Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Jícnové varixy jsou křečové žíly, které se vyskytují nejčastěji v dolní části jícnu, například u pacientů s jaterní cirhózou. Jícnové varixy mohou být poměrně velké; pokud prasknou, jedná se o život ohrožující stav. Viz také jícen, křečové žíly (varixy).

Varixy je jiný název pro křečové žíly.

Primární varixy je odborný název pro primární křečové žíly. Viz také primární.

Sekundární varixy je odborný název pro sekundární křečové žíly. Viz také sekundární.

Dlaždicobuněčný karcinom jícnu je jiný název pro spinocelulární karcinom jícnu. Viz také dlaždicové buňky, karcinom, jícen.

Zánět jícnu neboli ezofagitida může mít celou řadu příčin. Nejčastěji vzniká v důsledku gastroezofageálního refluxu, ale relativně často bývá i infekčního původu. Příčinu může stanovit po důkladném vyšetření pouze lékař, který následně navrhne i nejvhodnější léčbu. Viz také zánět, jícen.

Barrettův jícen je stav, kdy buňky vystýlající spodní část jícnu jsou změněné nebo nahrazené abnormálními buňkami, což časem může vést ke vzniku rakoviny jícnu. Barretův jícen může vzniknout například v důsledku dlouhodobě existujícího gastroezofageálního refluxu, tedy zpětného toku žaludečního obsahu; kyselá žaludeční šťáva jícen dráždí a může jej poškozovat. Barrettův jícen je považován za prekancerózu („předrakovinný stav“), ze které se časem může vyvinout adenokarcinom jícnu. Viz také jícen.

Rakovina jícnu je lidové označení pro karcinom jícnu. Viz také rakovina, jícen.

Achalázie jícnu je poměrně zřídka se vyskytující onemocnění, při němž se během jídla „nedokáže uvolnit“ dolní jícnový svěrač – tedy prstenec hladké svaloviny mezi jícnem a žaludkem. Důsledkem je, že rozžvýkaná potrava uvízne v dolní části jícnu a nemůže se dostat do žaludku. Tato porucha polykání se projevuje například bolestí a tlakem za hrudní kostí při jídle; člověku někdy pomáhá sousta zapíjet (potrava pak snáze projde do žaludku). Viz také achalázie, jícen.

Adenokarcinom jícnu je zhoubný nádor jícnu, který začíná v žlázových buňkách jícnu – tedy v buňkách, které vytvářejí hlen. Adenokarcinomy se často vyskytují v dolní třetině jícnu, a ve většině případů vznikají v důsledku dlouholeté refluxní choroby jícnu (ta se může projevovat mimo jiné „pálením žáhy“). Normální buňky sliznice jícnu (tedy dlaždicový epitel) se vlivem zpětného toku žaludečního obsahu přemění na žlázové buňky: odborníci to označují jako Barrettův jícen. Z Barrettova jícnu časem může vzniknout adenokarcinom jícnu. Obrázek: Snímek z endoskopického vyšetření pacienta s adenokarcinomem jícnu v místě gastroezofageální junkce. Zveřejněno se souhlasem pacienta. (Zdroj: By Samir - https://en.wikipedia.org/wiki/Image:Esophageal_adenoca.jpg, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=2587715) Viz také adenokarcinom, jícen.