Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Chřipková epidemie neboli epidemie chřipky je podle definice Státního zdravotního ústavu situace, kdy nemocnost chřipkou přesáhne hranici 1600 až 1700 nemocných na 100 000 obyvatel. Odhaduje se, že během chřipkové epidemie, která obvykle trvá od prosince do března, se chřipkou nakazí přibližně 5–15 % populace. Během chřipkové sezóny poskytuje informace o aktuálním výskytu chřipky v České republice Národní referenční laboratoř pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění, která je součástí Státního zdravotního ústavu. Viz také chřipka, epidemie.

Epidemie je propuknutí infekčního onemocnění, které se rychle šíří a v dané oblasti postihuje vysoké procento vnímavých obyvatel.

Epidemiologické modely pomáhají předpovídat další vývoj na základě dosud známých parametrů epidemie a charakteristik onemocnění. Jde například o krátkodobou předpověď počtu nově potvrzených případů onemocnění, počet hospitalizovaných, počet osob v těžkém stavu nebo s vysoce intenzivní péčí, počet úmrtí, stanovení reprodukčního čísla, hodnocení souvislostí se zavedenými opatřeními. V České republice byl v době epidemie COVID-19 v roce 2020 za tímto účelem využit rozšířený epidemiologický S(E)IR model, který je standardem v modelování vývoje akutních infekčních onemocnění. Jedinci v populaci se v něm nacházejí v jednom ze tří, resp. 4 stavů: S – náchylní jedinci, (E – infikovaní jedinci), I – infekční jedinci, R – jedinci po konci infekčnosti. Do modelu jsou dále zahrnuty parametry jako počet osob s prokázanou nákazou, inkubační a infekční doba onemocnění, sériový interval (interval mezi nástupem příznaků u nakažlivého jedince a prvním nástupem příznaků u nakažené osoby), podíl subklinických případů (bez příznaků onemocnění), efektivita testování, počet importovaných případů. Vedle předpovědi dalšího vývoje epidemie je výstupem modelu také kalibrované hodnoty modelu, zejména základní/efektivní reprodukční číslo, standardně označované jako R.

Epidemiologie je obor, který se zabývá studiem výskytu různých jevů a událostí souvisejících se zdravím v dané populaci (např. šíření infekčních onemocnění). Získané poznatky jsou pak uplatňovány k ovlivňování těchto jevů a událostí, potažmo ke zvládání konkrétních problémů v oblasti veřejného zdraví. Odvozené přídavné jméno je epidemiologický, odborník na epidemiologii se nazývá epidemiolog. Viz také epidemie, -ologie.

Import (v epidemiologii) doslova znamená „dovoz“ a vztahuje se k nějakému konkrétnímu infekčnímu onemocnění. V tomto smyslu importovaný případ je případ onemocnění, který se do dané oblasti dostal pozemní, námořní nebo leteckou dopravou (opakem importovaného případu je autochtonní případ). Viz také autochtonní.

Sezónní chřipka je označení pro „klasickou“ chřipku, která se mezi lidmi šíří především v chladném ročním období. Pojem „sezónní chřipka“ se používá k odlišení od prasečí chřipky, ptačí chřipky apod. Viz také sezónní, chřipka.

Chřipková pandemie neboli pandemie chřipky je situace, kdy se určitá forma chřipky rozšíří během krátké doby po celém světě. Chřipkové pandemie se obvykle objevují po 10 až 40 letech. Ve 20. století svět zažil tři velké pandemie, v 21. století zatím jednu (viz tabulka). Tabulka 1: Chřipkové pandemie v 20. a 21. století Období Typ chřipkového viru Označení chřipky v médiích Odhadovaný počet obětí na životech 1918–1920 A/H1N1 španělská chřipka 20–50 milionů 1957–1958 A/H2N2 asijská chřipka 1 milion 1968–1969 A/H3N2 hongkongská chřipka 1 milion 2009–2010 A/H1N1/09 mexická prasečí chřipka 148–249 tisíc [3] Viz také chřipka, pandemie.

Asijská chřipka je někdejší mediální označení pro chřipkovou pandemii, která probíhala v letech 1957–1958, byla způsobena chřipkovým virem A/H2N2 a vyžádala si přibližně milion obětí na životech. Viz také chřipka, chřipková pandemie.

Španělská chřipka je někdejší mediální označení pro chřipkovou pandemii, která probíhala v letech 1918–1920, byla způsobena chřipkovým virem A/H1N1 a vyžádala si (podle různých odhadů) 20 až 50 milionů obětí na životech. Viz také chřipka, chřipková pandemie.

Mexická prasečí chřipka je někdejší mediální označení pro chřipkovou pandemii, která probíhala v letech 2009–2010, byla způsobena chřipkovým virem A/H1N1/09 a vyžádala si podle odhadů 148–249 tisíc obětí na životech. Viz také prasečí chřipka, chřipková pandemie.