Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Infarkt myokardu neboli srdeční infarkt je závažný stav, ke kterému může dojít poté, co je přerušeno krevní zásobení části srdce. Často je to důsledkem krevní sraženiny (trombu), která zablokuje některou z věnčitých tepen. Trvá-li ischemie (místní nedokrvenost) odpovídající části srdce delší dobu, dochází k poškození (odumření) části srdečního svalu, tzv. infarktu myokardu. Viz také infarkt, myokard.

Infarkt znamená odumření tkáně poté, co je zablokován přívod okysličené krve z tepny zásobující tuto část těla. Tepna bývá nejčastěji zablokována v důsledku aterosklerózy, trombózy nebo embolie. Infarkt může postihnout různé orgány, nejznámější je však infarkt myokardu. Postihne-li infarkt mozkovou tkáň, hovoříme o ischemické cévní mozkové příhodě. Infarkt však může postihnout i plíce, ledviny, slezinu apod. Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz infarkt.

Srdeční infarkt je jiný název pro infarkt myokardu. Viz také infarkt.

Migrenózní infarkt je poměrně zřídka se vyskytující komplikace migrény, kdy příznaky aury trvají déle než jednu hodinu a na zobrazovacím vyšetření mozku (pomocí výpočetní tomografie nebo magnetické rezonance) lze prokázat ischemické změny. Jinými slovy, zároveň s aurou dochází k ischemické cévní mozkové příhodě. Migrenózní infarkt častěji postihuje mladší ženy. Viz také migréna, infarkt.

Perzistující aura bez infarktu neboli PAWI (zkratka pochází z anglického názvu persistent aura without infarction) je vzácně se vyskytující komplikace migrény, při níž se objevují příznaky aury, které trvají týden nebo déle; nedochází však k ischemické cévní mozkové příhodě (tzn. nejedná se o migrenózní infarkt). Viz také aura, infarkt.

Myokarditida je odborný název pro zánět srdečního svalu. Viz také myokard, -itida.

Myokard je srdeční sval, z anatomického hlediska je to jedna ze čtyř srdečních vrstev (zjednodušeně řečeno)*. Myokard se nachází mezi epikardem a endokardem a ze všech srdečních vrstev je nejmohutnější. * Terminologická poznámka: Odborníci na anatomii a histologii rozlišují pouze tři srdeční vrstvy (perikard, myokard a endokard), zatímco epikard je nejvnitřnější vrstvou perikardu. Obrázek 1: Schematický nákres jednotlivých vrstev srdeční stěny. Kromě čtyř srdečních vrstev (perikard, epikard, myokard a endokard) je znázorněna i osrdečníková dutina. (Zdroj: By OpenStax College - Anatomy & Physiology, Connexions Web site. http://cnx.org/content/col11496/1.6/, Jun 19, 2013., CC BY 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=30148195) Viz také myo-, endokard, epikard, perikard.

Akutní medicína je lékařský obor, který se zaměřuje na diagnózu a léčbu akutních stavů a úrazů, které vyžadují okamžitou lékařskou pomoc. Akutní medicína je praktikována buď ve specializovaných nemocničních oddděleních (viz urgentní příjem), nebo v terénu zásluhou zdravotnických záchranářů. Viz také medicína (lékařství), intenzivní medicína.

Akutní poškození ledvin, akutní postižení ledvin neboli AKI (zkratka pochází z anglického názvu acute kidney injury) je náhlé zhoršení funkce ledvin, což se projeví nárůstem množství močoviny a kreatininu v krvi, sníženou produkcí moči nebo obojím. AKI bylo dříve označováno jako „akutní selhání ledvin“. Jednou z možností léčby AKI je náhrada funkce ledvin. Viz také akutní, ledviny, chronické onemocnění ledvin.

Akutní stav v souvislosti s lékařstvím je náhlý nebo naléhavý zdravotní stav, kterému je třeba věnovat zvýšenou pozornost. Většina akutních stavů vyžaduje lékařskou péči. Viz také akutní.