Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Buňky lymfoidní linie jsou všechny buňky, které v rámci krvetvorby (hematopoézy) vznikají z tzv. lymfoidních progenitorových buněk (viz pravá část obrázku níže). Mezi buňky lymfoidní linie se proto řadí NK buňky, T-lymfocyty a B-lymfocyty. Obrázek: Hematopoéza v kostní dřeni – schematický nákres. Všechny buňky imunitního systému i krevní buňky vznikají z hematopoetických kmenových buněk. Platí to i pro červené krvinky a krevní destičky, ačkoli ani jedny z nich nejsou plnohodnotné buňky: červené krvinky nemají jádro ani organely, a krevní destičky jsou pouhé fragmenty (úlomky) buněk, ze kterých vznikly. (Zdroj: By OpenStax: Anatomy & Physiology, March 11, 2023, CC BY 4.0) Viz také buňka, lymfoidní, lymfoidní progenitorové buňky.

Lymfoidní progenitorové buňky jsou buňky, ze kterých v rámci krvetvorby (hematopoézy) vzniká několik typů bílých krvinek, konkrétně NK buňky, T-lymfocyty a B-lymfocyty (viz pravá část obrázku níže). Obrázek: Hematopoéza v kostní dřeni – schematický nákres. Všechny buňky imunitního systému i krevní buňky vznikají z hematopoetických kmenových buněk. Platí to i pro červené krvinky a krevní destičky, ačkoli ani jedny z nich nejsou plnohodnotné buňky: červené krvinky nemají jádro ani organely, a krevní destičky jsou pouhé fragmenty (úlomky) buněk, ze kterých vznikly. (Zdroj: By OpenStax: Anatomy & Physiology, March 11, 2023, CC BY 4.0) Viz také lymfoidní, progenitorové buňky, buňky lymfoidní linie.

Lymfoidní znamená „připomínající lymfu nebo lymfatickou tkáň“, případně „vztahující se k lymfatickému systému“. Tento výraz může označovat také určité typy krvetvorných buněk, které se nacházejí v kostní dřeni (tzv. lymfoidní progenitorové buňky). Viz také lymf(o)-.

Buňky myeloidní linie jsou všechny buňky, které v rámci krvetvorby (hematopoézy) vznikají z tzv. myeloidních progenitorových buněk (viz levá část obrázku níže). Mezi buňky meyloidní linie se proto řadí megakaryocyty (z těch pak vznikají krevní destičky), erytrocyty (červené krvinky), granulocyty (tj. bazofily, neutrofily a eozinofily) a monocyty. Obrázek: Hematopoéza v kostní dřeni – schematický nákres. Všechny buňky imunitního systému i krevní buňky vznikají z hematopoetických kmenových buněk. Platí to i pro červené krvinky a krevní destičky, ačkoli ani jedny z nich nejsou plnohodnotné buňky: červené krvinky nemají jádro ani organely, a krevní destičky jsou pouhé fragmenty (úlomky) buněk, ze kterých vznikly. (Zdroj: By OpenStax: Anatomy & Physiology, March 11, 2023, CC BY 4.0) Viz také buňka, myeloidní, myeloidní progenitorové buňky.

První linie léčby je jiný název pro primární léčbu.

Epifyzární linie je linie na každém konci dlouhé kosti, která představuje hranici mezi epifýzou a diafýzou. Epifyzární linie se vyskytují u dospělých a jsou pozůstatkem růstových plotének. Viz také dlouhé kosti, růstová ploténka.

Druhá linie léčby je jiný název pro sekundární léčbu.

Žírné buňky je jiný název pro mastocyty. Viz také buňka.

Beta-buňky je jiný název pro B-buňky. Viz také buňka.

Zánětlivé buňky jsou buňky, které se v těle ve zvýšeném počtu vyskytují při zánětu. Řadí se mezi ně zejména makrofágy, mastocyty, granulocyty, epiteloidní buňky, NK buňky a plazmocyty. V širším slova smyslu lze mezi zánětlivé buňky počítat i buňky, které se podílejí na opravných procesech souvisejících se zánětem (např. fibroblasty). Viz také zánět, buňky.