Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Kost sedací (lat. os ischium) je párová kost, která tvoří zadní a spodní část kosti pánevní. Viz také kostra, pletenec pánevní, kost pánevní.

Sedace je odborný výraz pro zklidnění. K navození sedace používají lékaři skupinu léčiv označovaných jako sedativa. Odvozené přídavné jméno je sedativní. Viz také analgosedace.

Sedací nerv (lat. nervus ischiadicus) je jeden z hlavních nervů dolní končetiny a zároveň nejdelší a „nejtlustší“ (tj. v průměru nejsilnější) nerv v lidském těle. Jedná se o párovou strukturu, rozlišujeme tedy levý sedací nerv a pravý sedací nerv. Následující popis obecně platí jak pro levý, tak pravý sedací nerv. Sedací nerv se skládá z několika nervových kořenů* (Pozn.) a vychází z křížové pleteně. Prochází přes hýždi směrem do dolní končetiny (viz obrázek níže): přes zadní stranu stehna až do podkolenních jamek. Tam se dělí na holenní nerv (nervus tibialis) a lýtkový nerv (nervus fibularis) – ty zásobují bérec a nohu. * Poznámka: Přesněji řečeno se sedací nerv skládá z předních větví dvou posledních bederních nervů (L4 a L5) a tří prvních křížových nervů (S1, S2, S3). Takové uspořádání nervových vláken zajišťuje, že poškození jediného míšního nervu nemůže způsobit úplné ochrnutí sedacího nervu. Obrázek: Sedací nerv a některé další nervy v pravé dolní končetině – anatomický nákres. (Zdroj: By Henry Vandyke Carter - Henry Gray (1918) Anatomy of the Human Body, Bartleby.com: Gray's Anatomy, Plate 832, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=541691) Viz také nervy, nervová pleteň.

Krátké kosti jsou typem kostí, které mají přibližně tvar krychle či hranolu. Řadí se k nim např. zápěstní kůstky nebo zánártní kosti. Obrázek: Dělení kostí podle tvaru: dlouhé kosti, ploché kosti, krátké kosti, nepravidelné kosti, sezamské kosti a wormianské kůstky. (Zdroj: By BruceBlaus - Own work, CC BY 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=29849179) Viz také kosti, dlouhé kosti, ploché kosti, nepravidelné kosti.

Nepravidelné kosti jsou typem kostí, které mají rozmanitý tvar a nelze je zařadit mezi dlouhé, krátké ani ploché kosti. Příkladem nepravidelných kostí jsou obratle. Obrázek: Dělení kostí podle tvaru: dlouhé kosti, ploché kosti, krátké kosti, nepravidelné kosti, sezamské kosti a wormianské kůstky. (Zdroj: By BruceBlaus - Own work, CC BY 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=29849179) Viz také kosti, dlouhé kosti, krátké kosti, ploché kosti.

Sezamské kosti neboli sezamské kůstky jsou většinou drobné kosti uložené ve šlachách. Svým tvarem připomínají sezamové semínko, odtud pochází i jejich označení. Největší sezamskou kostí v těle je čéška. Sezamské kosti fungují jako kladky: poskytují šlachám hladký povrch, po kterém mohou klouzat, čímž zvyšují schopnost šlachy přenášet sílu daného svalu. Obrázek: Dělení kostí podle tvaru: dlouhé kosti, ploché kosti, krátké kosti, nepravidelné kosti, sezamské kosti a wormianské kůstky. (Zdroj: By BruceBlaus - Own work, CC BY 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=29849179)

Metabolismus kostí je jiný název pro přestavbu kosti. Viz také metabolismus, kosti.

Kostrč (lat. os coccygis) je malá kost přibližně trojúhelníkového tvaru, která se nachází na konci páteře: nahoře je spojena s kostí křížovou. Kostrč jen nepatrně ochraňuje pánevní orgány, jinak není nijak potřebná. Viz také kostra, páteř.

Párová kost je kost vyskytující se na levé i pravé straně těla. Příklady párových kostí jsou kost spánková, kost pažní, kost stehenní, čéška apod. Viz také kosti, párová struktura.

Svalový a kosterní systém je jiný název pro pohybový aparát.