Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Informační systém infekčních nemocí (ISIN) slouží k získávání epidemiologických údajů o výskytu pacientů s infekčními onemocněními (mj. i pacientů s COVID-19). Jde o univerzální systém, jehož účelem je získávání informací o výskytu infekčních onemocnění k posouzení vývoje epidemiologické situace na území ČR, ke sledování zdravotního stavu obyvatelstva a k řízení poskytovaní zdravotní péče. Za účelem sledování onemocnění COVID-19 byly do systému doplněny nové moduly sloužící pro zadávání dat ze strany krajských hygienických stanic, laboratoří a nemocnic starajících se o hospitalizované pacienty. Vznikající data jsou využita jak pro popisnou analýzu situace, tak jako jeden ze vstupů epidemiologických modelů COVID-19 v ČR. ISIN se tak stal ústředním informačním systémem pro sběr dat o výsledcích testů a pacientech s pozitivním výsledkem na přítomnost viru SARS-CoV-2. Statistickou jednotkou v systému je vybrané infekční onemocnění. Hlásí se potvrzené onemocnění, podezření z onemocnění, nosičství, úmrtí. Tyto povinnosti jsou upraveny zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů. Předmětem hlášení nejsou některá závažná infekční onemocnění sledovaná jinými samostatnými informačními systémy a registry. Jedná se o onemocnění tuberkulózou (dg. A15–A19), infekce přenášené převážně sexuálním stykem (dg. A50–A64, viz sexuálně přenosné infekce) a onemocnění virem lidské imunodeficience (dg. B20–B24). Samostatný informační systém mají také akutní respirační infekce (ARI) a chřipce podobná onemocnění (ILI).

Znovu se objevující infekční nemoci (angl. reemerging infectious diseases) jsou již známá infekční onemocnění, jejichž zvýšená incidence nebo jejich znovuobjevení se v populaci souvisí se změnou procesu šíření nákazy (např. záškrt, černý kašel). Viz také infekční onemocnění, nové infekční nemoci.

Nové infekční nemoci (angl. emerging infectious diseases) jsou: infekční onemocnění vyvolaná nově identifikovanými infekčními agens nebo novými kmeny či druhy již známých mikroorganismů (např. HIV/AIDS, COVID-19, lymeská borrelióza), nová infekční onemocnění vzniklá změnou nebo vývojem již známého infekčního agens (např. antigenní shift u chřipkového viru typu A), známá infekční onemocnění, která se šíří na novém území (např. západonilská horečka). Viz také infekční onemocnění, znovu se objevující infekční nemoci.

COVID-19 je označení pro infekční onemocnění způsobené koronavirem SARS-CoV-2, který se poprvé objevil koncem roku 2019 ve Wu-chanu v Číně.

Pandemie COVID-19 byla celosvětovou pandemií onemocnění COVID-19, jehož původcem byl koronavirus s označením SARS-CoV-2. Tento virus (do té doby neznámý) byl poprvé identifikován v prosinci 2019 v čínském městě Wu-chan, počátkem roku 2020 se rozšířil do dalších oblastí Asie a poté do celého světa. Světová zdravotnická organizace prohlásila pandemii za ukončenou v květnu 2023. Od prosince 2019 do května 2023 si onemocnění vyžádalo (podle oficiálních statistik) téměř 7 milionů obětí na životech. Viz také pandemie, COVID-19.

Mimořádné očkování je očkování fyzických osob k prevenci infekcí v mimořádných situacích. Konkrétním příkladem je očkování proti žloutence typu A po povodních. Viz také očkování.

Mimotělní membránová oxygenace neboli ECMO (zkratka pochází z anglického názvu extracorporeal membrane oxygenation) je metoda, která může u pacientů v kritickém stavu na omezenou dobu nahradit funkci srdce i plic. Jejím principem je odběr krve z žíly pacienta do tzv. oxygenátoru, kde dojde, podobně jako v plicích, k odstranění oxidu uhličitého a k okysličení, a následný návrat do arteriálního (tepenného) nebo žilního systému. Podle „místa návratu“ rozlišujeme ECMO veno-arteriální a veno-venózní. ECMO je obvykle indikována u pacientů s plicním selháním, u nichž umělá plicní ventilace (UPV) není schopna zajistit dostatečnou oxygenaci. Podobně jako u UPV jde o dočasnou podporu základních životních funkcí do doby, než je vyřešena původní příčina problému (např. srdeční zástava, selhání plic, transplantace plic, infekce).

Mimoděložní těhotenství neboli ektopická gravidita je těhotenství, při kterém se embryo uhnízdilo jinde než v děložní dutině. Nejčastějším místem mimoděložního těhotenství bývá vejcovod, ale může to být i břišní dutina, zevní povrch dělohy či vaječník. Mimoděložní těhotenství ve vejcovodu je obzvláště nebezpečné, pokud není zjištěno včas. Vejcovod – narozdíl od děložní sliznice – totiž není schopen vytvářet placentu, ani neumožňuje růst. Místo toho může prasknout, což vede k vnitřnímu krvácení, které může ženu ohrozit na životě. Z výše uvedených důvodů nemůže mimoděložní těhotenství vést k narození živého dítěte. Obrázek: Mimoděložní těhotenství – zjednodušený nákres. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také těhotenství.

Infekční astma je jednou z forem nealergického astmatu. Infekční astma se rozvíjí po virových nebo bakteriálních infekcích dýchacích cest (bronchitida), plic (pneumonie) či vedlejších nosních dutin (sinusitida). Infekce mohou rovněž zhoršovat zánětlivou reakci typickou pro astma i přecitlivělost průdušek. Viz také infekce, astma.

Infekční lékařství je jiný název pro infektologii. Viz také infekce, lékařství.