Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Jaterní segmenty jsou funkční podjednotky jater. Každý jaterní segment je zásobován „svou vlastní“ větví žlučových cest, portální žíly i vlastní jaterní tepny. Jaterní segmenty jsou významné zejména pro chirurgy při plánování (i následném provádění) operace jater. Obrázek: Nejvýraznějšími strukturami na játrech jsou pravý a levý lalok (schematicky vyznačeno v prvním řádku popisku). Zhruba na nich můžeme rozlišovat také levou část a pravou část (druhý řádek popisku). Ještě detailnější členění je na pravou zadní část, pravou přední část, levou středovou část a levou postranní část (třetí řádek popisku). Chirurgové z praktických důvodů rozlišují na játrech osm jaterních segmentů, které jsou označovány čísly od 1 do 8. (Zdroj: By Polygon data is generated by Database Center for Life Science(DBCLS)[2] - Polygon data is from BodyParts3D[1], CC BY-SA 2.1 jp, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=45604146) Viz také játra, segment.

Segmentektomie je chirurgický zákrok, při kterém je odstraněna část (přesněji řečeno segment) nějakého orgánu nebo žlázy. Například při operaci rakoviny plic segmentektomie znamená odstranění části plicního laloku. Viz také segment, -ektomie.

Segment doslova znamená „úsek“. V souvislosti s lékařstvím je segment část orgánu nebo jiné anatomické struktury, kterou její tvar nebo funkce odlišuje od ostatních částí tohoto orgánu (či jiné anatomické struktury). Například: jaterní segmenty – ucelené části jater, které jsou významné zejména pro chirurgy při plánování (i následném provádění) operace jater, míšní segmenty – pomyslné úseky míchy, které jsou významné zejména pro neurology a chirurgy, apod. Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz segment.

Míšní segmenty jsou pomyslné úseky míchy, které jsou významné zejména pro neurology a chirurgy. Ti na míše rozlišují celkem 31 segmentů. Z každého míšního segmentu vychází jeden pár míšních nervů: krční část míchy neboli krční segmenty míchy – označované jako C1–C8, odsud vychází 8 párů krčních nervů, hrudní část míchy neboli hrudní segmenty míchy – označované jako T1–T12, odsud vychází 12 párů hrudních nervů, bederní část míchy neboli bederní segmenty míchy – označované jako L1–L5, odsud vychází 5 párů bederních nervů, křížová část míchy neboli křížové segmenty míchy – označované jako S1–S5, odsud vychází 5 párů křížových nervů, kostrční část míchy neboli kostrční segment míchy – označovaný jako Co1, odsud vychází jeden pár kostrčních nervů. Obrázek: Mícha a její segmenty – schematický nákres. Levá část obrázku: Příčný průřez páteří a míchou. Pravá část obrázku: Směrem shora dolů jsou barevně odlišeny krční (žlutě), hrudní (modře), bederní (zeleně), křížová (oranžově) a kostrční (fialově) části míchy, z nichž vycházejí míšní nervy. Prostřední část obrázku: Celkem 31 míšních segmentů se nachází v odpovídajích částech páteře. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také mícha, segment.

Jaterní testy je souhrnné označení pro soubor několika biochemických vyšetření z krve, který se vytvořil v průběhu mnoha let. Vyšetření jaterních testů poskytuje lékaři základní, ale velice cenné informace o patologických procesech probíhajících v játrech. Jaterní testy zahrnují vyšetření jaterních enzymů, žlučových barviv, krevní bílkoviny a srážlivosti krve. Vyšetření jaterních testů se provádí při podezření na jaterní onemocnění, při vyšetření pro jiná onemocnění, které mohou mít vztah k funkci jater, při kontrole vedlejších účinků některých léků, při předoperačním vyšetřením a v rámci preventivních vyšetření. Hraniční hodnoty jaterních testů vyžadují obvykle kontrolu s odstupem, nápadně změněné hodnoty vedou lékaře k požadavkům na režimová opatření, opakování testů s odstupem a další vyšetření k objasnění příčiny. Viz také játra.

Jaterní cirhóza nebo jen zkráceně cirhóza je zhoršená funkce jater, která je způsobena tvorbou jizevnaté tkáně, tzv. fibrózy, v důsledku poškození způsobeného onemocněním jater. Tělo se snaží poškozenou tkáň opravit, v jaterní tkáni se následně vytvoří jizva, která může časem nahradit normálně fungující tkáň; to vede ke zhoršené funkci jater neboli cirhóze. Onemocnění se obvykle vyvíjí pomalu, tzn. měsíce až roky. Mezi časné příznaky může patřit únava, slabost, ztráta chuti k jídlu, nevysvětlitelný úbytek hmotnosti, nevolnost a zvracení a nepříjemné pocity v pravé horní části břicha. Při další progresi onemocnění mohou příznaky zahrnovat svědění, otoky dolních končetin, hromadění tekutiny v břiše (ascites), žloutenku, snadnou tvorbu modřin a viditelné „metličkovité“ žilky v kůži. Nahromaděná tekutina v břiše se může samovolně zanítit. Cirhóza může mít i závažnější komplikace, jako je např. krvácení z rozšířených žil v jícnu (tzv. jícnových varixů), žaludku nebo střevech, zhoubný nádor jater apod. Viz také játra.

Jaterní metastáza je zhoubný nádor, který se z původního (primárního) nádoru rozšířil do jater. Viz také játra, metastáza.

Vlastní jaterní tepna (lat. arteria hepatica propria) je krátká tepna, která zásobuje játra, žlučník a část žaludku. Viz také játra, tepny.

Jaterní buňky je lidové označení pro hepatocyty. Viz také játra, buňka.

Jaterní lalůčky (lat. lobuli hepatis) jsou mikroskopické útvary o zhruba šestiúhelníkovém průřezu, které jsou tradičně považovány za strukturní a funkční jednotku jater. Každý jaterní lalůček je přibližně 1–2 mm široký a je tvořen mnoha jaterními buňkami. Podle některých odhadů obsahují játra 1 až 1,5 milionu jaterních lalůčků. Obrázek: Makroskopická a mikroskopická stavba jater – schematický nákres. Směrem shora dolů (podle oranžových šipek) roste detail zobrazené struktury: celkový pohled na játra (vpravo nahoře), tři sousedící jaterní lalůčky (vlevo nahoře) a detail jaterního lalůčku (dole uprostřed). (Zdroj: depositphotos.com) Viz také játra, lalůček.