Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Akutní stresová reakce neboli ASR je intenzivní, nepříjemná a narušená reakce, která nastupuje krátce po silně traumatizující události a je časově omezená (maximální délka jejího trvání se však podle různých autorů liší). ASR se projevuje většinou agresivním chováním vůči vlastnímu okolí. Častými spouštěči ASR jsou smrt blízké osoby, prožití nehody nebo zažití násilí. ASR začíná bezprostředně po spouštěcí události emočním zmatením a s ním spojenou směsicí úzkosti, zoufalství, hyperaktivity nebo uzavření se do sebe. Příznaky akutní fáze, které většinou do tří dnů odezní, jsou zejména smutek a agresivita. Viz také akutní, stresová reakce, posttraumatická stresová porucha.

Stresová reakce je obecně jakákoli (tělesná nebo duševní) reakce lidského těla na nepříznivé podněty, které mají tendenci narušit rovnováhu organismu. Tyto nepříznivé podněty mohou být tělesné nebo duševní, vnitřní nebo vnější. Pro přežití člověka bylo již v pravěku důležité umět rychle reagovat na okolní prostředí: v případě nebezpečí bleskově utéct nebo se bránit, v případě chladu nebo horka udržovat normální tělesnou teplotu apod. Jinými slovy, biologicky jsme „naprogramováni“ k tomu, aby se naše tělo neustále přizpůsobovalo okolnímu prostředí. Pokud je stresová reakce nepřiměřená nebo trvá příliš dlouho, může vést k různým poruchám. Viz také akutní stresová reakce.

Stresová inkontinence moči je typ inkontinence moči, při níž dochází k nechtěnému úniku moči při různých činnostech souvisejících se zvýšením nitrobřišního tlaku (např. zvedání břemen, kašel, smích, kýchání, tělesná aktivita, změna polohy apod.). Při léčbě někdy mohou pomoci Kegelovy cviky. Viz také inkontinence, inkontinence moči.

„Stresové hormony“ je lidové označení pro hormony, které se do krevního oběhu uvolňují ve stresových situacích, tedy v rámci poplachové reakce (angl. fight-or-flight response). Příklady stresových situací jsou vážná onemocnění, vysoká tělesná zátěž (např. ve výkonnostním sportu), smyslové přetížení (např. velký hluk), duševní trauma apod. Skupina stresových hormonů není definována zcela jednoznačně, protože ve výše popsaných situacích se uvnitř těla odehrávají různé procesy. Odborníci se však víceméně shodují na tom, že nejdůležitějšími stresovými hormony jsou kortizol, adrenalin a noradrenalin. Viz také hormony, katecholaminy, poplachová reakce.

Posttraumatická stresová porucha neboli PTSD (zkratka pochází z anglického názvu posttraumatic stress disorder) je forma úzkostné poruchy, která je způsobena stresující nebo traumatickou životní událostí. Mezi časté rizikové faktory PTSD patří: sexuální nebo fyzické zneužívání v raném věku, traumatické zážitky z válečného konfliktu, prožití vážné nehody, požáru, teroristického útoku nebo přírodní katastrofy, jako jsou povodně nebo zemětřesení, svědectví násilí nebo násilné smrti, prožití fyzického útoku, jako je znásilnění, loupež nebo přepadení. Viz také posttraumatický, porucha, akutní stresová reakce.

Akutní medicína je lékařský obor, který se zaměřuje na diagnózu a léčbu akutních stavů a úrazů, které vyžadují okamžitou lékařskou pomoc. Akutní medicína je praktikována buď ve specializovaných nemocničních oddděleních (viz urgentní příjem), nebo v terénu zásluhou zdravotnických záchranářů. Viz také medicína (lékařství), intenzivní medicína.

Emoční reakce je okamžitá a „pocitová“ reakce (např. pocit štěstí, strachu, smutku apod.) na nějaký podnět (např. radostnou nebo špatnou zprávu apod.). Viz také emoce.

Akutní poškození ledvin, akutní postižení ledvin neboli AKI (zkratka pochází z anglického názvu acute kidney injury) je náhlé zhoršení funkce ledvin, což se projeví nárůstem množství močoviny a kreatininu v krvi, sníženou produkcí moči nebo obojím. AKI bylo dříve označováno jako „akutní selhání ledvin“. Jednou z možností léčby AKI je náhrada funkce ledvin. Viz také akutní, ledviny, chronické onemocnění ledvin.

Alergická reakce cytotoxického typu neboli imunopatologická reakce II. typu je jedním ze čtyř typů alergických reakcí, ale vyskytuje se velmi zřídka. V tomto případě se na antigen (vázaný na povrch buňky nebo vyskytující se na povrchu orgánu) naváže protilátka, díky níž pak imunitní systém cílovou buňku (označenou komplexem antigen-protilátka) zničí. Příkladem je situace, kdy se některé léky vážou na povrch krevních buněk. Na tyto léky (antigeny) se navážou protilátky a imunitní systém ničí krevní buňky vlastního těla. Při vyšetření krve se to může projevit např. poklesem počtu bílých krvinek (granulocytů) nebo krevních destiček (trombocytů). Viz také alergická reakce, cytotoxicita.

Imunopatologická reakce I. typu je jiný název pro alergickou reakci časného typu. Viz také imunopatologické reakce.