Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Nedostatečnost žlutého tělíska, luteální insuficience neboli LPD (zkratka pochází z anglického názvu luteal phase defect, popř. luteal phase deficiency) označuje funkční poruchu žlutého tělíska, která se vyznačuje nedostatečnou tvorbou progesteronu. Důsledkem toho děložní sliznice v průběhu menstruačního cyklu nenaroste natolik, aby dokázala udržet těhotenství. LPD proto může být příčinou opakovaných spontánních potratů, potažmo neplodnosti. Viz také žluté tělísko, menstruační cyklus.

Žluté tělísko (lat. corpus luteum) je útvar ve vaječníku, který vzniká z Graafova folikulu po ovulaci. Žluté tělísko funguje jako dočasná endokrinní žláza, neboť se z něj uvolňují ženské pohlavní hormony, zvláště pak progesteron. Žluté tělísko přetrvává ve vaječníku několik dní – a pokud nedojde k oplodnění, postupně zaniká. Obrázek: Cyklické změny ve vaječníku – schematický nákres. 1 = menstruace, 2 = zrající ovariální folikul, 3 = Graafův folikul (zralý ovariální folikul), 4 = ovulace, 5 = žluté tělísko, 6 = zánik žlutého tělíska. (Zdroj: CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=801807)

Žlutá skvrna (lat. macula lutea) je místo nejostřejšího vidění na sítnici. Tato oválná pigmentovaná oblast poblíž středu sítnice má průměr přibližně 5,5 mm. Žlutá skvrna je zodpovědná za barevné vidění s vysokým rozlišením, které je možné za dobrého osvětlení; tento druh vidění je narušen, pokud je žlutá skvrna poškozena, například při věkem podmíněné makulární degeneraci.

Žlutá kostní dřeň (lat. medulla ossium flava) je jeden ze dvou typů kostní dřeně. Žlutá kostní dřeň slouží především jako zásobárna tuku; za určitých podmínek, například při velké ztrátě krve nebo při horečce, se však může přeměnit na červenou kostní dřeň. Žlutá kostní dřeň je někdy kvůli velkému množství tukových buněk označována rovněž jako tuková dřeň. Viz také kostní dřeň, červená kostní dřeň.

Žlutá zimnice je zoonotické onemocnění způsobené virem z čeledi Flaviviridae. Virus se vyskytuje v tropických a subtropických oblastech Jižní Ameriky a Afriky. Virus je přenášen na lidi, opice nebo primáty poštípáním infikovanými komáry rodu Aedes nebo Haemagogus. Virus na člověka přenášejí pouze samičky komárů. Komáři se infikují sáním na infikovaných lidech, opicích nebo primátech. Viz také zoonóza.

Srdeční nedostatečnost je jiný název pro srdeční selhání.

Chronická žilní nedostatečnost je abnormální stav, kdy se krev hromadí v žilách a tím nadměrně namáhá jejich stěny. Chronická žilní nedostatečnost nejčastěji postihuje dolní končetiny, ve kterých nefungují správně žilní chlopně. Jedná se o nejčastěji se vyskytující komplikaci křečových žil. Viz také chronický, žíly.

Dechová nedostatečnost neboli respirační insuficience je neschopnost organismu dostatečně zásobovat buňky (nebo v širším slova smyslu tkáně a orgány) kyslíkem a zároveň z nich odstraňovat oxid uhličitý. Dechová nedostatečnost se může rozvinout v důsledku degenerativních změn v plicích. Léčba je obvykle podpůrná a symptomatická. Pokud se dechovou nedostatečnost nedaří udržet v přiměřených mezích, může vyústit v respirační selhání. Viz také dýchání.

Řasnaté tělísko (lat. corpus ciliare) je kruhová struktura v přední části oka, která obsahuje hladkou svalovinu a pomocí tenkých vlákének je připojena k čočce. Pozoruje-li člověk nějaký blízký předmět, napnutím svalových vlákének se vazy řasnatého tělíska uvolní, tím se čočka více zaoblí a nabývá kulovitějšího tvaru. Přední komora oční se trochu zploští a duhovka se zúží. Celkově se zvyšuje optická mohutnost čočky a člověk vidí ostře do blízka. Při pohledu do dálky se čočka naopak zplošťuje, neboť vazy řasnatého tělíska čočku natahují (výše zmíněná svalová vlákénka přitom nejsou aktivní). Epitel řasnatého tělíska navíc produkuje komorovou tekutinu, která je vylučována do zadní komory oční, a odtud proudí přes zornici do přední komory oční.

Demence s Lewyho tělísky neboli DLB (zkratka pochází z anglického názvu dementia with Lewy bodies) je Alzheimerově chorobě druhým nejčastějším typem demence. Onemocnění se vyznačuje tím, že v nervových buňkách v oblastech mozku, které se podílejí na myšlení, paměti a pohybu, vznikají bílkovinné usazeniny nazývané Lewyho tělíska. Viz také demence, Lewyho tělíska.