Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Hluboký spánek neboli spánkové stadium N3 je jedna z fází spánku. Během hlubokého spánku jsou svaly uvolněné (relaxované), dýchání se zpomaluje. Tělo využívá této fáze spánku mj. k regeneraci, buněčnému dělení, opravě poškozených tkání a dalším opravným mechanismům; v této době je u dětí a dospívajících vylučován růstový hormon; z hlubokého spánku se obvykle neprobudíme tak snadno jako ze spánkových stadií N1, N2 či REM spánku. Viz také spánek, spánková stadia, spánkový cyklus.

Hluboké žíly (lat. venae profundae) jsou žíly, které se nacházejí hlouběji v těle (ve srovnání s povrchovými žilami). Na rozdíl od povrchových žil se hluboké žíly téměř vždy nacházejí poblíž tepen s podobným názvem: například vedle stehenní žíly se nachází stehenní tepna apod. Hlubokými žilami proudí směrem k srdci výrazně více krve než povrchovými žilami. Uzávěr (okluze) hluboké žíly může ohrozit člověka na životě a nejčastěji bývá způsobeno trombózou – tzv. hluboká žilní trombóza. Viz také povrchové žíly, žilní perforátory, žilní systém.

Hluboká fascie (lat. fascia profunda) je jedním z několika typů fascie. Hluboká fascie, jak již název napovídá, je uložena hlouběji v těle než povrchová fascie, a obklopuje jednotlivé svaly, šlachy, vazy či celé svalové skupiny. Její tkáň je tvořena hustými, vzájemně propletenými svazky kolagenních vláken. Při pohybu svalů hluboká fascie částečně přenáší i sílu, a to i do vzdálenějších oblastí. Viz také fascie.

Hluboká žilní trombóza neboli HŽT je trombóza, která se utvoří v některé z hlubokých žil, nejčastěji v dolních končetinách. Pacienti si obvykle stěžují na tahavou bolest a pocit napětí. Mezi další příznaky se může řadit pociťované teplo, viditelný otok a červenomodré zabarvení postižené oblasti. V některých případech však trombóza může probíhat i bez příznaků. Obávanou komplikací trombózy hlubokých žil dolních končetin je vznik tromboembolie: jedná se o patologický (chorobný) stav, při kterém se „utrhne“ dříve vytvořený trombus z vnitřní stěny krevní cévy, je nějakou dobu unášen krevním řečištěm (v této fázi již se jedná o tzv. embolus) a následně zablokuje tutéž cévu (jen o kousek dál) nebo jinou krevní cévu, často i na úplně jiném místě v těle. Viz také hluboké žíly, trombóza, povrchová žilní trombóza (PŽT).

Hluboký pánevní zánět neboli PID (zkratka pochází z anglického názvu pelvic inflammatory disease) je infekce horní části ženského reprodukčního systému, tedy dělohy, vejcovodů, vaječníků a některých přilehlých pánevních struktur (např. pobřišnice). PID se v mnoha případech neprojevuje žádnými příznaky. Příznaky – pokud jsou přítomny – mohou zahrnovat bolesti v podbřišku, výtok z pochvy, horečku, pálení při močení, bolest při pohlavním styku nebo krvácení po něm, případně nepravidelnou menstruaci. Důsledkem neléčeného PID mohou být dlouhodobé komplikace včetně neplodnosti, mimoděložního těhotenství, chronické pánevní bolesti a zvýšeného rizika vzniku zhoubných nádorů. Patogeny se do děložních adnex mohou dostat různými způsoby. Nejčastější jsou vzestupné infekce, méně časté sestupné infekce, poměrně vzácné jsou hematogenní infekce. Viz také pánev, zánět, adnexitida.

Hluboká mozková stimulace neboli DBS (zkratka pochází z anglického názvu deep brain stimulation) je léčebná metoda používaná v neurologii. DBS je založena na chirurgické implantaci elektrod do určitých oblastí mozku. Tyto elektrody jsou propojeny s neurostimulátorem, který je implantován pod klíční kost. Slabé proudové impulzy pak v postižených oblastech mozku vyvolávají elektrické dráždění, a tím pozitivně ovlivňují narušenou aktivitu těchto oblastí. Hluboká mozková stimulace se používá například při léčbě Parkinsonovy nemoci. Viz také mozek, stimulace.

Spánková apnoe doslova znamená „zástava dechu ve spánku“. Jedna z mnoha poruch spánku, která se vyznačuje právě zástavami dechu ve spánku, je odborně označována jako syndrom spánkové apnoe. Viz také spánek, apnoe.

Spánková stadia jsou různé fáze spánku, které lze rozlišit pomocí určitých diagnostických postupů (například pomocí elektroencefalografie). Podle Americké akademie spánkové medicíny (AASM) rozlišujeme 5 spánkových stadií: bdělost – člověk ještě nespí, je „vzhůru“; spánkové stadium N1 – přechodem z bdělého stavu do spánku, člověk se může ještě celkem snadno probudit; spánkové stadium N2 – probuzení již není tak snadné, po relativně krátké době člověk v ideálním případě usíná; svaly se uvolňují (relaxují); spánkové stadium N3 neboli hluboký spánek – svaly jsou uvolněné, dýchání se zpomaluje; tělo hlubokého spánku využívá mj. k regeneraci, buněčnému dělení, opravě poškozených tkání a dalším opravným mechanismům; v této době je u dětí a dospívajících vylučován růstový hormon; z hlubokého spánku se obvykle již tak snadno neprobudíme; REM spánek – v této fázi se v mozku odehrávají nejživější sny; tělesné pohyby jsou obvykle minimální, zato mozková aktivita je velmi vysoká. Grafické zobrazení těchto stadií v průběhu času (typicky během jedné noci) se označuje jako hypnogram. Obrázek: Hypnogram – schematický nákres. Na svislé ose jsou znázorněna spánková stadia, na vodorovné ose čas; na časové ose lze zároveň pozorovat spánkové cykly. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také spánek, spánkový cyklus.

Poruchy spánku jsou stavy, které se vyznačují změnami dříve obvyklého a bezproblémového spánku. Poruchy spánku mohou negativně ovlivňovat celkové zdraví i kvalitu života. Nedostatek spánku může kromě toho ovlivnit schopnost člověka bezpečně řídit a zvyšovat riziko dalších zdravotních potíží. Mezi příznaky poruch spánku patří nadměrná denní ospalost, nepravidelné dýchání nebo nadměrné pohyby během spánku, dále nepravidelný cyklus spánku a bdění a v neposlední řadě potíže s usínáním. Poruchy spánku u dospělých mají mnoho podob. Podle toho, o jakou poruchu spánku se jedná, se objevují další příznaky. Ne každá porucha spánku je spojena s vážnými zdravotními problémy. Některé akutní poruchy spánku (například jet lag po cestování letadlem) jsou relativně „neškodné“ a většinou po krátké době samy odezní. Poruchy spánku však mohou mít i organické příčiny, a někdy mohou mít í výrazně negativní dopad na tělesné i duševní zdraví. Chronické potíže se spánkem, nedostatečné množství spánku a příliš málo odpočinku mohou mít obrovský dopad na tělesnou výkonnost, psychiku i společenský život člověka. Při poruchách spánku hrají významnou roli faktory životního stylu a některé další vnější faktory. Existuje mnoho různých typů poruch spánku; například nespavost, syndrom spánkové apnoe, syndrom neklidných nohou či narkolepsie. Lékaři obvykle dokáží většinu poruch spánku účinně léčit, jakmile je správně diagnostikují. Viz také porucha, spánek, poruchy pohybu související se spánkem.

Porucha spánku s periodickými pohyby končetinami neboli PLMD (zkratka pochází z anglického názvu periodic limb movement disorder) je jedna z poruch pohybu souvisejících se spánkem. PLMD se projevuje opakovanými pohyby, nejčastěji dolními končetinami, které se vyskytují přibližně každých 20–40 sekund. Tyto pohyby mohou mít podobu krátkých svalových záškubů, trhavé pohyby nebo ohýbání nohou směrem nahoru (odborným názvem dorzální flexe). PLMD se vyskytují v epizodách, které mohou trvat od několika minut až po několik hodin. Příčina PLMD je často neznámá, ale může souviset s celou řadou dalších zdravotních potíží, včetně jiných poruch spánku. Mnoho lidí si vůbec neuvědomuje, že ve spánku hýbou končetinami. Často je na to upozorní až jejich partner(ka), protože to narušuje i jeho/její spánek. Viz také poruchy spánku, poruchy pohybu související se spánkem.