Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Křížová pleteň neboli sakrální plexus (lat. plexus sacralis) je největší nervová pleteň v lidském těle. Křížovou pleteň tvoří přední větve bederních nervů L4 a L5 a křížových nervů S1 až S5 (viz obrázek níže). Jedná se o párovou strukturu, rozlišujeme tedy levou křížovou pleteň a pravou křížovou pleteň. Z křížové pleteně vychází několik nervů, z nichž nejznámější je sedací nerv. Obrázek: Křížová pleteň – schematický nákres. Popisky jsou v latině. Začátek sedacího nervu (v levé dolní části obrázku) je označen jako n. ischiadicus. (Zdroj: By Andreas Raether - Own work, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=82180879) Viz také nervová pleteň.

Pažní pleteň neboli brachiální plexus (lat. plexus brachialis) je nervová pleteň, která inervuje horní končetinu. Pažní pleteň tvoří přední větve krčních nervů C5–C8 a hrudního nervu T1 (viz obrázek níže). Jedná se o párovou strukturu, rozlišujeme tedy levou pažní pleteň a pravou pažní pleteň. Z pažní pleteně vychází několik nervů; konkrétními příklady jsou středový nerv a loketní nerv. Obrázek: Pažní pleteň (plexus brachialis) jako příklad nervové pleteně – schematický nákres. V některých případech jsou uvedeny pouze latinské popisky (kurzívou), protože české názvy nejsou běžně zažité. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také nervová pleteň.

Nervová pleteň (plexus nervosus) je síť vzájemně se křížících a propojených míšních nervů. Každá nervová pleteň se skládá ze senzorických i motorických vláken. Nervové pleteně zajišťují například inervaci končetin. V nervových pleteních se axony různých míšních nervů různě vzájemně kříží a propojují, což zajišťuje, že každý sval v končetině je zásobován více než jedním míšním nervem. Takové uspořádání nervových vláken zajišťuje, že zničení jediného míšního nervu nemůže způsobit úplné ochrnutí končetinového svalu. Nervové pleteně se vyskytují v obou oddílech periferního nervového systému – somatickém i autonomním. Příklady: Somatický nervový systém: krční pleteň (plexus cervicalis), pažní pleteň (plexus brachialis), bederní pleteň (plexus lumbalis), křížová pleteň (plexus sacralis). Autonomní nervový systém: břišní pleteň (plexus coeliacus), srdeční pleteň (plexus cardiacus), apod. Obrázek: Pažní pleteň (plexus brachialis) jako příklad nervové pleteně, znázorněná zároveň s okolními nervy a kostmi. (Zdroj: www.sciepro.com, CC BY-ND 4.0 DE) Viz také periferní nervový systém.

Jako krizová intervenční služba se označuje terapeutické vedení klienta v krizi pomocí krátké psychoterapie přímým kontaktem se zdravotnickým pracovníkem, který má zkušenosti s krizovou intervencí. Zahrnuje základní opatření poskytnutá osobám blízkým pacienta/pozůstalým, kteří vykazují symptomy akutní stresové reakce. Podpora je zaměřená na zmírnění akutních obtíží osob v náročných životních situacích, zpravidla v krátkém časovém horizontu od vzniku události, bezprostředně. Na jejich zásah může dle potřeby navazovat péče psychologická, psychiatrická, psychoterapeutická atd.

Kost křížová (lat. os sacrum) je prohnutá kost přibližně trojúhelníkového tvaru, která určuje tvar zadní strany pánve. Kost křížová je čtvrtý z pěti oddílů páteře: nahoře je spojena s pátým bederním obratlem, dole se spojuje s kostrčí. Viz také kostra, páteř, sakr(o)-, sakrální.

Křížové nervy (nervi sacrales) jsou míšní nervy, které vycházejí z křížové části míchy. Křížové nervy jsou označovány jako S1 až S5, všechny jsou párové a jsou součástí periferního nervového systému. Viz také nervy, míšní nervy, periferní nervový systém.

Tyreotoxická krize je vzácná, avšak závažná a potenciálně život ohrožující komplikace hypertyreózy (nadměrné činnosti štítné žlázy). Nejčastěji se projevuje vysokou horečkou (teploty často přesahují 40 °C), rychlou a často nepravidelnou srdeční frekvencí (výrazná tachykardie), zvýšeným krevním tlakem, zvracením, průjmem a/nebo rozrušením. Není-li tyreotoxická krize včas rozpoznána a léčena, pacient může v krajním případě i zemřít. Viz také tyreo-, toxicita.

Blastická krize (u chronické myeloidní leukemie) je stadium onemocnění, kdy blasty (nezralé bílé krvinky, přesněji řečeno myeloblasty) v krvi a kostní dřeni tvoří 30 % nebo více všech bílých krvinek. Navíc se objevuje únava, horečka a zvětšená slezina (tzv. splenomegalie). Poznámka: Pojem „blastická krize“ je někdy s pojmem „blastická fáze“ vzájemně zaměňován. V obou případech se jedná o pokročilé stadium chronické myeloidní leukemie, které vyžaduje lékařskou péči; z pohledu pacienta mezi těmito fázemi není zásadní rozdíl). Viz také blasty, chronická myeloidní leukemie, chronická fáze, akcelerovaná fáze, blastická fáze.

Aplastická krize je náhlé zhoršení erytropoézy (tvorby červených krvinek), které se vyskytuje jako komplikace některých virových infekcí. Aplastická krize je obvykle vyvolána infekcí parvovirem B19 (původce páté nemoci). Tento patogen napadá erytroblasty (nezralé červené krvinky) v kostní dřeni a tím „brzdí“ erytropoézu. Zvláště ohroženi jsou pacienti s hemolytickou anemií, protože počet erytrocytů (červených krvinek) je u nich již i tak výrazně snížen. Ve vzácných případech mohou k aplastické krizi vést i jiné virové infekce. Viz také aplazie.

Křížová kyfóza je označení pro normální (fyziologické) zakřivení kosti křížové směrem dozadu. Obrázek: Pět hlavních oddílů (popisky vlevo) a čtyři zakřivení páteře (popisky vpravo). (Zdroj: By ArcadianVector: Pixelsquid - Own work based on: Illu vertebral column.jpg:, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=97322815) Viz také kyfóza, kost křížová.