Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Viz podrážděné oko.

Syndrom suchého oka (lat. keratoconjunctivitis sicca) se vyznačuje poruchou tvorby slzného filmu, což vede k nadměrnému vysušování spojivky a rohovky. Oko není dostatečně zásobováno slznou tekutinou, případně tato tekutina neobsahuje optimální množství vody, proteinů a lipidů, aby mohla účinně svlažovat povrch oka. Syndrom suchého oka může mít různé příčiny. Projevuje se mj. pocitem cizího tělesa v oku, pálením očí a zarudlými spojivkami. Viz také syndrom.

Čočka (lat. lens) je struktura v oku, která se nachází za duhovkou a láme světlo tak, aby dopadlo na sítnici takovým způsobem, aby se vytvořil ostrý obraz – a to bez ohledu na to, zda se člověk dívá do dálky nebo pozoruje něco v blízkosti; z toho důvodu mění čočka své zakřivení (tvar). Čočka je elastická a prostřednictvím tenkých vlákének je připojena k řasnatému tělísku. Pozoruje-li člověk nějaký blízký předmět, napnutím svalových vlákének se vazy řasnatého tělíska uvolní, tím se čočka více zaoblí a nabývá kulovitějšího tvaru. Přední komora oční se trochu zploští a duhovka se zúží. Celkově se zvyšuje optická mohutnost čočky a člověk vidí ostře do blízka. Při pohledu do dálky se čočka naopak zplošťuje, neboť vazy řasnatého tělíska čočku natahují (výše zmíněná svalová vlákénka přitom nejsou aktivní).

Psychická bolest je jiný název pro duševní bolest. Viz také psychický.

Bolest ucha může mít různé příčiny, ale tou nejznámější zánět středního ucha. Je to první, na co pomyslíme při bolesti ucha u dítěte. U dospělého pacienta je příčinou spíše zánět ušního zvukovodu. Kromě bolesti může být přítomen výtok z ucha nebo porucha sluchu. Do oblasti ucha se mohou přenášet bolesti zuby a lymfatických uzlin, bolesti hlavových nervů či krční páteře. Praktický lékař obvykle problém vyřeší sám nebo zajistí specializované vyšetření. Viz také bolest.

Bolest při pohlavním styku neboli dyspareunie je jednou ze sexuálních dysfunkcí. Dyspareunie může mít mnoho příčin, které lékaři obvykle rozdělují do dvou hlavních skupin: Organické příčiny: infekce nebo záněty ženských pohlavních orgánů, sexuálně přenosné infekce, endometrióza, následky úrazů (např. porodní poranění, ale i jiné úrazy), následky operací (např. jizvy, srůsty), malformace pohlavních orgánů, nádory, vaginální suchost (např. v důsledku hormonálních změn během menopauzy a po ní) apod. Neorganické (psychologické, duševní) příčiny: problémy v partnerském vztahu, psychosociální faktory, úzkostné poruchy, dříve prožité sexuální násilí apod. Někdy však může hrát roli i více faktorů najednou. Léčba vždy závisí na příčině dyspareunie u konkrétního pacienta či pacientky. Viz také bolest, sexuální dysfunkce.

Multimodální léčba bolesti se používá k úlevě od chronické bolesti. K úspěšnému zmírnění chronické bolesti je často nutné použít několik léčebných metod současně, neboť samotné užívání léků proti bolesti (odborně analgetik) většinou nestačí. Proto lékař většinou doporučí i nemedikamentózní metody – například pohybovou aktivitu, relaxační metody, fyzioterapii, psychoterapii, případně speciální školení a semináře. Pacientovi se v takovém případě věnují odborníci z různých oborů: kromě lékaře například i fyzioterapeut či psycholog. Viz také multimodální, léčba bolesti.

Specifická bolest šíje je souhrnné označení pro různé bolestivé stavy v oblasti krční páteře, u nichž lze určit konkrétní tělesnou příčinu (kromě přetížení svalů v této oblasti. Specifická bolest šíje se vyskytuje výrazně méně často než nespecifická bolest šíje. Poměrně častou příčinou specifické bolesti šíje je výhřez meziobratlové ploténky, což vede ke zúžení páteřního kanálu (spinální stenóza) nebo útlaku míšních nervů (foraminální stenóza); to vše může vyústit v různé neurologické příznaky. Dalšími – spíše vzácnějšími – příčinami bolesti šíje jsou například abscesy, hematomy, záněty, patologické změny meziobratlových kloubů, osteoporóza, nádory, revmatická onemocnění nebo infekce. Akutní bolest šíje může být způsobena i úrazem (traumatem): v tomto ohledu je nechvalně proslulý tzv. whiplash syndrom, který postihuje například – ale nejen – některé účastníky autonehod. Viz také specifický, bolest šíje, nespecifická bolest šíje.

Léčba bolesti je souhrn veškerých léčebných opatření, která jsou zaměřena na odstranění (nebo alespoň výrazné zmírnění) bolesti, ať už akutní nebo chronické. Při léčbě bolesti se uplatňují různé medikamentózní a nemedikamentózní metody, často i jejich kombinace. Odborníci doporučují léčit akutní bolest co možná nejdříve pomocí analgetik (léků proti bolesti). V mnoha případech tak lze zabránit jejímu přechodu do chronické formy. Léčba chronické bolesti může být někdy obtížná. Ne vždy je možné dosáhnout úplného vyléčení bolesti. V případě chronické bolesti odborníci někdy doporučují multimodální léčbu. V mnoha případech lze chronickou bolest zmírnit natolik, že člověk může normálně fungovat v každodenním životě. Viz také bolest.

Intervenční léčba bolesti je souhrnné označení pro některé postupy, které se používají k léčbě chronické bolesti – zvláště v případě, že bolest nelze zmírnit ani pomocí kombinace medikamentózní léčby (opioidní analgetika, neopioidní analgetika a/nebo koanalgetika) a neintervenčních metod nemedikamentózní léčby (pohybová aktivita, relaxační metody, fyzioterapie, psychoterapie apod.). Intervenční léčba bolesti se pomocí různých zásahů (intervencí) snaží trvale nebo dočasně odstranit zdroj bolesti v těle. Konkrétními příklady intervenční léčby bolesti jsou nervová blokády, některé zákroky v blízkosti míchy a neurostimulační metody. Viz také intervence, léčba bolesti.