Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Pojmem komplikace označují lékaři nežádoucí nebo neočekávané stavy, ke kterým může dojít v průběhu nějakého onemocnění, poranění nebo některých typů léčby, zejména chirurgické (v případě medikamentózní léčby či radioterapie se hovoří spíše o vedlejších či nežádoucích účincích). Příklady (vlevo je uvedeno onemocnění či zákrok, vpravo jeho možné komplikace): chřipka – zánět vedlejších nosních dutin, zánět středního ucha, zápal plic apod., mentální anorexie – těžká podvýživa, anémie apod., zlomenina – infekce (v případě otevřené zlomeniny) apod., transplantace ledviny – tělo příjemce transplantovaný orgán „odmítne“ (ledvina nefunguje, celkový stav pacienta se naopak výrazně zhorší).

Jednočetné těhotenství je těhotenství, při kterém se v děloze ženy vyvíjí jeden plod, tudíž vede k porodu jednoho dítěte. Jednočetných těhotenství je v běžné populaci převážná většina. Viz také těhotenství, vícečetné těhotenství.

Molární těhotenství je abnormální forma těhotenství, kdy v děloze se místo normálně se vyvíjejícího embrya a placenty vytvoří tzv. hydatidózní mola – hroznovitý útvar, který může vyplňovat celou děložní dutinu. Viz také těhotenství.

Vícečetné těhotenství je těhotenství, při kterém se v děloze ženy vyvíjí více než jeden plod. Z vícečetného těhotenství pocházejí dvojčata, trojčata, popř. i vícerčata. S vícečetným těhotenstvím je obvykle spojeno více rizik než s jednočetným těhotenstvím. Viz také těhotenství, jednočetné těhotenství.

Těhotenství neboli gravidita je doba od početí až po porod (nebo potrat). Průměrná doba trvání normálního těhotenství je 9 kalendářních měsíců, což odpovídá 40 týdnům, neboli 280 dnům od prvního dne poslední menstruace. V průběhu těhotenství se z jediné buňky (zygoty) vyvine zralý plod (novorozenec). Těhotenství se tradičně dělí na tři období neboli trimestry. Odvozená přídavná jména jsou: těhotná, resp. gravidní (těhotná žena), těhotenská – např. těhotenská cukrovka. Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz těhotenství, těhotenská apod.

Mimoděložní těhotenství neboli ektopická gravidita je těhotenství, při kterém se embryo uhnízdilo jinde než v děložní dutině. Nejčastějším místem mimoděložního těhotenství bývá vejcovod, ale může to být i břišní dutina, zevní povrch dělohy či vaječník. Mimoděložní těhotenství ve vejcovodu je obzvláště nebezpečné, pokud není zjištěno včas. Vejcovod – narozdíl od děložní sliznice – totiž není schopen vytvářet placentu, ani neumožňuje růst. Místo toho může prasknout, což vede k vnitřnímu krvácení, které může ženu ohrozit na životě. Z výše uvedených důvodů nemůže mimoděložní těhotenství vést k narození živého dítěte. Obrázek: Mimoděložní těhotenství – zjednodušený nákres. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také těhotenství.

Umělé ukončení těhotenství je jiný název pro interrupci. Viz také těhotenství, potrat.

Rizikové těhotenství je těhotenství, které je spojeno se zvýšenými zdravotními riziky pro těhotnou ženu, plod nebo obojí. O rizikové těhotenství se jedná, pokud existují anamnestické nebo diagnostické údaje o možných komplikacích, které by se v průběhu těhotenství mohly vyskytnout u ženy nebo plodu. Mezi kritéria rizikového těhotenství se řadí zejména: věk těhotné ženy 35 let nebo více, prodělané potraty nebo předčasné porody, prodělaný císařský řez, některá chronická onemocnění těhotné ženy, některá kardiovaskulární onemocnění (např. hypertenze), diabetes mellitus, některá onemocnění nervového systému (např. epilepsie), některá infekční onemocnění (např. HIV), vícečetné těhotenství. Dalšími faktory, které nahrávají rizikovému těhotenství, jsou kouření, konzumace alkoholu, užívání drog, zneužívání léků a obezita v průběhu těhotenství. Žena s rizikovým těhotenstvím by měla být pečlivě sledována ve specializované poradně pro riziková těhotenství, aby se snížilo riziko výskytu komplikací. Viz také těhotenství.

Sekvence v souvislosti se zobrazováním magnetickou rezonancí je posloupnost po sobě jdoucích „řezů“ (obrazně řečeno) různými tkáněmi lidského těla. Výsledkem je vytvoření souboru obrazů s určitým vzhledem. Existuje více než sto různých sekvencí, které jsou označovány různými zkratkami (např. T1, T2, FLAIR a mnoho dalších). Cílem každé sekvence je co nejrychleji zvýraznit signál konkrétní tkáně, ale zároveň omezit artefakty a nezměnit poměr signálu k šumu. Obrázek: Příklady tří různých sekvencí používaných při zobrazování magnetickou rezonancí. Mozek 5leté dívky je zde zobrazen (zleva doprava) s využitím sekvencí T1, T2 a FLAIR. Důležitá poznámka: Zde uvedené obrázky jsou statické, tj. ve všech třech případech se jedná pouze o jediný obraz z dané sekvence. Chcete-li si zobrazit „pohyblivé“ sekvence, přejděte na původní zdroj (odkaz vede na web radiopaedia.org); po výběru konkrétní sekvence pak můžete danou sekvencí „rolovat“ nahoru a dolů. (Zdroj: Case courtesy of Ahmed Abdrabou, Radiopaedia.org. From the case rID: 22973) Viz také magnetická rezonance, sekvence (obecně).

Tyčinky jsou jedním ze dvou hlavních typů světločivých buněk, které se nacházejí v sítnici. Na rozdíl od čípků fungují tyčinky dobře i při slabším osvětlení, neboť jsou citlivé i na nepatrné zdroje světla. Tyčinky jsou proto téměř výhradně zodpovědné za vidění v noci. Tyčinky však hrají jen malou roli v barevném vidění, což je hlavním důvodem, proč jsou barvy při slabém světle mnohem méně patrné. Tyčinky se nacházejí spíše na vnějších okrajích sítnice, proto jsou užitečné při periferním vidění. V lidském oku se nachází asi 90–120 milionů tyčinek. Viz také čípky (v sítnici).