a diastolickým krevním tlakem. Příliš vysoký pulzní tlak je rizikovým faktorem pro rozvoj aterosklerózy.

Žilní tlak je jiný název pro venózní tlak. Viz také žíly.

„Léky na vysoký krevní tlak“ je lidové označení pro antihypertenziva. Viz také vysoký krevní tlak.

Venózní tlak neboli žilní tlak je krevní tlak, který působí na cévní stěnu v žilách. Venózní tlak je výrazně nižší než arteriální tlak. Typické hodnoty se pohybují – v závislosti na místě měření – od několika milimetrů rtuti (mmHg) v žilách v blízkosti srdce až po přibližně 10–15 mmHg v žilách nohou (při měření vestoje). Viz také venózní, krevní tlak, arteriální tlak.

Tlak v plicnici neboli PAP (zkratka pochází z anglického názvu pulmonary artery pressure) je krevní tlak, který působí na cévní stěnu v plicnici. Normální (fyziologické) hodnoty jsou následující: systolický tlak v plicnici (pulmonary artery systolic pressure, PASP): 15 až 28 mmHg, diastolický tlak v plicnici (pulmonary artery diastolic pressure, PADP): 6 až 16 mmHg, střední tlak v plicnici (mean pulmonary artery pressure, MPAP): 10 až 11 mmHg. Je-li MPAP v klidu chronicky zvýšen nad 20 mmHg, jedná se o tzv. plicní hypertenzi. Viz také krevní tlak, plicnice.

Krevní tlak neboli BP (zkratka pochází z anglického názvu blood pressure) je tlak krve, který působí na cévní stěnu v určité části kardiovaskulárního systému. V klinické praxi se nicméně pod pojmem „krevní tlak“ často rozumí arteriální tlak, který lze naměřit ve velkých tepnách systémového oběhu. Viz také krev, arteriální tlak, venózní tlak, tlak v plicnici a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz krevní tlak.