Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Epiretinální membrána je tenká vrstvička vazivové tkáně, která se zejména u starších lidí může vytvořit v oblasti žluté skvrny na sítnici, tedy v oblasti nejostřejšího vidění. Postižený člověk pak může vnímat pokřivené tvary. Epiretinální membrána vzniká v důsledku buněčných změn, ke kterým dochází v zadní části oka, konkrétně mezi sklivcem a žlutou skvrnou. Buňky pocházející ze sítnice a dalších tkání v oku se uvolňují do sklivce a nakonec se usazují na povrchu žluté skvrny. Tyto buňky se pak mohou začít množit tím a vytvářejí „membránu“. V mnoha případech zůstává tato membrána velmi jemná a nemá žádný významný vliv na vidění. Někdy však membrána může pomalu zesilovat a nakonec vést k rozmazanému nebo zkreslenému vidění u postiženého oka. Ve většině případů se epiretinální membrána v oku vyvine bez jakýchkoli předchozích potíží. Tento typ epiretinální membrány se nazývá idiopatický. Někdy se však epiretinální membrána v oku vytvoří v důsledku odchlípení sítnice, úrazu, zánětu či jiných patologických stavů. Epiretinální membrána nevede k úplnému oslepnutí oka. Obvykle postihuje pouze centrální oblast vidění, nezpůsobuje ztrátu periferního vidění. Viz také membrána.

Slizniční membrána je jiný název pro sliznici. Viz také membrána.

Serózní membrána neboli seróza (lat. tunica serosa) je tenká lesklá blána, která vystýlá stěny tělních dutin (např. břišní dutiny či hrudní dutiny) a pokrývá orgány uvnitř těchto dutin (například srdce, plíce, žaludek či střeva). Viz také serózní, membrána.

Presynaptická membrána je součástí synapse. Je to plazmatická membrána neuronu (přesněji řečeno jeho axonu), ze kterého je nervový vzruch přes synaptickou štěrbinu přenášen na další buňku. Viz také presynaptický, membrána, synapse.

Plazmatická membrána je jiný název pro buněčnou membránu. Viz také membrána.

Semipermeabilní membrána je odborný název pro polopropustnou membránu. Viz také membrána.

Integrální membránové proteiny jsou proteiny, které jsou pevně ukotveny v buněčné membráně, protože: mají hydrofobní část aminokyselinového řetězce zabudovanou ve fosfolipidové dvojvrstvě, při tzv. posttranslační modifikaci (viz proteosyntéza) jsou pozměněny tak, že získají hydrofobní část, která je v buněčné membráně ukotví. Integrální membránové proteiny, které procházejí skrze celou šířku buněčné membrány, jsou označovány jako transmembránové proteiny. Jinými slovy, některé integrální membránové proteiny (nikoli všechny!) jsou zároveň řazeny mezi transmembránové proteiny. Obrázek: Stavba buněčné membrány – schematický nákres. Hlavní složkou buněčné membrány jsou fosfolipidy – molekuly s hydrofilními „hlavičkami“ a hydrofobními „ocásky“. V buněčné membráně je ale zanořeno velké množství různých membránových proteinů, z nichž některé jsou schematicky znázorněny na obrázku. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také membránové proteiny.

Periferní membránové proteiny jsou proteiny, které jsou připojeny k buněčné membráně, ale nejsou zanořeny do její fosfolipidové dvojvrstvy. Obrázek: Stavba buněčné membrány – schematický nákres. Hlavní složkou buněčné membrány jsou fosfolipidy – molekuly s hydrofilními „hlavičkami“ a hydrofobními „ocásky“. V buněčné membráně je ale zanořeno velké množství různých membránových proteinů, z nichž některé jsou schematicky znázorněny na obrázku. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také periferní, membránové proteiny.

Membrána je tenká vrstva materiálu nebo tkáně, která od sebe odděluje dva prostory. Z hlediska propustnosti dělíme membrány na: nepropustné (impermeabilní), polopropustné (semipermeabilní), zcela propustné (permeabilní). V biologii má nenahraditelnou roli buněčná membrána. Odvozené přídavné jméno je membránový. Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz membrána, membránový apod.

Polopropustná membrána neboli semipermeabilní membrána je membrána, která je propustná pouze pro některé rozpuštěné látky. Propustnost membrány pro konkrétní látku je dána obvykle velikostí nebo nábojem molekuly rozpuštěné látky. Polopropustné membrány mohou být přirozené i umělé: buněčná membrána – příklad přirozeně se vyskytující polopropustné membrány, membrána využívaná při hemodialýze – příklad uměle vytvořené polopropustné membrány, nachází se v tzv. „umělé ledvině“. Viz také membrána, buněčná membrána.