Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Amyloidové plaky je jiný název pro senilní plaky. Viz také beta-amyloid.

Označení amyloidóza zahrnuje skupinu onemocnění, při kterých se v různých tkáních ukládá tzv. amyloid (jeden z mnoha typů proteinů). Tkáně a orgány, ve kterých se amyloid ukládá, jsou pak do různé míry poškozeny.

Amyloidová PET je poměrně nová zobrazovací metoda, která se někdy používá při diagnostice Alzheimerovy choroby. Jedná se o speciální způsob provedení pozitronové emisní tomografie, která dokáže zobrazit existující amyloidové plaky v mozku pacientů. Před zavedením amyloidové PET bylo možné tyto plaky odhalit až po smrti pacienta, tzn. při pitvě jeho mozku. Viz také senilní plaky, pozitronová emisní tomografie.

Beta-amyloid je peptid přirozeně se vyskytující v lidském těle, který vzniká degradací (odbouráváním) amyloidového prekurzorového proteinu. Ve zdravém mozku se APP snadno štěpí a rozkládá. U pacientů s Alzheimerovou chorobou je však metabolismus APP narušen a vzniká tzv. beta-amyloid, který se pak v těle hromadí, shlukuje a vytváří nerozpustné usazeniny mezi nervovými buňkami, tzv. senilní plaky. Tělo pak již tyto usazeniny nedokáže rozložit. Viz také Alzheimerova choroba, senilní plaky, amyloidový prekurzorový protein.

Amyláza je označení pro kterýkoli ze skupiny enzymů, které štěpí škrob na jednodušší cukry. U člověka je amyláza obsažena ve výměšcích (sekretech) slinných žláz a slinivky břišní. Amylázy se řadí mezi trávicí enzymy. Viz také trávicí enzymy.

Amyloidový prekurzorový protein neboli APP (zkratka pochází z anglického názvu amyloid precursor protein) je protein, jehož degradací (odbouráváním) vzniká beta-amyloid, hlavní složka senilních plaků u pacientů s Alzheimerovou chorobou. Viz také prekurzor, proteiny, Alzheimerova choroba, senilní plaky, beta-amyloid.

Amylopektin je zásobní polysacharid rostlin, který se skládá z mnoha glukózových jednotek. Amylopektin je jednou ze dvou složek škrobu (druhou složkou je amylóza). Obrázek: Zjednodušeně znázorněná chemická struktura malé části molekuly amylopektinu. Konec každé úsečky (není-li na ní zakreslen atom jiného chemického prvku, např. kyslíku) znázorňuje jeden atom uhlíku. Molekula amylopektinu je mnohokrát větvená a je tvořena mnoha tisíci glukózových jednotek – na obrázku je tedy znázorněna jen velmi malá část takové molekuly. (Zdroj: By NEUROtiker - Own work,

Amylóza je zásobní polysacharid rostlin, který se skládá z mnoha glukózových jednotek. Amylóza je jednou ze dvou složek škrobu (druhou složkou je amylopektin). Obrázek: Zjednodušeně znázorněná chemická struktura amylózy. Konec každé úsečky (není-li na ní zakreslen atom jiného chemického prvku, např. kyslíku) znázorňuje jeden atom uhlíku. V levé, prostřední i pravé části obrázku jsou znázorněny glukózové jednotky. V prostřední části je hranatou závorkou vyznačena mnohokrát (300× až 600×) se opakující glukózová jednotka. (Zdroj: By NEUROtiker - Own work, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=2052232) Viz také škrob.