Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Nedostatek testosteronu je stav, kdy muž má nízkou hladinu testosteronu (stanovenou laboratorně) a navíc některé příznaky, jako je např. snížení sexuální touhy (ztráta libida), erektilní dysfunkce, snížení sexuální aktivity, výkyvy nálad, depresivní nálady a ztráta energie, poruchy spánku, úbytek svalové hmoty, zmenšení varlat, zvýšení množství břišního tuku, zvětšení prsních žláz (gynekomastie), příznaky metabolického syndromu či kognitivní poruchy (zejména zhoršení prostorové představivosti).

Testosteron je pohlavní hormon, který vzniká především v pohlavních žlázách – konkrétně v Leydigových buňkách ve varlatech (u mužů) nebo ve vaječnících (u žen). Kromě toho testosteron vzniká i v kůře nadledvin (u obou pohlaví), ale jen v malém množství. U mužů je testosteron přítomen v mnohem větším množství než u žen. Testosteron již během vývoje plodu stimuluje („povzbuzuje“) vývoj mužských zevních pohlavních orgánů (penis a šourek) i vnitřních pohlavních orgánů (varlata, nadvarlata, chámovody, ejakulační vývody, semenné váčky a prostata). V dospělosti je testosteron nezbytný k tvorbě spermií. Testosteron je spojen s mnoha změnami, které se u chlapců projevují během puberty (včetně jejich růstu do výšky, růstu tělesného i pubického ochlupení, zvětšení penisu, varlat a prostaty), a má vliv i na sexuální chování a agresivitu. U žen testosteron vzniká zejména ve vaječnících, v menší míře i v nadledvinách. Většina testosteronu produkovaného ve vaječnících se nicméně přeměňuje na estradiol, což je hlavní ženský pohlavní hormon. Testosteron rovněž zajišťuje, aby svaly a kosti zůstaly silné během puberty i po ní, a zvyšuje libido u mužů i žen. Kromě toho testosteron reguluje uvolňování luteinizačního hormonu (LH) a folikulostimulačního hormonu (FSH). Mnoho účinků, které jsou obecně připisovány testosteronu, se nicméně projeví až po jeho enzymatické přeměně na jiný androgen, tzv. dihydrotestosteron (ten je mnohonásobně silnější než testosteron). Testosteron se řadí mezi steroidní hormony, přesněji řečeno mezi androgeny. Obrázek: Zjednodušeně znázorněná chemická struktura testosteronu. Konec každé úsečky (není-li na ní zakreslen atom jiného chemického prvku, např. kyslíku nebo vodíku) znázorňuje jeden atom uhlíku. (Zdroj: Wikimedia Commons, Public Domain) Viz také mužské pohlavní hormony, dihydrotestosteron.

Substituční léčba testosteronem, substituční terapie testosteronem neboli TRT (zkratka pochází z anglického názvu testosterone replacement therapy) je hormonální substituční léčba, kterou může lékař předepsat muži s nedostatkem testosteronu. Pro substituční terapii testosteronem jsou k dispozici krátkodobě a dlouhodobě působící přípravky v různých lékových formách, např. perorální léky, intramuskulární injekce nebo gely a náplasti pro aplikaci na kůži. Ošetřující lékař společně s pacientem rozhodne, který přípravek je nejvhodnější. Viz také hormonální léčba, terapie.

Anemie z nedostatku železa (někdy psáno i ve tvaru „anémie z nedostatku železa“) je anemie („chudokrevnost“) způsobená buď nedostatečným příjmem železa v potravě, nedostatečným vstřebáváním železa v trávicím traktu nebo nadměrnými ztrátami železa při krvácení. Většina případů je způsobena ztrátami železa při menstruačním krvácení, které nejsou vyváženy dostatečným příjmem železa v potravě. Zejména zpočátku nejsou přítomny žádné příznaky, ale časem se obvykle objeví únava, celkový nedostatek energie, dušnost při námaze, bledost kůže a sliznic, lámavé nehty, bolesti hlavy, poruchy koncentrace apod. Viz také anemie, železo.

Krvácení z nedostatku vitaminu K neboli VKDB (zkratka pochází z anglického názvu vitamin K deficiency bleeding) je potencionálně život ohrožující krvácení způsobené nedostatkem vitaminu K. Krvácení se může objevit v mozku, v trávicím traktu nebo i v jiných částech těla. Bez doplnění vitaminu K se VKDB může vyskytnout v prvních dnech, týdnech nebo dokonce měsících života, někdy i bez varovných příznaků před začátkem závažného krvácení. Novorozenci a kojenci mají jen velmi malé zásoby vitaminu K, proto jsou tímto krvácením ohrožení. Nejspolehlivější a nejúčinnější prevencí VKDB je jednorázové podání vitaminu K do stehenního svalu brzy po narození. Terminologická poznámka: Pro VKDB se dříve používalo označení krvácivá nemoc novorozenců neboli HDN (zkratka pochází z anglického názvu haemorrhagic disease of the newborn). HDN byla poprvé popsána již na konci 19. století, ale struktura a funkce vitaminu K byla odhalena až ve 40. letech 20. století. Po objasnění etiologie HDN se začal používat dnešní název „krvácení z nedostatku vitaminu K“. Viz také krvácení, vitamin K.