Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Alergie na prachové roztoče je po pylové alergii druhou nejčastější alergií a v České republice se s ní potýkají tisíce lidí. Původci alergie jsou nejčastěji prachoví roztoči, vzácněji potravinoví roztoči. Roztoči žijí v každé – jakkoli čisté – domácnosti a běžnými čisticími metodami se nedají bezezbytku odstranit. Viz také alergie.

Alergie na plísně se často vyskytuje společně s pylovou alergií nebo s alergií na prachové roztoče. Na plísně je citlivých přibližně 5 % obyvatelstva. Vdechované alergeny plísní se často podílejí na vzniku astmatu nebo alergické rýmy. Viz také alergie, plísně.

Alergie na léky je jiný název pro lékové alergie. Viz také alergie, léky.

Alergie na mléko je typ alergie, při němž imunitní systém přemrštěně reaguje na určité bílkovinné složky mléka (kasein nebo syrovátkový protein). Potíže se mohou objevit buď bezprostředně po konzumaci mléka, nebo se zpožděním. Příznaky se mohou projevit na rtech, v ústech, v jícnu, v nose či v dolních dýchacích cestách, případně na kůži nebo na očích. Postižen může být i trávicí trakt, plíce a kardiovaskulární systém. Mezi časté reakce se mj. řadí: pocit brnění či mravenčení v ústech, svědění a otoky na sliznicích podél celého trávicího traktu (od rtů až po řitní otvor) i na kůži (kopřivka, později se mohou objevit i ekzémy), náhlá dušnost (alergické astma), alergický šok. Pozor: Alergie na mléko není totéž co intolerance laktózy! Zatímco u intolerance způsobuje potíže určitý druh sacharidu (konkrétně laktóza), u alergie jsou problematické určité proteiny, které jsou obsaženy v mléce. Alergie na mléko je alergií v klasickém smyslu, tzn. imunitní systém bojuje proti látce, která je pro tělo ve skutečnosti neškodná, a to se projevuje alergickými příznaky. Viz také alergie, intolerance laktózy.

Alergie na zvířecí srst je třetí nejčastější forma alergie dýchacích cest, hned po pylové alergii a alergii na prachové roztoče. Označení „alergie na zvířecí srst“ však vlastně není správné, protože lidský organismus nereaguje na samotnou zvířecí srst, nýbrž na některé proteiny, které se nacházejí v odlupující se kůži, mazu, slinách, potu, výkalech nebo moči. Tyto alergeny jsou pro nealergické lidi naprosto neškodné. U senzibilizovaných lidí však mohou vést k zánětu spojivek, alergické rýmě nebo astmatu. U některých senzibilizovaných osob se při bezprostředním kontaktu se zvířetem vyvine i kopřivka. Viz také alergie.

Alergie na hmyzí bodnutí neboli alergie na hmyzí jed je alergická reakce na hmyzí jed, který se do těla dostal v důsledku bodnutí hmyzem. Po bodnutí včely nebo vosy se přehnaná reakce v oblasti místa vpichu – tzv. místní alergická reakce – vyskytuje až u 4,5 % obyvatelstva. Až u 3,5 % obyvatelstva se vyskytuje celková alergická reakce – tedy potíže, které se vyskytují ve větší vzdálenosti od místa vpichu a které mohou v těžkých případech vést k trvalým tělesným následkům, nebo dokonce k úmrtí. V důsledku alergické reakce na včelí nebo vosí bodnutí v Evropě každoročně zemře asi 200 lidí, další tisíce lidí jsou ošetřeny na urgentních příjmech. Viz také alergie.

Fyziologický roztok je 0,9% roztok chloridu sodného (NaCl) ve vodě. Jinými slovy se jedná o „9 g soli v jednom litru vody“, ovšem ve výrazně vyšší čistotě, než by bylo možné dosáhnout v běžné domácnosti. Fyziologický roztok má v lékařství a ošetřovatelství široké využití: podává se například v nitrožilních infuzích pro pacienty, kteří ztratili hodně tekutin, používá se při hemodialýze, případně v něm lze rozpustit některé léky, které mohou být pomocí nitrožilních infuzí podávány pacientům.

Alergická reakce cytotoxického typu neboli imunopatologická reakce II. typu je jedním ze čtyř typů alergických reakcí, ale vyskytuje se velmi zřídka. V tomto případě se na antigen (vázaný na povrch buňky nebo vyskytující se na povrchu orgánu) naváže protilátka, díky níž pak imunitní systém cílovou buňku (označenou komplexem antigen-protilátka) zničí. Příkladem je situace, kdy se některé léky vážou na povrch krevních buněk. Na tyto léky (antigeny) se navážou protilátky a imunitní systém ničí krevní buňky vlastního těla. Při vyšetření krve se to může projevit např. poklesem počtu bílých krvinek (granulocytů) nebo krevních destiček (trombocytů). Viz také alergická reakce, cytotoxicita.

Léková alergie neboli alergie na lék(y) je abnormální reakce imunitního systému na konkrétní lék nebo léky. Lékovou alergii může vyvolat jakýkoli lék – ať už volně prodejný, nebo na předpis. U některých léků je však vznik lékové alergie pravděpodobnější. Nejčastějšími příznaky lékové alergie jsou kopřivka, vyrážka nebo horečka. Léková alergie může způsobovat závažné reakce, včetně život ohrožujícího anafylaktického šoku. Léková alergie není totéž co vedlejší účinek léku, tedy známá možná reakce, která je uvedená v příbalovém letáku. Viz také léky, alergie.

Provokační testy při diagnostice alergií spočívají v tom, že lékař pacienta za přísně kontrolovaných podmínek vystaví kontaktu s alergenem. Rozlišujeme dva hlavní typy: lékové provokační testy, potravinové provokační testy. Viz také alergie, provokační test (obecně).