Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Kost sedací (lat. os ischium) je párová kost, která tvoří zadní a spodní část kosti pánevní. Viz také kostra, pletenec pánevní, kost pánevní.

Sedace je odborný výraz pro zklidnění. K navození sedace používají lékaři skupinu léčiv označovaných jako sedativa. Odvozené přídavné jméno je sedativní. Viz také analgosedace.

Sedací nerv (lat. nervus ischiadicus) je jeden z hlavních nervů dolní končetiny a zároveň nejdelší a „nejtlustší“ (tj. v průměru nejsilnější) nerv v lidském těle. Jedná se o párovou strukturu, rozlišujeme tedy levý sedací nerv a pravý sedací nerv. Následující popis obecně platí jak pro levý, tak pravý sedací nerv. Sedací nerv se skládá z několika nervových kořenů* (Pozn.) a vychází z křížové pleteně. Prochází přes hýždi směrem do dolní končetiny (viz obrázek níže): přes zadní stranu stehna až do podkolenních jamek. Tam se dělí na holenní nerv (nervus tibialis) a lýtkový nerv (nervus fibularis) – ty zásobují bérec a nohu. * Poznámka: Přesněji řečeno se sedací nerv skládá z předních větví dvou posledních bederních nervů (L4 a L5) a tří prvních křížových nervů (S1, S2, S3). Takové uspořádání nervových vláken zajišťuje, že poškození jediného míšního nervu nemůže způsobit úplné ochrnutí sedacího nervu. Obrázek: Sedací nerv a některé další nervy v pravé dolní končetině – anatomický nákres. (Zdroj: By Henry Vandyke Carter - Henry Gray (1918) Anatomy of the Human Body, Bartleby.com: Gray's Anatomy, Plate 832, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=541691) Viz také nervy, nervová pleteň.

Krátké kosti jsou typem kostí, které mají přibližně tvar krychle či hranolu. Řadí se k nim např. zápěstní kůstky nebo zánártní kosti. Obrázek: Dělení kostí podle tvaru: dlouhé kosti, ploché kosti, krátké kosti, nepravidelné kosti, sezamské kosti a wormianské kůstky. (Zdroj: By BruceBlaus - Own work, CC BY 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=29849179) Viz také kosti, dlouhé kosti, ploché kosti, nepravidelné kosti.

Nepravidelné kosti jsou typem kostí, které mají rozmanitý tvar a nelze je zařadit mezi dlouhé, krátké ani ploché kosti. Příkladem nepravidelných kostí jsou obratle. Obrázek: Dělení kostí podle tvaru: dlouhé kosti, ploché kosti, krátké kosti, nepravidelné kosti, sezamské kosti a wormianské kůstky. (Zdroj: By BruceBlaus - Own work, CC BY 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=29849179) Viz také kosti, dlouhé kosti, krátké kosti, ploché kosti.

Sezamské kosti neboli sezamské kůstky jsou většinou drobné kosti uložené ve šlachách. Svým tvarem připomínají sezamové semínko, odtud pochází i jejich označení. Největší sezamskou kostí v těle je čéška. Sezamské kosti fungují jako kladky: poskytují šlachám hladký povrch, po kterém mohou klouzat, čímž zvyšují schopnost šlachy přenášet sílu daného svalu. Obrázek: Dělení kostí podle tvaru: dlouhé kosti, ploché kosti, krátké kosti, nepravidelné kosti, sezamské kosti a wormianské kůstky. (Zdroj: By BruceBlaus - Own work, CC BY 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=29849179)

Metabolismus kostí je jiný název pro přestavbu kosti. Viz také metabolismus, kosti.

Kost kyčelní (lat. os ilium) je párová kost, která tvoří horní část kosti pánevní. Viz také kyčel, kostra, pletenec pánevní, kost pánevní.

Kostrč (lat. os coccygis) je malá kost přibližně trojúhelníkového tvaru, která se nachází na konci páteře: nahoře je spojena s kostí křížovou. Kostrč jen nepatrně ochraňuje pánevní orgány, jinak není nijak potřebná. Viz také kostra, páteř.

Párová kost je kost vyskytující se na levé i pravé straně těla. Příklady párových kostí jsou kost spánková, kost pažní, kost stehenní, čéška apod. Viz také kosti, párová struktura.