Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Močový kámen je tvrdý útvar (konkrement) v močových cestách – tedy v ledvinách, močovodech, močovém měchýři nebo močové trubici. Přítomnost močových kamenů lékaři označují odborným výrazem urolitiáza. Viz také moč, ledvinový kámen, kámen v močovém měchýři, konkrement.

Kámen v močovém měchýři je tvrdý útvar (konkrement) v močovém měchýři. Po většinu historie lidstva se jednalo o převládající formu močových kamenů – zmiňoval se o nich již Hippokrates. V moderní době se kameny v močovém měchýři vyskytují spíše vzácně; lékaři se častěji setkávají s močovými kameny v ledvinách (viz ledvinové kameny) nebo v močovodech. Kameny v močovém měchýři mohou být zcela asymptomatické (tzn. nezpůsobují žádné příznaky). Ve většině případů však jsou některé příznaky přítomny – například bolest při močení, retence moči či časté nutkání močení v noci. Viz také močový kámen, konkrement.

Ledvinový kámen je tvrdý útvar (konkrement) v ledvině; přítomnost ledvinových kamenů lékaři označují odborným výrazem nefrolitiáza. Ledvinové kameny vznikají krystalizací látek rozpuštěných v moči. Vyskytují se buď v oblasti ledvinných kalichů nebo v ledvinné pánvičce. Ledvinové kameny mohou vyvolat ledvinnou koliku. Viz také ledviny, močový kámen, konkrement.

Zubní kámen je tvrdý materiál (odborně konkrement) na zubech a/nebo zubních náhradách, který vzniká zvápenatěním (kalcifikací) zubního plaku. Samotný zubní plak je měkký a lze jej odstranit pečlivým čištěním zubů. Zubní kámen může mít různé barvy a odstíny – od krémově žluté až po černou. Zubní kámen by měl být pravidelně odstraňován praktickým zubním lékařem nebo dentální hygienistkou; pokud je zanedbáván, může způsobit usazování bakterií mezi dásněmi a zuby a způsobit infekci dásní, zubní kaz, zánět dásní (a následnou parodontitidu s postupnou ztrátou zubů) apod. Obrázek: Silná vrstva zubního kamene (nažloutlá hmota ve spodní části zubů) na předních zubech dolní čelisti. (Zdroj: By DRosenbach at English Wikipedia - Transferred from en.wikipedia to Commons by Milek80 using CommonsHelper., Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=6638279) Viz také zuby, konkrement.

Žlučový kámen je tvrdý útvar ve žlučníku nebo žlučových cestách; přítomnost žlučových kamenů lékaři označují odborným výrazem cholelitiáza. Příčina vzniku žlučových kamenů není známa, avšak existují důkazy o souvislosti mezi žlučovými kameny a obezitou; zdá se, že hlavní roli hraje nadbytek cholesterolu ve žluči. Žlučové kameny mohou být ve žlučníku nebo žlučových cestách přítomny i několik let, aniž by člověku způsobovaly jakékoli potíže. Pokud se objeví nějaké příznaky, pacient je pociťuje jako neurčité potíže a bolest v horní části břicha. Mohou se objevit i zažívací potíže a nevolnost, zejména po konzumaci tučných jídel. Přítomnost žlučových kamenů je obvykle odhalena prostřednictvím rentgenového vyšetření, ať už s použitím kontrastní látky, nebo bez ní. Viz také žluč, žlučník, žlučové cesty.

Močový trakt je jiný název pro močové cesty. Viz také moč.

Močovinový cyklus je označení pro cyklický sled biochemických reakcí, při kterém vzniká močovina. Močovinový cyklus je v lidském těle nezbytný k vylučování odpadních látek obsahujících dusík (například amoniaku). V rámci tohoto cyklu (viz obrázek) vzniká z ornitinu biochemickou reakcí (za účasti enzymu ornitintranskarbamylázy) citrulin, dalšími dvěma reakcemi pak vzniká arginin. Z argininu se pak odštěpí močovina (vyloučí se močí) a obnoví se ornitin. Tímto způsobem – tedy přeměnou na močovinu – tělo vylučuje většinu amoniaku, který vzniká v játrech při odbourávání aminokyselin. Obrázek: Močovinový cyklus – schematický nákres. (Zdroj: Harnstoffzyklus, Lukas Ignucz, DocCheck, by BioRender.com (2023); převzato z https://app.biorender.com/biorender-templates; licencováno pod CC BY-NC-SA 3.0.) Viz také močovina.

Močovina je látka, která se přirozeně vyskytuje v lidském těle. Jedná se o hlavní konečný produkt metabolismu látek obsahujících dusík (zejména proteinů). Močovina se tvoří v játrech a průběžně je vylučována močí. Zdravý dospělý člověk vyloučí močí každý den přibližně 32 g močoviny, což odpovídá asi 85 % dusíku, který je denně vylučován z těla). Obrázek: Chemická struktura močoviny. V levé části obrázku jsou barevně odlišeny atomy různých chemických prvků: uhlíku (šedá), dusíku (modrá), kyslíku (červená) a vodíku (bílá). V pravé části obrázku konec každé úsečky (není-li na ní zakreslen atom jiného chemického prvku, např. dusíku nebo kyslíku) znázorňuje jeden atom uhlíku. Poznámka: Znázorněná molekula v levé části obrázku není orientována stejným směrem jako chemický vzorec v pravé části obrázku. Zdroj: 3D structure image of CID 1176 (urea); PubChem Identifier: CID 1176; URL: https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/1176#section=3D-Conformer (levá část obrázku) a Jü - Own work, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=52206961 (pravá část obrázku). Viz také moč.

Infekce močových cest neboli uroinfekce je souhrnný pojem pro zánět močových cest, který je způsoben většinou bakteriemi, ojediněle viry nebo kvasinkami. Tyto záněty se mohou týkat kterékoli součásti močových cest, tzn. ledvin, močovodů, močového měchýře i močové trubice. Patogeny se do močových cest mohou dostat různými způsoby. Nejčastější jsou vzestupné infekce, méně časté sestupné infekce, poměrně vzácné jsou hematogenní infekce. Viz také infekce, močové cesty.

Močový katétr je dutá, do jisté míry ohebná trubice, která odvádí moč z močového měchýře a vede do sběrného sáčku. Močové katétry se vyrábějí v mnoha různých velikostech a typech, a mohou být vyrobeny z gumy, plastu (PVC) nebo silikonu. Zavedení močového katétru je obvykle nutné u pacientů, kteří z různých důvodů nemohou sami vyprazdňovat svůj močový měchýř (např. po chirurgickém zákroku, při retenci moči apod.). Viz také moč, katétr.