Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Žluté tělísko (lat. corpus luteum) je útvar ve vaječníku, který vzniká z Graafova folikulu po ovulaci. Žluté tělísko funguje jako dočasná endokrinní žláza, neboť se z něj uvolňují ženské pohlavní hormony, zvláště pak progesteron. Žluté tělísko přetrvává ve vaječníku několik dní – a pokud nedojde k oplodnění, postupně zaniká. Obrázek: Cyklické změny ve vaječníku. 1 = menstruace, 2 = zrající ovariální folikul, 3 = zralý ovariální folikul (Graafův folikul), 4 = ovulace, 5 = žluté tělísko, 6 = zánik žlutého tělíska. (Zdroj: CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=801807)

Žlutá zimnice je zoonotické onemocnění způsobené virem z čeledi Flaviviridae. Virus se vyskytuje v tropických a subtropických oblastech Jižní Ameriky a Afriky. Virus je přenášen na lidi, opice nebo primáty poštípáním infikovanými komáry rodu Aedes nebo Haemagogus. Virus na člověka přenášejí pouze samičky komárů. Komáři se infikují sáním na infikovaných lidech, opicích nebo primátech.

Žlutá skvrna (lat. macula lutea) je místo nejostřejšího vidění na sítnici. Tato oválná pigmentovaná oblast poblíž středu sítnice má průměr přibližně 5,5 mm. Žlutá skvrna je zodpovědná za barevné vidění s vysokým rozlišením, které je možné za dobrého osvětlení; tento druh vidění je narušen, pokud je žlutá skvrna poškozena, například při věkem podmíněné makulární degeneraci.

Žlutá kostní dřeň (lat. medulla ossium flava) je jeden ze dvou typů kostní dřeně. Žlutá kostní dřeň slouží především jako zásobárna tuku; za určitých podmínek, například při velké ztrátě krve nebo při horečce, se však může přeměnit na červenou kostní dřeň. Žlutá kostní dřeň je někdy kvůli velkému množství tukových buněk označována rovněž jako tuková dřeň. Viz také kostní dřeň, červená kostní dřeň.

Řasnaté tělísko (lat. corpus ciliare) je kruhová struktura v přední části oka, která obsahuje hladkou svalovinu a pomocí tenkých vlákének je připojena k čočce. Pozoruje-li člověk nějaký blízký předmět, napnutím svalových vlákének se vazy řasnatého tělíska uvolní, tím se čočka více zaoblí a nabývá kulovitějšího tvaru. Přední komora oční se trochu zploští a duhovka se zúží. Celkově se zvyšuje optická mohutnost čočky a člověk vidí ostře do blízka. Při pohledu do dálky se čočka naopak zplošťuje, neboť vazy řasnatého tělíska čočku natahují (výše zmíněná svalová vlákénka přitom nejsou aktivní). Epitel řasnatého tělíska navíc produkuje komorovou tekutinu, která je vylučována do zadní komory oční, a odtud proudí přes zornici do přední komory oční.

Demence s Lewyho tělísky neboli DLB (zkratka pochází z anglického názvu dementia with Lewy bodies) je Alzheimerově chorobě druhým nejčastějším typem demence. Onemocnění se vyznačuje tím, že v nervových buňkách v oblastech mozku, které se podílejí na myšlení, paměti a pohybu, vznikají bílkovinné usazeniny nazývané Lewyho tělíska. Viz také demence, Lewyho tělíska.

Lewyho tělíska jsou abnormální bílkovinné usazeniny uvnitř nervových buněk, které se vyskytují zejména u pacientů s demencí s Lewyho tělísky a s parkinsonskými syndromy. Viz také demence s Lewyho tělísky.

Příštitná tělíska (lat. glandulae parathyroideae) jsou čtyři malé endokrinní žlázy (každá přibližně o velikosti hrášku), které se nacházejí na zadní straně štítné žlázy. Příštitná tělíska produkují a vylučují parathyroidní hormon (PTH). Příštítná tělíska jsou důležitá pro regulaci hladiny vápníku v krvi. Díky jejich činnosti je hladina vápníku v krvi obecně velmi stabilní. To je důležité pro správné fungování nervového systému a všech svalů v těle, a také pro to, aby kosti zůstaly pevné. Hlavními cílovými orgány, na které PTH působí, jsou kosti a ledviny. Pokud hladina vápníku v krvi poklesne, příštitná tělíska začnou uvolňovat PTH do krevního oběhu. To má několik důsledků: z kostí se začne uvolňovat vápník, čímž se zvýší jeho hladina v krevním oběhu, v ledvinách se zvýší zpětné vstřebávání vápníku do krve (jinými slovy, téměř žádný vápník není vylučován močí z těla ven), ledviny jsou stimulovány (povzbuzovány) k tvorbě kalcitriolu, což je aktivní forma vitaminu D; kalcitriol pak zvyšuje vstřebávání vápníku ze střeva do krevního oběhu. Obrázek: Příštitná tělíska – umístění na zadní straně štítné žlázy. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také paratyroidní hormon.

Malpighiho tělísko (lat. corpusculum renis) je nejnápadnější součást nefronu, tedy základní strukturní a funkční jednotky ledvin. Malpighiho tělísko je kulovitý útvar o průměru pouhých 0,2 mm. Jeho základem je glomerulus (kulovitá struktura tvořená „klubíčkem“ drobných krevních cév), který je obklopený tzv. Bowmanovým pouzdrem. Právě v Malpighiho tělískách vzniká procesem ultrafiltrace primární moč. Obrázek: Malpighiho tělísko – schematický nákres. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také nefron.