Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Arteriální hypotenze je odborný název pro nízký krevní tlak. Viz také arteriální, hypotenze.

Nervově zprostředkovaná hypotenze je forma hypotenze, která nastává při poruchám komunikace mezi mozkem a srdcem. Může se objevit po dlouhodobém stání, ale také jako reakce na vzrušení nebo stresové situace. Tento typ je častější u dětí a mladých lidí než u starších pacientů. Viz také hypotenze.

Těžká hypotenze je forma hypotenze, která je často spojena se šokem. Krevní tlak klesne na tak nízkou hodnotu, že mozek, ledviny a další životně důležité orgány nejsou dostatečně prokrvovány a nemohou tak plnit své funkce. V extrémním případě dochází k život ohrožujícímu šokovému stavu. Viz také hypotenze.

Ortostatická hypotenze je forma hypotenze, která může nastat při vstávání ze sedu nebo z lehu v případě, kdy tělo není schopné dostatečně rychle upravit krevní tlak a distribuci krve tak, aby se přizpůsobilo změně polohy. Pokles krevního tlaku obvykle trvá jen několik sekund nebo minut a rychle se vrátí k normálu. Ortostatická hypotenze se může objevit ve všech věkových skupinách, ale častější je u starších lidí, zejména u lidí s podlomeným zdravím. Může se jednat i o příznak jiné nemoci. Viz také hypotenze.

Chronická asymptomatická hypotenze je forma hypotenze, při níž mají pacienti trvale nízký krevní tlak bez obtíží a bez nutnosti léčby. Často jsou postiženi mladí, štíhlí lidé (zejména dívky a ženy) a hubení starší lidé. Obvykle nelze určit příčinu, v takovém případě se mluví o primární hypotenzi. Nízký krevní tlak může být způsoben také těhotenstvím, po porodu pak tento typ hypotenze obvykle vymizí. Viz také chronický, asymptomatický, hypotenze.

Hypotenze má v souvislosti s lékařstvím dva různé významy: nízký krevní tlak (v kardiologii) – v tomto smyslu se pojem „hypotenze“ používá nejčastěji; nízký tlak jiné tělesné tekutiny, než je krev – například komorové tekutiny (uvnitř oka), mozkomíšního moku (tekutina obklopující mozek a míchu) apod. Odvozené přídavné jméno je hypotenzní. Opakem hypotenze je hypertenze. Viz také hypo-, nízký krevní tlak a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz hypotenze, hypotenzní apod.

Arteriální katétr je tenká hadička, která slouží k zajištění přístupu do tepenného systému a používá se například: v případě, že je nutné nepřetržitě měřit krevní tlak pacienta v kritickém stavu;: v případě nutnosti častých odběrů tepenné krve; u chirurgických výkonů, při nichž se očekává větší krevní ztráta nebo u pacientů s vyšším rizikem komplikací během anestezie (typicky pacienti s nemocným srdcem nebo plícemi); apod. Katétr se zavádí do některé z tepen, nejčastěji na vnitřní straně předloktí. Další možností je loketní jamka nebo tříslo. Ke kůži se fixuje speciálním krytím nebo přišitím (viz obrázek níže). Na první pohled se podobá perifernímu žilnímu katétru. Arteriální katétr je zaveden pouze po nezbytně nutnou dobu. Obrázek: Arteriální katétr – ilustrační fotografie. (Zdroj: Česká společnost anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny) Viz také arteriální, katétr, periferní žilní katétr.

Arteriální embolizace, transarteriální embolizace neboli TAE (zkratka pochází z anglického názvu transarterial embolisation) je zákrok, při kterém lékař zablokuje přívod krve do zhoubného nádoru nebo abnormální oblasti nějaké tkáně. Při arteriální embolizaci lékař provede malý řez na vnitřní straně stehna a zavede katétr (tenkou ohebnou trubičku) do tepny v blízkosti nádoru nebo abnormální tkáně. Jakmile je katétr na určeném místě, jsou do něj vstříknuty miniaturní částice (nejčastěji drobné želatinové kuličky). Tím je zablokována tepna a zastaven přítok krve do nádoru nebo abnormální oblasti tkáně. V onkologii se arteriální embolizace používá k léčbě některých typů zhoubných nádorů jater, zhoubných nádorů ledvin a neuroendokrinních nádorů. Viz také arteriální, embolizace, radioembolizace, chemoembolizace.

Arteriální hypertenze je odborný název pro vysoký krevní tlak. Viz také arteriální, hypertenze.

Arteriální tlak neboli tepenný tlak je krevní tlak, který působí na cévní stěnu v tepnách; obvykle se tím rozumí tepny systémového oběhu (viz Poznámka níže). Normální (fyziologický) arteriální tlak v klidu se u dospělých pohybuje v rozmezí: 100 až 140 mmHg během systoly (systolický krevní tlak) 60 až 90 mmHg během diastoly (diastolický krevní tlak). Poznámka: Pro arteriální tlak v plicním oběhu (přesněji řečeno v plicnici) se používá název tlak v plicnici. Viz také arteriální, krevní tlak, venózní tlak.