Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Definitivní moč je jiný název pro sekundární moč. Viz také moč.

Definitivní radioterapie jednou z mnoha možností protinádorové léčby. Radioterapie je v tomto případě použita buď jako jediná léčba nebo jako primární léčba, a to s kurativním (nikoli paliativním) záměrem. Definitivní radioterapie se používá zejména u těch onkologických pacientů, kteří z nějakého důvodu nemohou podstoupit chirurgickou léčbu. V časných i lokálně pokročilých klinických stadiích (tedy bez metastáz) může být definitivní radioterapie rovnocennou alternativou chirurgického zákroku. Viz také radioterapie.

Definitivní diagnóza neboli konečná diagnóza je stanovena poté, co lékař vyhodnotí výsledky různých vyšetření, která se při podezření na dané onemocnění či abnormální stav standardně provádějí. Pojem „definitivní diagnóza“ se používá zejména ke zdůraznění protikladu k suspektní diagnóze. Viz také diagnóza, suspektní diagnóza.

Definitivní hostitel je pojem používaný v epidemiologii a parazitologii. Jedná se o hostitele, který pro dané infekční agens (choroboplodný zárodek) je optimální pro jeho další vývoj a dokončení jeho životního cyklu. Příklady: původci malárie jsou plazmodia, jejich definitivními hostiteli jsou komáři; původci cerkáriové dermatitidy jsou cerkárie (volně plovoucí larvy savčích nebo ptačích krevniček), jejich definitivními hostiteli jsou vodní ptáci (viz obrázek níže); apod. Obrázek: Cerkáriová dermatitida: životní cyklus ptačích schistosom (krevniček) – schematický nákres. Člověk (bod 5) v cyklu figuruje jako náhodný hostitel a parazit v něm nedospívá, ale hyne. Definitivní hostitel (vodní pták) vylučuje společně s výkaly vajíčka schistosom (bod 1). Z vajíček se líhnou larvální stadia miracidia (bod 2), která infikují mezihostitele – vodní plže (bod 3). Z plžů se následně do vody uvolňují cerkárie (bod 4), které mohou infikovat lidi koupající se ve vodě (bod 5), a následně u nich vyvolají cerkáriovou dermatitidu. (Zdroj: CDC/Alexander J. da Silva, PhD; Melanie Moser, 2001. https://phil.cdc.gov/Details.aspx?pid=3383) Viz také hostitel, mezihostitel, náhodný hostitel.

Horní močové cesty jsou součástí močového systému. Horní močové cesty zahrnují ledviny a močovody. Viz také močové cesty, dolní močové cesty.

Dolní močové cesty jsou součástí močového systému. Dolní močové cesty zahrnují močový měchýř a močovou trubici. Viz také močové cesty, horní močové cesty.

Močové cesty neboli močový trakt (angl. urinary tract) je souhrnné označení systému, který slouží k odvodu moči z těla pryč. Močové cesty začínají uvnitř ledvin, ty jsou napojeny na močovody, skrze ně putuje moč do močového měchýře; posledním oddílem je močová trubice. Viz také moč, močový systém, horní močové cesty, dolní močové cesty.

Stresová inkontinence moči je typ inkontinence moči, při níž dochází k nechtěnému úniku moči při různých činnostech souvisejících se zvýšením nitrobřišního tlaku (např. zvedání břemen, kašel, smích, kýchání, tělesná aktivita, změna polohy apod.). Při léčbě někdy mohou pomoci Kegelovy cviky. Viz také inkontinence, inkontinence moči.

Inkontinence moči je neschopnost udržení moči. Prakticky to znamená ztrátu kontroly nad močovým měchýřem a nedobrovolný únik moči. Inkontinence moči může mít různou závažnost: od občasného úniku několika kapek moči až po únik značného množství moči několikrát denně. Inkontinence moči může mít významný dopad na kvalitu života – zejména proto, že tento stav může způsobovat trapné situace ve společnosti nebo na veřejnosti. V mnoha případech je inkontinence moči důsledkem nějakého základního onemocnění, které lze léčit, což následně vede k výraznému zlepšení kvality života. Lékaři rozlišují různé typy inkontinence moči, např. stresovou inkontinenci moči, inkontinenci z přetékání apod. Viz také inkontinence, moč, inkontinence stolice.

Zánět močové trubice neboli uretritida se nejčastěji projevuje bolestí při močení, případně i hnisavým výtokem z močové trubice. Obvykle je způsoben bakteriální infekcí, avšak nemusí tomu tak být ve všech případech. Zánět močové trubice se rovněž vyskytuje u některých sexuálně přenosných infekcí, např. trichomoniázy či kapavky. Viz také zánět, močová trubice.