Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Kreatinin je látka, která se přirozeně vyskytuje v lidském těle. Jedná se o poměrně jednoduchou sloučeninu, která vzniká ve svalech odbouráváním kreatinu. Kreatinin se ve svalech malých množstvích vytváří téměř neustále; ze svalů přechází do krve, a jako odpadní produkt je močí vylučován z těla ven. Stanovení koncentrace kreatininu v krvi je součástí vyšetření funkce ledvin, popř. některých dalších vyšetření. Obrázek: Chemická struktura kreatininu. Barevně jsou odlišeny atomy různých chemických prvků: uhlíku (černá), dusíku (modrá), kyslíku (červená) a vodíku (bílá). (Zdroj: By Ben Mills - Own work, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=2694064) Viz také kreatin, kreatinfosfát.

Kreatinfosfát neboli fosfokreatin je látka, která se přirozeně vyskytuje v lidském těle. Jedná se o poměrně jednoduchou sloučeninu, která vzniká při následující biochemické reakci (katalyzované speciálním enzymem, tzv. kreatinkinázou): kreatin + ATP → kreatinfosfát + ADP Kreatinfosfát hraje důležitou roli v energetickém metabolismu, neboť slouží jako rychle dostupný zdroj energie v kosterních svalech, srdeční svalovině a mozku pro regeneraci ATP. Obrázek: Chemická struktura kreatinfosfátu. Barevně jsou odlišeny atomy různých chemických prvků: uhlíku (černá), dusíku (modrá), kyslíku (červená), fosforu (oranžová) a vodíku (bílá). (Zdroj: By Benjah-bmm27 - Own work, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=1978326) Viz také kreatin, fosfát, kreatinin.

Kreatinkináza je enzym, který katalyzuje přenos fosfátové skupiny z ATP na kreatin; vzniká přitom kreatinfosfát a ADP, což lze zjednodušeně zapsat jako následující biochemickou reakci: kreatin + ATP → kreatinfosfát + ADP Vznikající kreatinfosfát pak zejména v kosterních svalech, srdeční svalovině a mozku slouží jako rychle dostupný zdroj energie pro regeneraci ATP. Výše uvedená reakce je totiž reverzibilní (vratná), tzn. může probíhat i v opačném směru: kreatinfosfát + ADP → kreatin + ATP U kreatinkinázy rozlišujeme různé izoenzymy. Stanovení hladiny některých izoenzymů kreatinkinázy v krvi je důležité v diagnostice infarktu myokardu. Kreatinkináza se proto řadí mezi kardiomarkery. Viz také kreatin, kináza.

Kreatin je látka, která se přirozeně vyskytuje v lidském těle. Jedná se o poměrně jednoduchou sloučeninu, kterou si tělo samo vytváří ze tří aminokyselin: argininu, glycinu a methioninu. Kreatin hraje důležitou roli v energetickém metabolismu, neboť slouží jako „přenašeč“ fosfátu. Speciální enzym (tzv. kreatinkináza) zprostředkovává následující biochemickou reakci: kreatin + ATP → kreatinfosfát + ADP Vznikající kreatinfosfát pak v kosterních svalech, srdeční svalovině a mozku slouží jako rychle dostupný zdroj energie pro regeneraci ATP. Kreatin vzniká především v játrech a ledvinách, ale částečně je přijímán i v potravě (je obsažen především v mase a v rybách). Vlastní produkce kreatinu v těle a příjem potravou obvykle bez problémů pokryjí denní potřebu této látky. Pokud je v těle kreatinu přebytek, je vylučován močí (v podobě kreatininu). Dokonce ani strava, která neobsahuje téměř žádný kreatin (např. vegetariánská), nevede k příznakům nedostatku, protože tělo si samo dokáže vytvořit tolik kreatinu, kolik potřebuje. Obrázek: Chemická struktura kreatinu. Barevně jsou odlišeny atomy různých chemických prvků: uhlíku (černá), dusíku (modrá), kyslíku (červená) a vodíku (bílá). (Zdroj: By Jynto - Own work, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=54539265) Viz také kreatinfosfát, kreatinin.