Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Žlučový kámen je tvrdý útvar ve žlučníku nebo žlučových cestách; přítomnost žlučových kamenů lékaři označují odborným výrazem cholelitiáza. Příčina vzniku žlučových kamenů není známa, avšak existují důkazy o souvislosti mezi žlučovými kameny a obezitou; zdá se, že hlavní roli hraje nadbytek cholesterolu ve žluči. Žlučové kameny mohou být ve žlučníku nebo žlučových cestách přítomny i několik let, aniž by člověku způsobovaly jakékoli potíže. Pokud se objeví nějaké příznaky, pacient je pociťuje jako neurčité potíže a bolest v horní části břicha. Mohou se objevit i zažívací potíže a nevolnost, zejména po konzumaci tučných jídel. Přítomnost žlučových kamenů je obvykle odhalena prostřednictvím rentgenového vyšetření, ať už s použitím kontrastní látky, nebo bez ní. Viz také žluč, žlučník, žlučové cesty.

Ledvinový kámen je tvrdý útvar (konkrement) v ledvině; přítomnost ledvinových kamenů lékaři označují odborným výrazem nefrolitiáza. Ledvinové kameny vznikají krystalizací látek rozpuštěných v moči. Vyskytují se buď v oblasti ledvinných kalichů nebo v ledvinné pánvičce. Ledvinové kameny mohou vyvolat ledvinnou koliku. Viz také ledviny, močový kámen, konkrement.

Močový kámen je tvrdý útvar (konkrement) v močových cestách – tedy v ledvinách, močovodech, močovém měchýři nebo močové trubici. Přítomnost močových kamenů lékaři označují odborným výrazem urolitiáza. Viz také moč, ledvinový kámen, kámen v močovém měchýři, konkrement.

Zubní kámen je tvrdý materiál (odborně konkrement) na zubech a/nebo zubních náhradách, který vzniká zvápenatěním (kalcifikací) zubního plaku. Samotný zubní plak je měkký a lze jej odstranit pečlivým čištěním zubů. Zubní kámen může mít různé barvy a odstíny – od krémově žluté až po černou. Zubní kámen by měl být pravidelně odstraňován praktickým zubním lékařem nebo dentální hygienistkou; pokud je zanedbáván, může způsobit usazování bakterií mezi dásněmi a zuby a způsobit infekci dásní, zubní kaz, zánět dásní (a následnou parodontitidu s postupnou ztrátou zubů) apod. Obrázek: Silná vrstva zubního kamene (nažloutlá hmota ve spodní části zubů) na předních zubech dolní čelisti. (Zdroj: By DRosenbach at English Wikipedia - Transferred from en.wikipedia to Commons by Milek80 using CommonsHelper., Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=6638279) Viz také zuby, konkrement.

Kámen v močovém měchýři je tvrdý útvar (konkrement) v močovém měchýři. Po většinu historie lidstva se jednalo o převládající formu močových kamenů – zmiňoval se o nich již Hippokrates. V moderní době se kameny v močovém měchýři vyskytují spíše vzácně; lékaři se častěji setkávají s močovými kameny v ledvinách (viz ledvinové kameny) nebo v močovodech. Kameny v močovém měchýři mohou být zcela asymptomatické (tzn. nezpůsobují žádné příznaky). Ve většině případů však jsou některé příznaky přítomny – například bolest při močení, retence moči či časté nutkání močení v noci. Viz také močový kámen, konkrement.

Žlučové cesty je souhrnné označení pro soustavu žlučovodů – tedy přirozeně se vyskytujících „trubiček“ v živém organismu, kterými protéká žluč. Viz také žluč.

Žluč je tmavá zelenožlutá tekutina, která vzniká v játrech. Odtud putuje do žlučníku, kde je skladována a zahušťována. Po každém jídle se žluč uvolňuje do tenkého střeva, kde se podílí na procesu trávení tuků (proto se řadí mezi trávicí šťávy). Odvozené přídavné jméno je žlučový. Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz žluč.

Žlučové kyseliny jsou steroidy (a zároveň kyseliny), které jsou přirozenou součástí žluči. Rozlišujeme přitom: primární žlučové kyseliny – vznikají v játrech, sekundární žlučové kyseliny – vznikají působením bakterií v tlustém střevě. Viz také žluč, kyselina, žlučové soli.

Žlučové soli jsou látky přirozeně se vyskytující v lidském těle. Žlučové soli jsou odvozené od žlučových kyselin a podílejí se na trávení a vstřebávání (absorpci) tuků v tenkém střevě. Z chemického hlediska se žlučové soli řadí mezi steroidy. Viz také žluč, žlučové kyseliny.

Žlučové barvivo je některá z barevných látek, které vznikají odbouráváním hemoglobinu (červeného barviva, které se nachází v červených krvinkách). Žlučová barviva se nacházejí ve žluči, které dodávají její charakteristickou barvu. Mezi žlučová barviva se řadí bilirubin (žlutooranžový), biliverdin (zelený), jejich deriváty (urobilin, bilicyanin a bilifuscin) a také hnědý sterkobilin, který dodává typickou barvu střevnímu obsahu a stolici. Viz také žluč.