Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Zánět lymfatických cév neboli lymfangitida vzniká poté, co do lymfatického systému proniknou patogeny nebo škodlivé látky a způsobí tam zánět. Akutní lymfangitida obvykle vzniká ze zanícené rány, zatímco chronická lymfangitida vzniká v důsledku tkáňových změn a následného zúžení či ucpání lymfatických cév. Lymfangitida obvykle začíná místním pocitem napětí, mírným otokem, bolestí a zarudnutím, někdy doprovázeným zimnicí a horečkou. Viz také zánět, lymfatické cévy.

Onemocnění lymfatických cév mohou být vrozená, ale mohou se vyskytnout i např. v důsledku infekcí, zánětů či chirurgického odstranění lymfatických uzlin či lymfatických cév. Základní terapie obvykle spočívá v lymfodrenáži nebo v kompresivní léčbě (typicky s využitím kompresních punčoch). Viz také lymfatické cévy.

Lymfatické cévy probíhají přibližně podél krevních cév v celém těle. Lymfatické cévy vstřebávají lymfu z mezibuněčných prostorů a transportují odpadní produkty metabolismu, cizí tělesa, choroboplodné zárodky a odumřelé buňky do žilního systému. Lymfatické cévy jsou součástí lymfatického systému. Viz také lymfa, cévy.

Cévka je jiný název pro katétr.

Ischemická cévní mozková příhoda (iCMP) je jedním ze dvou „hlavních“ typů cévní mozkové příhody. Při iCMP je v mozku narušen krevní oběh. Příčinou je obvykle krevní sraženina (trombus), která zablokuje některou z tepen zásobujících mozek. Tato krevní sraženina se může vytvořit (a často se i vytváří) mimo samotný mozek, např. v krční tepně nebo v srdci, a krevním řečištěm je pak zanesena do mozku, kde zablokuje některou z jeho cév. Krevní sraženina však může vzniknout i přímo v mozku. V obou případech je důsledek stejný: nervové buňky nejsou dostatečně zásobovány kyslíkem a živinami, a proto odumírají. V závislosti na tom, která oblast mozku je postižena, se pak vyskytují určité neurologické příznaky, mezi které může patřit např. jednostranné ochrnutí, poruchy řeči nebo zraku. Viz také ischemie, cévní mozková příhoda, hemoragická cévní mozková příhoda.

Cévnatka (lat. choroidea) tvoří prostřední vrstvu oční bulvy: nachází se mezi bělimou a sítnicí. Cévnatka je velmi bohatě protkána krevními cévami, zásobuje sítnici živinami a kyslíkem a udržuje stálou teplotu oka. Cévnatka má největší tloušťku v nejzadnější části oka (0,2 mm), zatímco v okrajových částech se zužuje na 0,1 mm. Cévnatka společně s řasnatým tělískem a duhovkou tvoří tzv. živnatku.

Krevní cévy jsou tvořeny systémem různě silného „potrubí“, které roznáší krev po celém těle. Krevní cévy se dělí na tepny, žíly a kapiláry. Viz také krev, cévy, cévní stěna, tepenný systém, žilní systém.

Cévní rizikové faktory jsou rizikové faktory, které zvyšují pravděpodobnost vzniku srdečně-cévního onemocnění. Cévní rizikové faktory jsou rovněž spojovány se zvýšeným rizikem vzniku kognitivních poruch a demence. Některé cévní rizikové faktory lze ovlivnit úpravou životního stylu, a snížit tak riziko vzniku kognitivních poruch a demence. Mezi nejvýznamnější cévní rizikové faktory se řadí: vysoký krevní tlak (hypertenze), vysoká hladina cholesterolu v krvi (hypercholesterolemie), cukrovka (diabetes mellitus), obezita, kouření. Viz také krevní cévy, rizikové faktory.

Lymfatická tkáň je součástí lymfatického systému a vyznačuje se tím, že obsahuje velké množství lymfocytů. K lymfatické tkáni se řadí lymfatické uzliny, slezina, mandle a brzlík. Viz také lymfa, tkáň, lymfatický systém, primární lymfatické orgány, sekundární lymfatické orgány.

Sentinelová lymfatická uzlina nebo jen zkráceně sentinelová uzlina (v onkologii) je první lymfatická uzlina, do které se pravděpodobně rozšíří nádorové buňky z primárního nádoru, neboť se jedná o regionální lymfatickou uzlinu nacházející se nejblíže tomuto nádoru. Při šíření zhoubného nádoru se nádorové buňky s vysokou pravděpodobností objeví nejprve v sentinelové lymfatické uzlině, a teprve poté se rozšíří do dalších lymfatických uzlin. Předpokládá se, že sentinelové lymfatické uzliny jsou cílovými orgány, do kterých primárně metastázují nádorové buňky ze zhoubného nádoru. Například při operaci karcinomu prsu bývají vyšetřovány i lymfatické uzliny nacházející se poblíž zhoubného nádoru. Je-li sentinelová uzlina zasažena zhoubným nádorem, je nutné vyšetřit i další lymfatické uzliny. Viz také lymfatické uzliny, regionální lymfatické uzliny.