Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Nádory mozku neboli mozkové nádory mohou být nezhoubné (benigní) nebo zhoubné (maligní). Podle toho, z jakých buněk mozku vzniká primární nádor, odborníci rozlišují různé typy nádorů mozku. V současné době je známo více než 100 typů primárních nádorů mozku. Různé typy těchto nádorů rostou velmi odlišně: rychle nebo pomalu, lokalizovaně nebo prorůstají do zdravé tkáně (tzv. infiltrativní růst). V závislosti na těchto vlastnostech různé typy nádorů mozku reagují odlišně na léčbu. Klasifikace nádorů mozku Je důležité vědět, zda je nádor nezhoubný nebo zhoubný, aby lékařský tým mohl u každého pacienta posoudit jeho individuální šanci na vyléčení a nabídnout mu nejlepší možnou léčbu. Světová zdravotnická organizace (WHO) za tímto účelem vydala klasifikaci, v níž jsou nádory centrálního nervového systému (CNS) rozděleny do čtyř tzv. histopatologických stupňů (mezi lékaři se běžně používá anglické označení grade): WHO grade 1 – takto jsou označovány nezhoubné, pomalu rostoucí nádory. Ty mají dobrou šanci na vyléčení chirurgickým zákrokem, při němž je nádor odstraněn. WHO grade 2 – tyto nádory jsou stále nezhoubné (benigní), ale mají tendenci k recidivám. Je také možné, že WHO grade 2 nádor se časem vyvine v nádor zhoubný. WHO grade 3 – takový nádor je považován za zhoubný. WHO grade 4 – toto označení odpovídá velmi zhoubnému a rychle rostoucímu nádoru s nepříznivou prognózou. Poznámka: Lékaři někdy používají i označení nízkého stupně (low-grade) a vysokého stupně (high-grade). Výraz „low grade“ v případě nádorů CNS odpovídá WHO grade 1 nebo WHO grade 2, zatímco výraz „high-grade“ v případě nádorů CNS odpovídá WHO grade 3 nebo WHO grade 4. Konkrétními příklady primárních nádorů mozku jsou gliomy, meningeomy, vestibulární schwannom či nádory hypofýzy. Sekundárními nádory mozku jsou mozkové metastázy. Viz také nádor, mozek.

Mozkový nádor je jiný název pro nádor mozku. Viz také mozek, nádor.

Nádorové onemocnění je jiný název pro zhoubný nádor. Viz také nádor.

Nádory vulvy zpočátku jen zřídkakdy způsobují potíže. Při jejich vzniku hraje významnou roli lidský papilomavirus (HPV), který se přenáší pohlavním stykem. Obvykle jsou postiženy velké stydké pysky, méně často malé stydké pysky nebo oblast klitorisu. Po infekci HPV se nezhoubné nádory objeví nejdříve po čtyřech týdnech, často však až po několika měsících jako bělavé nebo narůžovělé výrůstky, které vypadají jako malé bradavičky. Zhoubné nádory vulvy často způsobují trvalé svědění. Teprve v pokročilých klinických stadiích může být nádor viditelný, když začíná růst směrem ven. Viz také nádor, vulva.

Invazivní nádor je zhoubný nádor, který se rozšířil mimo vrstvu tkáně, v níž vznikl, a prorůstá do okolních (dosud zdravých) tkání. Viz také invazivní, nádor.

Nádorový supresor je jiný název pro tumor-supresorový gen. Viz také nádor.

Smíšené nádory jsou nádory, které obsahují různé typy buněk, z nichž pocházejí. Například karcinosarkom obsahuje nádorové buňky pocházející z epitelové a pojivové tkáně, a kombinuje tak vlastnosti karcinomu a sarkomu. Smíšené nádory mohou být zhoubné (maligní) nebo nezhoubné (benigní). Viz také nádor, smíšený germinální nádor.

Nádorová kachexie je pokles tělesné hmotnosti, úbytek svalové hmoty a celková slabost u onkologických pacientů. Kachexie se vyznačuje dramatickým úbytkem svalové síly a často ji doprovází výrazný úbytek hmotnosti, neboť tělo nadměrně odbourává kosterní svalovou tkáň i tukovou tkáň. Pacienti trpící kachexií jsou často tak křehcí a slabí, že i „obyčejná“ chůze pro ně může být extrémně vysilující. Nádorová kachexie se vyskytuje u mnoha typů zhoubných nádorů, obvykle v pokročilých klinických stadiích. Nejčastěji se vyskytuje u zhoubných nádorů slinivky břišní a žaludku, ale také u zhoubných nádorů plic, jícnu, tlustého střeva a hlavy a krku. Viz také nádor, kachexie.

Hormonální léčba zhoubných nádorů je hormonální léčba, která může být za určitých okolností užívána u onkologických pacientů. Hormonální léčba ovlivňuje endokrinní systém prostřednictvím podávání buď konkrétních hormonů (zejména ze skupiny steroidních hormonů), nebo léků, které ovlivňují produkci hormonů v organismu. Steroidní hormony významně ovlivňují genovou expresi v některých nádorových buňkách; změna hladiny nebo aktivity určitých hormonů proto může způsobit, že některé typy zhoubných nádorů přestanou růst, nebo dokonce zaniknou. Za hormonální terapii lze považovat i chirurgické odstranění endokrinních žláz (např. varlat u mužů nebo vaječníků u žen). Viz také hormonální léčba, zhoubný nádor.

Hormonálně závislé nádory se vyznačují tím, že na povrchu jejich nádorových buněk je větší množství hormonálních receptorů, než je pro daný orgán obvyklé. Na tyto receptory se mohou vázat hormony, které pomáhají zhoubnému nádoru růst a šířit se (metastazovat). Zdaleka ne všechny typy zhoubných nádorů jsou hormonálně závislé. Mezi hormonálně závislé nádory se řadí zejména některé podtypy zhoubných nádorů prsu, vaječníků, dělohy a prostaty (například hormonálně citlivý karcinom prostaty). Pro ošetřujícího onkologa je důležité vědět, zda je zhoubný nádor hormonálně závislý či nikoli, neboť to může mít značný vliv na volbu nejvhodnějšího typu léčby. Viz také hormony, nádor, hormonální receptory, zhoubný nádor.