Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Malá pánev (lat. pelvis minor) je součástí pánve. Svým tvarem připomíná velkou nálevku, ve které se nachází pánevní dutina s pánevními orgány (zejména močový měchýř, některé pohlavní orgány a konečník). Viz také pánev, velká pánev.

Velká pánev (lat. pelvis major) je součástí pánve. Svými okraji vymezuje dolní část břišní dutiny. V oblasti velké pánve se proto nacházejí níže položené břišní orgány (zejména tenké střevo a tlusté střevo). Viz také pánev, malá pánev.

Ledvinná pánvička (lat. pelvis renalis) je prostor uvnitř ledviny, který navazuje na ledvinné kalichy a zužuje se směrem k močovodu. Ledvinná pánvička je součástí močových cest. Obrázek: Struktura nefronu – schematický nákres. (Zdroj: Schematische Darstellung des Nephrons, Fabienne Reh, DocCheck, by BioRender.com (2023); převzato z https://app.biorender.com/biorender-templates; licencováno pod CC BY-NC-SA 3.0.) Viz také ledviny.

Exenterace pánve je radikální chirurgický zákrok, při kterém jsou z pánevní dutiny odstraněny všechny pánevní orgány. Exenterace pánve se používá někdy používá při léčbě onkologických pacientů, jejichž zhoubný nádor je ve velmi pokročilém klinickém stadiu. Odstraňuje se: u obou pohlaví močový měchýř, močová trubice, konečník a řitní otvor; u žen navíc pochva, děložní hrdlo, děloha, vejcovody, vaječníky, v některých případech i vulva; u mužů navíc prostata. Po zákroku zůstává člověku trvalá kolostomie a urostomie. Obrázek: Exenterace pánve (u ženy) – schematický nákres. Modrou přerušovanou čarou jsou vyznačeny orgány, které jsou odstraňovány při totální exenteraci pánve. (Zdroj: By Cancer Research UK - Original email from CRUK, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=34334056) Viz také exenterace, pánev, pánevní orgány.

Pánev (lat. pelvis) je hluboká mísovitá struktura, která je vymezena spojením kostí pánevních, kosti křížové a kostrče. Z anatomického hlediska rozlišujeme velkou pánev a malou pánev. Tyto části jsou vzájemně odděleny kostěnou hranou probíhající přes kost stydkou, kost kyčelní a kostrč; tato hrana je odborně označována jako linea terminalis (viz obrázek). Odvozené přídavné jméno je pánevní. Obrázek: Pánev – schematický nákres. Pletenec pánevní je tvořen dvěma pánevními kostmi. Každá pánevní kost spojuje odpovídající (levou nebo pravou) dolní končetinu s osovou kostrou prostřednictvím svého skloubení s křížovou kostí – tzv. sakroiliakálního kloubu. Pravá i levá pánevní kost společně s kostí křížovou a kostrčí dohromady tvoří pánev. (Zdroj: By OpenStax: Anatomy & Physiology, March 11, 2023, CC BY 4.0) Viz také trup a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz pánev.

Malabsorpce je odborný název pro poruchu vstřebávání. Viz také mal-, absorpce.

Malárie je infekční onemocnění způsobené parazitickými prvoky rodu Plasmodium. Nákazu přenášejí infikované samičky komárů rodu Anopheles. Příznaky se obvykle objevují po 7 až 15 dnech. Prevence malárie spočívá v ochraně před sáním infikovaných komárů, při vysokém riziku pak v preventivním užívání antimalarik. Odvozené přídavné jméno je malarický.

Letištní malárie je forma malárie, kterou na člověka na letišti nebo v jeho okolí přenese komár přepravený letadlem z oblasti, kde se malárie běžně vyskytuje. Tímto způsobem se malárií může nakazit i člověk, který nebyl v žádné rizikové destinaci, avšak pohybuje se na letišti nebo v jeho okolí (třeba i zaměstnanec letiště). Ačkoli případů letištní malárie není mnoho, o to větší je riziko vážných a nebezpečných komplikací zejména pro lidi, kteří by na možnost malárie ani nepomysleli. Onemocnění je u nich často diagnostikováno pozdě, protože do žádné rizikové destinace necestovali a při popisu potíží před svým lékařem se nezmíní, že například pracují na letišti. Prevencí letištní malárie je dezinsekce (hubení hmyzu) zavazadlových prostorů letadel, která přilétají ze zemí s endemickým výskytem malárie. Viz také malárie.

Malý krevní oběh je jiný název pro plicní oběh. Viz také krev, krevní oběh.

Malignita doslova znamená „zhoubnost“ (jakožto vlastnost zhoubného nádoru). Význam pojmu „malignita“ se však od dob jeho vzniku posunul a dnes se častěji používá pro označení samotného zhoubného nádoru. Odborníci v tomto smyslu rozlišují různé typy malignit: Karcinom je malignita, která začíná v buňkách epitelové tkáně, tzn. buď v kůži nebo ve tkáních, které lemují nebo pokrývají vnitřní orgány. Sarkom je malignita, která začíná v buňkách pojivové tkáně, tzn. v kostech, chrupavkách, v tukové tkáni, ve svalech, krevních cévách apod.. Leukemie je malignita, která začíná v krvetvorné tkáni, například v kostní dřeni. Lymfom a mnohočetný myelom jsou malignity, které začínají v buňkách imunitního systému. Zhoubné nádory centrálního nervového systému jsou malignity, které začínají v tkáních mozku a míchy. Viz také maligní, zhoubný nádor.