Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Autologní transplantace hematopoetických kmenových buněk neboli autologní HSCT je zákrok, při kterém lékaři pacientovi před zahájením léčby (buď radioterapie nebo chemoterapie) odeberou zdravé hematopoetické kmenové buňky (HSC) z jeho vlastní krve nebo kostní dřeně, bezpečně je uloží, a po léčbě je do pacientova těla vrátí. Cílem tohoto zákroku je nahradit HSC, které byly zničeny radioterapií nebo vysokými dávkami chemoterapie. Autologní transplantace hematopoetických kmenových buněk se nejčastěji používá při léčbě hematologických malignit, jako jsou leukemie či lymfomy. Viz také autologní, transplantace hematopoetických kmenových buněk.

Transplantace hematopoetických kmenových buněk (někdy jen zkráceně transplantace kmenových buněk*) neboli HSCT (zkratka pochází z anglického názvu haematopoietic stem cell transplantation) je zákrok, při němž pacient dostane zdravé hematopoetické kmenové buňky (HSC), které nahradí jeho vlastní HSC zničené radioterapií nebo vysokými dávkami chemoterapie. Zdravé HSC mohou pocházet z krve nebo kostní dřeně buď samotného pacienta, nebo příbuzného či nepříbuzného dárce. Podle toho se rozlišuje: autologní HSCT – použity jsou pacientovy vlastní HSC, které byly odebrány (a bezpečně uloženy) ještě před zahájením léčby, alogenní HSCT – použity jsou HSC příbuzného nebo nepříbuzného dárce, syngenní HSCT – použity jsou HSC od jednovaječného dvojčete. * Terminologická poznámka: Zejména v odborných textech by se pro „transplantaci hematopoetických kmenových buněk“ zkrácený název „transplantace kmenových buněk“ neměl používat, neboť kmenových buněk existuje mnohem více typů než jen hematopoetické. Nicméně v běžné praxi se zkrácený název poměrně často užívá, ačkoli je nepřesný. Viz také transplantace, hematopoetické kmenové buňky.

Alogenní transplantace hematopoetických kmenových buněk neboli alogenní HSCT je zákrok, při kterém pacient od dárce dostane zdravé hematopoetické kmenové buňky (HSC), které nahradí jeho vlastní HSC zničené radioterapií nebo vysokými dávkami chemoterapie. Při tomto zákroku mohou zdravé HSC pocházet z krve nebo kostní dřeně: příbuzného dárce, který není jednovaječným dvojčetem pacienta (viz syngenní transplantace hematopoetických kmenových buněk), nepříbuzného dárce, který má rozdílnou – byť co možná nejbližší – genetickou výbavu (například od blízkého příbuzného). Alogenní transplantace hematopoetických kmenových buněk se nejčastěji používá při léčbě hematologických malignit (jako jsou leukemie či lymfomy) a některých dalších onemocnění krve nebo imunitního systému. Viz také alogenní, transplantace hematopoetických kmenových buněk.

Syngenní transplantace hematopoetických kmenových buněk neboli syngenní HSCT je zákrok, při kterém pacient od dárce dostane zdravé hematopoetické kmenové buňky (HSC), které nahradí jeho vlastní HSC zničené radioterapií nebo vysokými dávkami chemoterapie. Při tomto zákroku zdravé HSC pocházejí z krve nebo kostní dřeně pacientova jednovaječného dvojčete. Viz také syngenní, transplantace hematopoetických kmenových buněk.

Transplantace kmenových buněk je zkrácený název pro transplantaci hematopoetických kmenových buněk. Terminologická poznámka: Zejména v odborných textech by se pro „transplantaci hematopoetických kmenových buněk“ zkrácený název „transplantace kmenových buněk“ neměl používat, neboť kmenových buněk existuje mnohem více typů než jen hematopoetické. Nicméně v běžné praxi se zkrácený název poměrně často užívá, ačkoli je nepřesný. Viz také transplantace, kmenové buňky.

Hematopoetické kmenové buňky neboli HSC (zkratka pochází z anglického názvu haematopoietic stem cells) jsou nezralé buňky, ze kterých se mohou vyvinout všechny typy krevních buněk – tedy červené krvinky, bílé krvinky nebo krevní destičky. Hematopoetické kmenové buňky se nacházejí jak v periferní krvi, tak v kostní dřeni. HSC jsou konkrétním příkladem tzv. multipotentních kmenových buněk. Viz také hematopoéza, kmenové buňky.

Autologní transplantace neboli autotransplantace je transplantace, při níž transplantovaná tkáň nebo orgán pochází od stejného jedince. Například pacientovi před cytostatickou léčbou je odebrána kostní dřeň, a po léčbě je transplantována zpět do jeho organismu. Výhodou autotransplantace (v porovnání s alogenní transplantací) je to, že dárce je zároveň příjemcem, proto se po zákroku není třeba obávat rejekce transplantátu (tj. toho, že pacientův imunitní systém transplantovanou tkáň „odmítne“) a není tedy nutné nasadit imunosupresivní léčbu. Viz také autologní, transplantace.

Autologní transplantace kostní dřeně neboli autologní BMT je zákrok, při kterém lékaři pacientovi před zahájením léčby (buď radioterapie nebo chemoterapie) odeberou zdravé hematopoetické kmenové buňky (HSC) z jeho vlastní kostní dřeně, bezpečně je uloží, a po léčbě je do pacientova těla vrátí. Cílem tohoto zákroku je nahradit HSC, které byly zničeny radioterapií nebo vysokými dávkami chemoterapie. Viz také autologní, transplantace kostní dřeně.

Hematopoetická tkáň je jiný název pro krvetvornou tkáň. Viz také hematopoéza, tkáň.

Hematopoetický systém neboli krvetvorný systém je souhrnné označení pro orgány a tkáně, které se podílejí na tvorbě a dozrávání buněčných složek krve (lidově řečeno krvinek). Do hematopoetického systému se tak řadí zejména kostní dřeň a lymfatické uzliny, podle některých autorů i slezina a brzlík. Viz také hematopoéza, orgánový systém.