Muzikoterapie doslova znamená „léčba hudbou“. Pacient se muzikoterapie účastní aktivně (zpěv, použití hudebních nástrojů) nebo pasivně (poslech hudby). Tato forma terapie se využívá zejména jako podpůrná léčba u některých duševních onemocnění. Například u pacientů s demencí je muzikoterapie indikována zejména v případech, kdy pro pacient již není schopen řádně komunikovat řečí, nebo je schopen řeči jen v omezené míře.
Viz také terapie.