Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Imunopatologická reakce III. typu je jiný název pro alergickou reakci imunokomplexového typu.

Imunopatologická reakce I. typu je jiný název pro alergickou reakci časného typu.

Imunopatologická reakce IV. typu je jiný název pro alergickou reakci pozdního typu.

Imunopatologická reakce II. typu je jiný název pro alergickou reakci cytotoxického typu.

Imunopatologické reakce jsou nežádoucí imunitní reakce vůči zcela neškodným antigenům. Souhrnně jsou označovány jako alergie. Podle mechanismu průběhu odborníci rozlišují čtyři typy imunopatologických reakcí: imunopatologická reakce I. typu neboli alergická reakce časného typu, imunopatologická reakce II. typu neboli alergická reakce cytotoxického typu, imunopatologická reakce III. typu neboli alergická reakce imunokomplexového typu, imunopatologická reakce IV. typu neboli alergická reakce pozdního typu.

Alergická reakce cytotoxického typu neboli imunopatologická reakce II. typu je jedním ze čtyř typů alergických reakcí, ale vyskytuje se velmi zřídka. V tomto případě se na antigen (vázaný na povrch buňky nebo vyskytující se na povrchu orgánu) naváže protilátka, díky níž pak imunitní systém cílovou buňku (označenou komplexem antigen-protilátka) zničí. Příkladem je situace, kdy se některé léky vážou na povrch krevních buněk. Na tyto léky (antigeny) se navážou protilátky a imunitní systém ničí krevní buňky vlastního těla. Při vyšetření krve se to může projevit např. poklesem počtu bílých krvinek (granulocytů) nebo krevních destiček (trombocytů). Viz také alergická reakce, cytotoxicita.

Alergická reakce pozdního typu neboli imunopatologická reakce IV. typu je jedním ze čtyř typů alergických reakcí. Alergická reakce se totiž nemusí projevit okamžitě. V případě alergické reakce pozdního typu neboli imunopatologické reakce IV. typu se příznaky objeví až poté, co od opětovného kontaktu s alergenem uplyne jistá doba (12–72 hodin), jako je tomu např. u často se vyskytující alergie na nikl. Podobně jako u alergické reakce časného typu i v tomto případě probíhá první kontakt s alergenem bez příznaků. U alergické reakce pozdního typu jsou na počátku zánětlivé reakce T-lymfocyty. Viz také alergická reakce.

Alergická reakce časného typu neboli imunopatologická reakce I. typu je jedním ze čtyř typů alergických reakcí. Alergická reakce časného typu je nejčastěji se vyskytujícím typem alergie. Přemrštěná reakce imunitního systému se dostaví prakticky ihned po kontaktu s alergenem – během několika sekund až minut. První kontakt s látkou vyvolávající alergii probíhá bez příznaků. U alergické reakce časného typu se vytvářejí alergen-specifické protilátky třídy IgE a rozbíhá se řetězová reakce. Imunopatologickou reakci I. typu mohou kromě jiného vyvolat některé pyly, léky, srst domácích zvířat, potraviny nebo hmyzí jedy. Během tohoto typu alergické reakce se do krevního oběhu uvolňuje histamin – látka, která vyvolává typické projevy alergie, např. svědění, zarudnutí kůže nebo kožní vyrážku, kýchání, otoky tkání nebo trávicí potíže. V nejhorším případě může nastat anafylaktický šok, kdy dochází k tak výraznému poklesu krevního tlaku, že to postiženého člověka ohrožuje na životě. Dědičný sklon k onemocnění alergií časného typu zprostředkovanou protilátkami IgE se označuje jako atopie. U atopiků je i zvýšené riziko, že se u nich vyvine alergické astma nebo atopický ekzém. Při výskytu alergického astmatu se zároveň objeví zánět průdušek. Viz také alergická reakce.

Alergická reakce imunokomplexového typu neboli imunopatologická reakce III. typu je jedním ze čtyř typů alergických reakcí a vyznačuje se masivní tvorbou protilátek. Při kontaktu s alergenem se rychle vytvářejí velké shluky imunokomplexů, což jsou protilátky (imunoglobuliny) navázané na antigeny. Imunokomplexy se pak mohou v některých orgánech vysrážet (precipitovat) a tyto sraženiny (precipitáty) následně vyvolají zánět. Pokud člověk alergen vdechne, tyto precipitáty se vytvářejí v plicních sklípcích (alveolech) a vyvolávají tzv. exogenní alergickou alveolitidu (jedním z jejích typů je farmářská plíce, která se vyskytuje u některých pracovníků v zemědělství). Postiženy mohou být i jiné orgány, například cévní systém (vaskulitida) nebo ledviny (glomerulonefritida). Viz také alergická reakce.

Polymerázová řetězová reakce s reverzní transkripcí neboli RT-PCR (zkratka pochází z anglického názvu reverse transcription polymerase chain reaction) je podtypem polymerázové řetězové reakce. RT-PCR se používá např. při PCR testech.