Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Dřeňové jádro neboli rosolovité jádro (lat. nucleus pulposus) je vnitřní část meziobratlové ploténky. Dřeňové jádro má konzistenci měkkého rosolu (či gelu) a můžeme si jej představit jako gumový „balónek“, který tlumí nárazy mezi sousedními obratli. Obrázek: Umístění a struktura meziobratlové ploténky. (Zdroj: Jmarchn, CC BY-SA 3.0, via Wikimedia Commons) Viz také meziobratlové ploténky.

Jádra kapének jsou typem částic, které se podílejí na přenosu infekce vzdušnou cestou . Jádra kapének jsou drobné částice o průměru ≤5 µm, které představují vysušené zbytky kapének. Mohou vznikat buď odpařováním kapének vykašlaných nebo kýchnutých do vzduchu, nebo aerosolizací infekčních materiálů (tj. přeměnou těchto materiálů v aerosol). Jádra kapének mohou jsou výrazně lehčí než respirační kapénky, proto mohou zůstat „viset“ ve vzduchu po značnou dobu, což umožňuje jejich přenos na vzdálenost >1 m. Viz také respirační kapénky, přenos vzdušnou cestou, přenos infekce.

Jádro (lat. nucleus) je řídícím centrem každé buňky v lidském těle. Obsahuje genetický materiál – deoxyribonukleovou kyselinu (DNA), která zajišťuje instrukce nezbytné pro proteosyntézu a řídí tak veškeré buněčné aktivity. Většina buněk má pouze jedno jádro, existují však i výjimky: Mnohojaderné buňky: některé buňky (např. buňky kosterního svalu) mají několik jader, proto jsou označovány jako mnohojaderné. Přítomnost více než jednoho jádra obvykle signalizuje, že buňka musí obhospodařovat větší množství cytoplazmy. Bezjaderné buňky: zralé červené krvinky jsou bezjaderné, tj. neobsahují žádné jádro. Jejich jádro je buňkou vyloučeno ještě předtím, než buňka vstoupí do krevního řečiště. Viz také buňka.

Teplota tělesného jádra je teplota orgánů uložených hluboko v těle (například jater, srdce apod.). Různé termoregulační mechanismy udržují stálou teplotu tělesného jádra kolem 37 °C. Viz také tělesná teplota.

Atomové jádro je středová část atomu; skládá se z protonů a neutronů. Atomové jádro má v porovnání s velikostí celého atomu velmi malý objem, ale tvoří většinu hmotnosti atomu. Obrázek: Atom lithia – zjednodušený nákres. Atom lithia obsahuje tři protony (znázorněny červeně), tři neutrony (znázorněny zeleně) a tři elektrony (znázorněny žlutě). Protony a neutrony společně tvoří atomové jádro, zatímco elektrony se nacházejí v elektronovém obalu. (Zdroj: By AG Caesar - Own work, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=67059219) Viz také atom.

Rosolovité jádro je jiný název pro dřeňové jádro.

Dřeňová dutina (lat. cavitas medullaris) je přirozeně se vyskytující dutina ve středové části kosti. V dřeňové dutině je uložena červená kostní dřeň a/nebo žlutá kostní dřeň. V případě dlouhých kostí se dřeňová dutina nachází v oblasti diafýzy. Viz také kostní dřeň, dřeňová dutina zubu.

Dřeňová dutina má v souvislosti s lékařstvím dva různé významy: dřeňová dutina kosti, dřeňová dutina zubu.

Dřeňová metastáza je zhoubný nádor, který se z původního (primárního) nádoru rozšířil do kostní dřeně. Viz také kostní dřeň, metastáza.

Žlutá kostní dřeň (lat. medulla ossium flava) je jeden ze dvou typů kostní dřeně. Žlutá kostní dřeň slouží především jako zásobárna tuku; za určitých podmínek, například při velké ztrátě krve nebo při horečce, se však může přeměnit na červenou kostní dřeň. Žlutá kostní dřeň je někdy kvůli velkému množství tukových buněk označována rovněž jako tuková dřeň. Viz také kostní dřeň, červená kostní dřeň.