Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Horečka u dítěte je stav, kterému by rodiče měli vždy věnovat pozornost. Je nutno zdůraznit, že horečka sama o sobě není nemoc. Zvýšení tělesné teploty je součástí biologické odpovědi organismu na nějaký podnět. Za horečku pak považujeme teplotu vyšší než 38 °C. Normální tělesná teplota je do 37,2 °C ráno a až do 37,7 °C navečer. Kolísání až do 0,5 °C během dne je tedy zcela normální. V prvních 5–6 letech života je tělesná teplota fyziologicky vyšší než u starších dětí. Vždy je třeba zhodnotit celkový stav dítěte. Za všech okolností srážíme teplotu nad 38,5 °C. Viz také horečka, tělesná teplota.

Rakovina u dětí je lidové označení pro zhoubné nádory u dětí. Viz také rakovina.

Zhoubné nádory u dětí je odborný název pro rakovinu u dětí. Zhoubné nádory se u dětí a dospívajících vyskytují poměrně zřídka. Každoročně je v České republice diagnostikován zhoubný nádor přibližně u 280 dětí ve věkové skupině 0–14 let a zhruba u 130 dospívajících ve věku 15–19 let (jedná se o průměrné hodnoty z období 2019–2023). Typy nádorových onemocnění u dětí a dospívajících se výrazně liší od spektra zhoubných nádorů u dospělých. Nejčastěji se vyskytují rychle postupující onemocnění krvetvorného systému (leukemie a lymfomy), nádory mozku, a také embryonální nádory a sarkomy. Klasická nádorová onemocnění vnitřních a vnějších povrchů těla (karcinomy plic či trávicího traktu, zhoubné nádory kůže), která jsou způsobena vlivy životního prostředí, se vyskytují velmi zřídka; karcinom prostaty ani karcinom prsu se u dětí a mladistvých prakticky nevyskytují. Šance na vyléčení je dnes díky moderní léčbě velmi vysoká: pět let po diagnóze je naživu přibližně 85 procent dětí a mladistvých. U většiny vyléčených pacientů se onemocnění již znovu neobjeví. Léčba dětských onkologických pacientů je v ČR centralizovaná do dvou specializovaných center: Klinika dětské hematologie a onkologie Fakultní nemocnice v Motole, Praha a Klinika dětské onkologie Fakultní nemocnice Brno. Viz také zhoubný nádor.

Všeobecná preventivní prohlídka (u dětí) je jedním ze čtyř typů preventivních prohlídek, které jsou ve stanovených intervalech hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Všeobecné preventivní prohlídky dětí provádějí praktičtí lékaři pro děti a dorost. Viz také prevence, preventivní prohlídka, všeobecná preventivní prohlídka (u dospělých), zubní preventivní prohlídka, gynekologická preventivní prohlídka.

Multisystémový zánětlivý syndrom u dětí neboli MIS-C (zkratka pochází z anglického názvu multisystem inflammatory syndrome in children), nazývaný též zánětlivý multisystémový syndrom dětí neboli PIMS (zkratka pochází z anglického názvu paediatric inflammatory multisystem syndrome) je vzácné systémové onemocnění vyznačující se přetrvávající horečkou a přemrštěnými zánětlivými procesy, které bylo pozorováno u některých dětí a adolescentů exponovaných viru SARS-CoV-2. Stav postiženého se může rychle zhoršovat, zdokumentovány byly i život ohrožující situace. Varovnými příznaky jsou nevysvětlitelná přetrvávající horečka a závažné zdravotní potíže poté, co dítě či adolescent přišel do kontaktu s pacientem nakaženým SARS-CoV-2. V takových případech je nutné rychle vyhledat lékařskou pomoc. Nejhůře postižené děti mohou být v případě nutnosti i hospitalizovány na jednotce intenzivní péče. Viz také multisystémový, zánět, syndrom.

Západonilská horečka neboli WNF (zkratka pochází z anglického názvu West Nile fever) je akutní horečnaté onemocnění způsobené virem západonilské horečky (WNV). Mezi příznaky tohoto virového onemocnění se řadí zvýšená tělesná teplota až horečka, bolesti hlavy, únava, malátnost, bolesti svalů, vyrážka, nevolnost, zvracení, bolesti za očima. Viz také horečka, virus západonilské horečky.

Virus západonilské horečky neboli WNV (zkratka pochází z anglického názvu West Nile virus) je RNA virus z čeledi Flaviviridae, který u člověka může způsobovat: asymptomatickou (bezpříznakovou) infekci (přibližně v 80 % případů), západonilskou horečku (WNF, přibližně 20 % případů), neuroinvazivní onemocnění (WNND, méně než 1 % případů). Viz také viry, západonilská horečka.

Volyňská horečka je jiný název pro zákopovou horečku. Toto označení pochází z německého výrazu Wolhynisches Fieber a bylo používáno pro onemocnění německých vojáků bojujících ve Volyni během první světové války. V roce 1915 si němečtí vojáci všimli neobvyklé horečky, která se objevovala v pravidelných intervalech a byla doprovázena bolestmi v nohách, zejména v oblasti holeně. Viz také horečka.

Pětidenní horečka je jiný název pro zákopovou horečku. U tohoto infekčního onemocnění se horečka může objevit pouze v jedné několikadenní epizodě, periodicky se opakovat (většinou v intervalech po pěti dnech – proto „pětidenní“) nebo být protahovaná. Viz také horečka.

Zákopová horečka, volyňská horečka neboli pětidenní horečka je infekční onemocnění způsobené bakterií Bartonella quintana. Na člověka se typicky přenáší zanesením trusu infikované vši šatní do ranky na kůži, nejčastěji během škrábání svědivých ložisek vzniklých po sání vší. Nemoc byla poprvé hromadně pozorována během první světové války. Dnes se vyskytuje po celém světě: nejen v rozvojových zemích, ale i během válečných konfliktů či mezi lidmi bez domova. Viz také horečka.