Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Nepravé aneurysma neboli pseudoaneurysma (lat. aneurysma spurium) vzniká v případě, že se roztrhnou všechny tři vrstvy cévní stěny (označované latinskými názvy tunica externa, tunica media i tunica intima), krev z cévy unikne do okolí a okolní tkáni se nakonec podaří únik krve zastavit. V daném místě se kolem cévy utvoří hematom, který se časem přemění na pojivovou tkáň (viz obr. 1 níže, schematický nákres g). Nepravé aneurysma tedy není výduť ve stěně cévy, ale „pouzdro“ kolem cévy, které je tvořené pojivovou tkání. Nepravé aneurysma může vzniknout například jako následek operace, poranění (obr. 2) nebo zánětu. Obrázek 1: Formy aneurysmatu – schematický nákres. Směrem zleva doprava jsou znázorněny různé tvary pravého aneurysmatu (a–e): vakovité aneurysma (a), vřetenovité aneurysma (b), člunkovité aneurysma (c), hadovité aneurysma (d), difuzní aneurysma (e) a schematické nákresy disekujícího aneurysmatu (f) a nepravého aneurysmatu (g). (Zdroj: Vanda Machová - WikiSkripta – Aneurysmata.png, originally uploaded by the local user Adnav on 4 January 2015., CC BY 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=154091479) Obrázek 2: Nepravé aneurysma vřetenní tepny (lat. arteria radialis) u starší ženy, které vzniklo jako následek častých odběrů krve za účelem vyšetření krevních plynů. (Zdroj: By Luis Fernández García - Own work, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=69860591) Viz také aneurysma, cévní stěna.

Endovaskulární léčba aneurysmatu neboli EVAR (zkratka pochází z anglického názvu endovascular aneurysm repair) je miniinvazivní zákrok, který se někdy používá při léčbě aneurysmatu břišní aorty. Endovaskulární léčba aneurysmatu břišní aorty spočívá v tom, že chirurg malým řezem v třísle prostřednictvím katétru vsune skrze tzv. společnou kyčelní tepnu do aorty kousek umělé cévní stěny – tzv. stentgraft – a ten zafixuje (upevní) na oslabeném místě (viz obrázek). Tím se zmírní tlak na aortu s sníží se riziko jejího prasknutí (ruptury). Obrázek: Endovaskulární léčba aneurysmatu břišní aorty s využitím stentgraftu – schematický nákres. Levá část obrázku: Skrze tepnu v třísle je nejprve do aorty zaveden katétr se stentgraftem. Jakmile se nachází na správném místě, stentgraft je uvolněn a ponechán na místě, zatímco katétr je pomalu vytahován zpět. Pravá část obrázku: Stentgraft se rozšíří tak, aby se „nalepil“ ke stěnám aorty. Krev pak proudí pouze skrze stentgraft, není již v kontaktu s postiženou stěnou aorty. (Zdroj: By National Institutes of Health - https://www.nhlbi.nih.gov/health/aortic-aneurysm, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=12837854) Viz také endovaskulární, aneurysma, aneurysma břišní aorty.

Nepravidelné kosti jsou typem kostí, které mají rozmanitý tvar a nelze je zařadit mezi dlouhé, krátké ani ploché kosti. Příkladem nepravidelných kostí jsou obratle. Obrázek: Dělení kostí podle tvaru: dlouhé kosti, ploché kosti, krátké kosti, nepravidelné kosti, sezamské kosti a wormianské kůstky. (Zdroj: By BruceBlaus - Own work, CC BY 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=29849179) Viz také kosti, dlouhé kosti, krátké kosti, ploché kosti.

V případě akutního onemocnění nebo změny zdravotního stavu, pokud není registrující lékař dostupný, má pacient právo na ošetření jiného dostupného lékaře příslušného oboru. Jeho péče bude lékaři uhrazena pojišťovnou v režimu tzv. nepravidelné péče. Registrující lékař informuje své pacienty o plánované nepřítomnosti na svých webových stránkách, na telefonním záznamníku, případně vývěskou před ordinací a zároveň uvádí kontakt na zastupujícího lékaře.

Nepravé kravské neštovice neboli hrboly dojičů jsou poměrně zřídka se vyskytující zoonotické onemocnění, které je způsobeno virem paravakcinie (PCPV). Z vemene infikované krávy se tento virus přenáší na prsty a ruce dojičů, kde později může vytvořit tzv. „hrboly dojičů“ (viz obrázek). Infikovaný člověk může virus přenášet na dosud neinfikované krávy. Obrázek: Kožní léze nepravých kravských neštovic na lidských rukou. (Zdroj: By Ajohnson127 - Own work, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=44719121) Viz také neštovice, zoonóza, kravské neštovice.

O nepravidelné menstruaci hovoříme, pokud se délka menstruačního cyklu stále mění. Průměrný menstruační cyklus (období mezi začátkem dvou menstruací) trvá 28 dní. U některých žen může být o něco kratší, u jiných o něco delší, ale měl by být vždy přibližně stejný. Nepravidelná menstruace nemusí být vždy známkou nějakého zdravotního problému, ale je vhodné poradit se raději s gynekologem. Viz také menstruace.

Mozkové aneurysma je oslabené místo v cévní stěně některé z mozkových tepen, které se vyboulí a naplní krví. Tato výduť může utlačovat okolní nervy nebo mozkovou tkáň. Může také prasknout, což je život ohrožující stav. Prasklé mozkové aneurysma totiž znamená krvácení do mozku a z toho vyplývající důsledky (poškození mozku, kóma nebo dokonce smrt). Viz také mozek, aneurysma.

Aneurysma hrudní aorty neboli TAA (zkratka pochází z anglického názvu thoracic aortic aneurysm) je výduť v hrudní části aorty, tj. největší tepny v lidském těle.

Aneurysma aorty je místní vyboulení ve stěně aorty, což je největší tepna v lidském těle. Zdravá aorta má silné stěny, které odolávají normálnímu krevnímu tlaku. Některé zdravotní potíže, genetická predispozice nebo úrazy však cévní stěnu mohou poškodit nebo oslabit: pak se aorta v některém místě může „vyboulit“. Aneurysma aorty je zrádné v tom, že zpočátku nemá žádné příznaky. Pokud však praskne*, jedná se o závažné vnitřní krvácení a tedy život ohrožující stav. * Terminologická poznámka: Lékaři někdy místo výrazu „prasknutí“ používají odborný název ruptura. Viz také aneurysma, aorta, aneurysma břišní aorty, aneurysma hrudní aorty.

Aneurysma neboli výduť je patologické, místně ohraničené a nevratné rozšíření („vyboulení“) stěny: krevní cévy (nejčastěji tepny), které je způsobeno oslabením cévní stěny v daném místě; některé části srdce (obvykle některé ze srdečních komor) – to bývá jednou z mnoha komplikací pro proběhlém infarktu myokardu. V případě tepen se aneurysma nejčastěji vyskytuje u břišní aorty nebo u mozkových tepen, často v důsledku onemocnění tepen (např. při ateroskleróze) nebo jejich poranění. Aneurysma je nejčastěji způsobeno poškozením nebo oslabením cévní stěny, ale může být i vrozené. Aneurysmata se vyvíjejí pomalu a zpočátku nezpůsobují žádné příznaky. Ve většině případů je aneurysma objeveno spíše náhodou, tedy při vyšetření z jiného důvodu. Diagnostika je založena na zobrazovacím vyšetření. Léčba závisí na velikosti aneurysmatu a na místě, kde se nachází. Cílem léčby je snížit riziko ruptury (prasknutí) oslabené stěny. Cévní stěna tepen se skládá ze tří vrstev, které jsou označovány latinskými názvy tunica externa (vnější vrstva), tunica media (střední vrstva) a tunica intima (vnitřní vrstva). Podle toho, do jaké míry jsou tyto vrstvy postiženy, odborníci rozlišují pravé aneurysma, disekující aneurysma a nepravé aneurysma (viz obrázek níže). Obrázek: Formy aneurysmatu – schematický nákres. Směrem zleva doprava jsou znázorněny různé tvary pravého aneurysmatu (a–e): vakovité aneurysma (a), vřetenovité aneurysma (b), člunkovité aneurysma (c), hadovité aneurysma (d), difuzní aneurysma (e) a schematické nákresy disekujícího aneurysmatu (f) a nepravého aneurysmatu (g). (Zdroj: Vanda Machová - WikiSkripta – Aneurysmata.png, originally uploaded by the local user Adnav on 4 January 2015., CC BY 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=154091479) Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz aneurysma.