Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Loketní kloub (lat. articulatio cubiti) je kloub, který spojuje paži s předloktím. Kosti a vazy jsou v loketním kloubu uspořádány tak, že rozsah jeho pohybů je omezený: loket lze buď napřímit (extenze) nebo ohnout (flexe). Viz také klouby, synoviální klouby.

Kost loketní (lat. ulna) je párová kost, která se řadí mezi kosti horní končetiny. Kost loketní je jednou ze dvou kostí předloktí – tou druhou je kost vřetenní. Tato kost horní končetiny se spojuje s kostí pažní v loketním kloubu. Kost loketní se přímo neúčastní skloubení kostí v zápěstním kloubu; místo toho je na distálním konci skloubena s kostí vřetenní. Obrázek: Kosti pravého předloktí – schematický nákres. Kost loketní se nachází na vnitřní (mediální) straně předloktí, zatímco kost vřetenní se nachází na vnější (laterální) straně předloktí. Názvy kostí jsou zvýrazněny tučně, názvy jednotlivých částí kostí zvýrazněny nejsou. (Zdroj: By OpenStax: Anatomy & Physiology, March 11, 2023, CC BY 4.0) Viz také kostra, kosti horní končetiny.

Loketní nerv (lat. nervus ulnaris) je jeden z pěti hlavních nervů, které vycházejí z pažní pleteně. Jedná se o párovou strukturu, rozlišujeme tedy levý loketní nerv a pravý loketní nerv. Loketní nerv prochází paží a předloktím až do ruky. Viz také nervy, pažní pleteň.

Kloubní výpotek je abnormální nahromadění tekutiny v kloubu nebo v jeho bezprostředním okolí. Jeho nejčastější příčinou bývá infekce, úraz nebo artritida. Postižený kloub je obvykle oteklý, bolestivý a zatuhlý. Kloubní výpotek v kolenním kloubu je lidově označován jako „voda v koleni“. Viz také klouby, výpotek.

Glenohumerální kloub je odborný název pro ramenní kloub. Viz také klouby.

Čelistní kloub neboli temporomandibulární kloub (lat. articulatio temporomandibularis) je jedním z nejvíce namáhaných kloubů lidského těla. Kromě žvýkání, jež je samo o sobě velmi komplexním pohybem, umožňuje i otevírání a zavírání úst. Je-li jeho pohyblivost omezena, může být obtížné či nemožné ústa otevřít nebo naopak zavřít. V tomto kloubu se spojuje hlavice dolní čelisti s lebkou, konkrétně se spánkovou kostí. Viz také klouby, synoviální klouby.

Kolenní kloub (lat. articulatio genus) je kloub, který spojuje stehno s bércem. Kosti a vazy jsou v kolenním kloubu uspořádány tak, že rozsah jeho pohybů je poměrně omezený: koleno lze buď napřímit (extenze) nebo ohnout (flexe). Kolenní kloub rovněž umožňuje lehkou rotaci do stran, je-li noha ohnutá. Kolenní kloub je největší a nejsložitější kloub těla; jeho kostěný základ tvoří čéška, kost stehenní a kost holenní. Viz také klouby, synoviální klouby.

Hlezenní kloub neboli „kotník“ (lat. articulatio talocruralis) je kloub, který spojuje kosti bérce (kost holenní a kost lýtková) s kostí hlezenní (jedna ze zánártních kostí). Kosti a vazy jsou v hlezenním kloubu uspořádány tak, že rozsah jeho pohybů je omezený: lze jej buď napřímit (extenze) nebo ohnout (flexe). Složitější pohyby „kotníku“ lze provádět díky dalším kloubům, které se nacházejí v oblasti zánártí (viz zánártní kosti). Viz také klouby, synoviální klouby.

Zápěstní kloub (lat. articulatio radiocarpalis) je kloub, který spojuje kost vřetenní se třemi zápěstními kostmi. Kosti a vazy jsou v zápěstním kloubu uspořádány tak, že rozsah jeho pohybů je poměrně široký. Viz také klouby, synoviální klouby.

Kloubní dutina (lat. cavitas articularis) je dutina uvnitř synoviálního kloubu, která je vyplněna synoviální tekutinou. Viz také klouby.