Imobilizace doslova znamená „znehybnění“. V souvislosti se zdravotnictvím se používá:
v chirurgii a ortopedii – v tomto kontextu se imobilizací rozumí znehybnění nějaké anatomické struktury, například aby se dobře hojila (typicky kost po zlomenině, úraz kotníku apod.);
v ošetřovatelství a fyzioterapii – v tomto kontextu se imobilizací nejčastěji rozumí „znehybnění“ celého pacienta, tedy jeho upoutání na lůžko.
Odvozené sloveso je imobilizovat.
Opakem imobilizace je mobilizace.
Viz také imobilita.