Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Cévní protéza je zdravotnický prostředek vyrobený ze syntetického nebo biologického materiálu, který se používá k chirurgické „opravě“ poraněných nebo nemocných krevních cév. Viz také cévy, protéza, stentgraft.

Protéza je umělá náhrada chybějící části těla, o kterou člověk přišel následkem úrazu nebo nemoci, případně se bez ní již narodil. Účelem protéz je plnit funkci chybějící části těla (končetina, zuby, hrtan apod.). Odvozené přídavné jméno je protetický. Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz protéza.

Zubní protéza je jiný název pro snímatelnou zubní náhradu. Viz také zuby, protéza.

Hlasová protéza je jeden ze způsobů náhrady hlasu po laryngektomii (chirurgickém odstranění hrtanu). Při této metodě náhrady hlasu používá člověk s tracheostomií k mluvení jícen, ale jiným způsobem než při tvorbě jícnového hlasu. Během operace chirurg vytvoří otvor mezi průdušnicí a jícnem. Do tohoto otvoru vloží trubičku s chlopní, tzv. hlasovou protézu. Ta brání tomu, aby se při polykání dostávalo jídlo a pití z jícnu do průdušnice. Při výdechu však hlasová protéza umožňuje průchod vzduchu z průdušnice do jícnu – a dále do krku a úst, což opět umožňuje vydávání zvuků. Aby však vzduch mohl být odváděn z průdušnice do jícnu, musí člověk při výdechu držet tracheostomii uzavřenou, typicky ji ucpe prstem jedné ruky. Výhodou je, že člověk se naučí znovu mluvit poměrně rychle. Nevýhodou je však „blokování“ jedné ruky při mluvení. Obrázek: Hlasová protéza – schematický nákres. (Zdroj: By Laryngectomy 2010 - Own work, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=18008631) Viz také protéza, laryngektomie, jícnový hlas, elektrolarynx.

Ischemická cévní mozková příhoda (iCMP) je jedním ze dvou „hlavních“ typů cévní mozkové příhody. Při iCMP je v mozku narušen krevní oběh. Příčinou je obvykle krevní sraženina (trombus), která zablokuje některou z tepen zásobujících mozek. Tato krevní sraženina se může vytvořit (a často se i vytváří) mimo samotný mozek, např. v krční tepně nebo v srdci, a krevním řečištěm je pak zanesena do mozku, kde zablokuje některou z jeho cév. Krevní sraženina však může vzniknout i přímo v mozku. V obou případech je důsledek stejný: nervové buňky nejsou dostatečně zásobovány kyslíkem a živinami, a proto odumírají. V závislosti na tom, která oblast mozku je postižena, se pak vyskytují určité neurologické příznaky, mezi které může patřit např. jednostranné ochrnutí, poruchy řeči nebo zraku. Viz také ischemie, cévní mozková příhoda, hemoragická cévní mozková příhoda.

Cévnatka (lat. choroidea) tvoří prostřední vrstvu oční bulvy: nachází se mezi bělimou a sítnicí. Cévnatka je velmi bohatě protkána krevními cévami, zásobuje sítnici živinami a kyslíkem a udržuje stálou teplotu oka. Cévnatka má největší tloušťku v nejzadnější části oka (0,2 mm), zatímco v okrajových částech se zužuje na 0,1 mm. Cévnatka společně s řasnatým tělískem a duhovkou tvoří tzv. živnatku.

Cévní rizikové faktory jsou rizikové faktory, které zvyšují pravděpodobnost vzniku srdečně-cévního onemocnění. Cévní rizikové faktory jsou rovněž spojovány se zvýšeným rizikem vzniku kognitivních poruch a demence. Některé cévní rizikové faktory lze ovlivnit úpravou životního stylu, a snížit tak riziko vzniku kognitivních poruch a demence. Mezi nejvýznamnější cévní rizikové faktory se řadí: vysoký krevní tlak (hypertenze), vysoká hladina cholesterolu v krvi (hypercholesterolemie), cukrovka (diabetes mellitus), obezita, kouření. Viz také krevní cévy, rizikové faktory.

Hemoragická cévní mozková příhoda (hCMP) je jedním ze dvou „hlavních“ typů cévní mozkové příhody. Při této závažné události vstupuje do mozkové tkáně pod vysokým tlakem krev z prasklé cévy, která byla většinou poškozena aterosklerózou. Tento typ cévní mozkové příhody se nejčastěji vyskytuje u lidí s dlouhodobou anamnézou vysokého krevního tlaku (hypertenze). Příznaky jsou podobné jako u ischemické cévní mozkové příhody, jednoznačně je od sebe odlišit může pouze lékař s využitím speciálních zobrazovacích metod (CT, MRI). Viz také hemoragie, cévní mozková příhoda, ischemická cévní mozková příhoda.

Cévní mozková příhoda (CMP) (mezi odborníky často označována jako iktus, lidově označována jako „mrtvice“ nebo „mozková mrtvice“) je následkem přerušení nebo zastavení toku krve do mozku, což má za následek odumření části mozkové tkáně pro nedostatek kyslíku. Rozlišujeme dva „hlavní“ typy cévní mozkové příhody: ischemická a hemoragická CMP. Viz také krevní cévy, mozek.

Cévní stěna je stěna tvořící „potrubí“, kterým proudí krev, tedy stěna krevních cév. Stěny tepen i žil se skládají ze tří vrstev, latinsky označovaných jako: tunica intima (vnitřní vrstva), tunica media (střední vrstva), tunica externa (vnější vrstva). Stěny tepen jsou silnější i pevnější než stěny žil, protože oproti žilním stěnám se ve stěnách tepen nacházejí další „podvrstvy“: vnitřní elastická membrána (membrana elastica interna) a zevní elastická membrána (membrana elastica externa). Naopak stěny kapilár jsou velmi tenké: jsou tvořeny jedinou vrstvou endotelových buněk. Obrázek: Struktura cévní stěny – schematický nákres. Stěny tepen (vlevo) i žil (vpravo) se skládají ze tří vrstev, zatímco stěny kapilár (dole) jsou tvořeny jedinou vrstvou endotelových buněk. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také cévy, krevní cévy.